Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 33. týden

Brána poznání Rembrandt: Noční hlídka (Vysílání: 11.08., 16.05 hod., ČT2)
Geniální malíř, který s podobiznami nakládal svobodně jako s astrálními portréty. Odpoutával se od reality a zachycoval vhledy do duše portrétovaných. Kolorit omezil na několik základních barev (černou, bílou, červenou a žlutou), jež spájené navzájem vytvářejí netušené bohatství odstínů. Také v malířském podání dosahuje neobyčejné svobody. Barevná pasta, nanášená někdy přímo špachtlí, dostává podobu bohatých členěných struktur, v nichž hmota je úplně podrobena a slouží jako nositel umělecké hodnoty. Houbraken zachoval Rembrandtův výrok, že obraz je tehdy hotov, když malíř vyjádřil, co chtěl; co divák považuje za skicu, může být podle umělcova cítění definitivní dílo. Rembrandtův způsob podání, jeho malířský rukopis, se stává stále více spontánním výrazem jeho ducha. Každého člověka zobrazuje jakoby v jeho osudovosti.
Od vystavení Noční hlídky (1642) se veřejné mínění obrátilo proti Rembrandtovi; dostával stále menší zakázky, brzy upadl do dluhů a v padesátých letech se finančně zhroutil. 1658 došlo k aukci domu a sbírky; nevyrovnal se však se všemi věřiteli, takže dluhy rostly. Obraz má nesprávný název. Dílo nemá nic společného ani s nocí, ani s hlídkou. Důkladná restaurace, provedená v roce 1946, zbavila plátno ztmavělých a zažloutlých laků a definitivně vyvrátila názor, že jde o noční výjev. Toto nejslavnější Rembrandtovo dílo vzniklo na zakázku cechu arkebuzníků. Malíř však objednavatele neuspokojil, jelikož nerespektoval tradiční "přehlídkové" uspořádání skupinové podobizny, přisuzující všem osobám v podstatě stejně významné místo, ale namaloval výjev ze života svého města: zachytil početnou skupinu střelců, jak vychází z průjezdu velké budovy a rozptyluje se na imaginárním náměstí.

Malíř zneklidňující krásy - Hieronymus Bosch (Vysílání: 11.08., 21.40 hod., ČT2)
Cílem tohoto dokumentu není umělecko-historický výklad díla jednoho z nejzáhadnějších malířů v dějinách lidstva, ale snaha ze střípků historie poskládat tajemstvími opředený příběh jeho života. Hieronymus Bosch se narodil kolem roku 1450 a byl pochován v srpnu 1516. Jeho obrazy dodneška fascinují odbornou i laickou veřejnost.

Brána poznání / Deset století architektury - Biskupský kostel v Kyjích (Vysílání: 12.08., 16.10 hod., ČT2)
Ve 13. století, s postupně rozšiřující organizací církevní správy, docházelo k zakládání farních okresů, ke kterým patřilo i množství farních kostelíčků, které spadaly pod správu jednotlivých biskupů. Vesnička Kyje, jedna z dnešních čtvrtí na východním okraji Prahy, nebyla v tomto směru výjimkou. Svým způsobem výjimečná však byla atypická podoba kostela, ne náhodou připomínající svým způsobem tvrz. Obdélníková stavba se čtvercovým presbytářem vycházela jak z domácích tradic, tak z bavorské architektury 12. a 13. století. Pro kombinaci románských a ranně gotických prvků lze datovat vznik kostela do 2. čtvrtiny 13. století. Kostel patří k typu tribunových kostelů s tribunou pro biskupa a jeho doprovod. Kostel byl také zbudován jako nouzové obranné útočiště pro biskupa a osazenstvo zdejšího dvorce. V kostelních zdech se nacházejí komunikační chodbičky, ze kterých se vchází do lodi vyhrazené pro obyvatele dvorce a dále do prostoru pod tribunou. Ten byl ve středověku uzavřený a oddělený plnou zdí. Prostor mohl poskytnout dočasný úkryt s množstvím nezbytných zásob, a v dobách klidu mohl sloužit jako skladiště. Přestože se jednalo o pouze příležitostně využívané prostory, nešetřilo se zde precizností stavby a kvalitou materiálu. Celá stavba je minimálně poznamenána zdobností, vše je necháno na přirozenosti stavebního materiálu a dokonalosti jeho opracování. Právě techniku jeho zvládnutí si tehdy mohly dovolit jen nejbohatší vrstvy. Ve své době byl kostel sv. Bartoloměje skutečně důstojnou stavbou hodnou svého vlastníka.

Památky na prodej - Zámeček Tetětice (Vysílání: 15.08., 17.25 hod., ČT2)
Při severním okraji obce Tetětice, v již dávno neudržovaném parku, stojí zámek, který je ze silnice od Věckovic už z dálky dobře patrný. Zámek z 1. poloviny 18. stol. je kvalitní ukázkou barokní architektury a panského sídla nižší šlechty.
Vlastní zámek je jednopatrová obdélníková budova s mansardovou střechou a věžičkou. Pro zámek je rozhodující, že roku 1713 přešla ves do majetku Františka Albrechta Hrobčického, který zde nechal postavit zámek a kapli zasvěcenou sv. Isidorovi. Statek zůstal v jeho majetku až do roku 1730. Později se majitelé opět střídali. Posledním vlastníkem statku byl Alois Knapp, který jej koupil v roce 1904 a po roce 1945 mu byl zkonfiskován a využíván místním zemědělským družstvem.
V podhůří Šumavy, v obci Bohumilice, leží zámek Skalice. I on se vinou nepečlivého majitele (místní JZD) dostal do stavu zralého téměř na demolici. Vnučka původního majitele jej získala v restituci a pustila se do nelehké záchrany. Dnes už zde fungují ubytovací kapacity, jezdecká škola a další agroturistické aktivity.

Příběhy domů - Vila Sibiř (Vysílání: 15.08., 17.40 hod., ČT2)
Vila Sibiř stojí na Malé Hané ve vsi Velká Roudka nedaleko Velkých Opatovic. Její průčelí zdobí nápis Sibiř a velké sgrafito vojáka - legionáře, který stojí uprostřed zasněžené Rusi. Vila byla postavena na začátku 20. století architektem a legionářem Ing. Aloisem Smékalem jako místo, které bude připomínat události československých legií v Rusku a vznik Československa v duchu idejí T. G. Masaryka. Záměrem stavby bylo vytvořit prostor k rodinnému setkávání a k přirozenému vnímání historického dědictví. Dokument režiséra a scénáristy Jana Foukala, pravnuka Aloise Smékala, zaznamenává setkání čtyř dětí pana stavitele a to v prostředí domu a s jejich specifickým vztahem k odkazu svého tatínka. Autor k tomu dodává: "Ten film je také generačním setkáním. A pro mě bylo až nečekaně silný zážitkem to, že jsem se vlastně stal prostřednictvím tohoto dokumentu pokračovatelem jedinečné tradice".