Scéna.cz 

Literární tipy na 47. týden

Quills - Perem markýze de Sade (Vysílání: 16.11., 22.30 hod., ČT1)
Na počátku devatenáctého století je zvrácený markýz de Sade prominentním chovancem charentonského útulku pro choromyslné. Má pohodlnou celu, dostatek jídla a hlavně psacích potřeb. Jeho romány plné sexu, násilí a rouhání navzdory zákazům vycházejí tiskem, protože rukopisy z útulku tajně vynáší půvabná pradlena Madeleine. Vše se děje bez vědomí správce útulku, jímž je liberální mladý abbé Coulmier. Protože de Sadova pornografická díla mají u lidí obrovský úspěch, vyšle císař Napoleon I. do Charentonu zkušeného doktora Royer-Collarda, aby zjednal nápravu. Jak se ukáže, Royer-Collard skrývá pod uhlazeným zevnějškem bestii, která si v ničem nezadá s hrdiny de Sadových románů. Na rozdíl od nich je však skutečná...
Donatien-Alphonse-François, markýz de Sade (1740–1814) byl francouzský šlechtic, který kvůli svým sexuálním skandálům strávil téměř třicet let života za mřížemi vězení nebo blázince. Společenská tabu důsledně porušoval také ve svých literárních dílech. Jeho jméno dalo pojmenování sadismu. Ve filmu Philipa Kaufmana jej strhujícím způsobem zosobnil australský herec Geoffrey Rush, v dalších výrazných rolích mu sekundují Kate Winsletová, Joaquin Phoenix a Michael Caine.

Jana Eyrová (Vysílání: 19.11., 09.00 hod., ČT1)
Viktoriánský román Charlotte Bronteové Jana Eyrová (1847) patří k oblíbeným knížkám mnoha generací paní a dívek a také k nejčastěji adaptovaným literárním látkám. Existuje nejméně dvacet filmových a televizních přepisů. V našich kinech se v roce 1973 objevil britský film Jana Eyrová (1970) se Susannah Yorkovou a Georgem C. Scottem, ale mnohem populárnější v té době byla čtyřdílná inscenace Československé televize (1972), v níž hlavní role ztělesnili Marta Vančurová a Jan Kačer. Asi poslední verzí, která se u nás hrála (byť jen na videu), je Zeffirelliho adaptace z roku 1995 s Charlotte Gainsbourgovou a Williamem Hurtem. Jedna z nejznámějších (a také nejlepších) verzí vznikla v Hollywoodu v roce 1944, tedy v době jeho největší slávy. Pro studio 20th Century Fox byl snímek jedním ze stěžejních titulů roku s tehdy poměrně vysokým rozpočtem 1,7 mil. dolarů. Režií byl pověřen anglický tvůrce Robert Stevenson, který se do Hollywoodu dostal díky producentu Davidu O. Selznickovi a který se později prosadil jako režisér populárních disneyovských snímků (např. Roztržitý profesor a zejména Mary Poppins). Scénář filmu vycházel z rozhlasové adaptace Orsona Wellese, proto je pod ním kromě známého spisovatele Aldouse Huxleye podepsán také divadelní producent John Houseman, který s Wellesem úzce spolupracoval. Orson Welles měl na konečnou podobu díla větší vliv než jako pouhý hlavní představitel, ale nabízený kredit producenta údajně odmítl. Jeho partnerkou ve filmu byla Joan Fontaineová, jež se na začátku 40. let ocitla na vrcholku popularity díky úlohám ohrožených novomanželek ve dvou Hitchcockových snímcích, v Mrtvé a živé podle románu Daphne du Maurierové a v obdobném psychologickém dramatu Podezření, za něž dostala Oscara. Za zmínku ještě stojí hudební doprovod pozdějšího Hitchcockova spolupracovníka Bernarda Herrmanna a herecká účast malé Elizabeth Taylorové v úloze Janiny kamarádky v sirotčinci.

Dvaasedmdesát jmen české historie (53/72) Josef Jungmann (Vysílání: 20.11., 17.15 hod., ČT2)
Původem syn chudého venkovského ševce, v dospělosti český národní buditel, překladatel, básník a jazykovědec. Věřil, že podstatu národa vytváří jazyk, a proto se po celý svůj život věnoval zdokonalování českého jazyka. Snažil se, aby byl schopný vyjadřovat složité skutečnosti moderní doby a také tlumočit náročné umělecké i odborné myšlenky. Šlo mu o jeho uplatnění ve školách, úřadech i v hospodářství. A to vše se mu nakonec skutečně podařilo realizovat...