Scéna.cz 

Evropané: Juha Leiviskä

Jeho skutečným snem byla hudba. Každodenní cvičení se ale příliš nelíbilo sousedům v Tampere, kde žil od pěti let s rozvedenou maminkou. A tak zavřel klavír a rozhodl se, že na něj už nikdy nesáhne. Dnes je Juha Leiviskä (1936) uznávaným architektem (v roce 1995 získal prestižní Carlsbergovu cenu), ale hudební pojmy dokáže ve svém oboru dokonale používat. Žije v Helsinkách, kde nikdy nebylo povoleno stavět skleněné mrakodrapy, a proto si město udrželo svůj charakter. V jeho bytě, ve kterém důležité místo stále patří klavíru a clavichordu, lze sledovat východ i západ slunce. Návrhy obytných komplexů, rodinných domů, veřejných i církevních staveb (stojí především ve Finsku, ale také ve Švédsku nebo v Japonsku) vycházejí ze skutečnosti, že mezi ještě existující přírodou a nově vznikajícími nebo renovovanými budovami musí dojít k pozitivnímu dialogu. Jen tak může vzniknout fungující sociální milieu, které slouží člověku a zároveň mu dovolí radovat se z něho. Charakteristickým prvkem Leiviskových projektů je velmi pečlivé rozvržení prostoru, velký význam má působení světla.

Noční můrou finského architekta jsou americká města, kde se společenský život odehrává na několikaproudových dálnicích jen při dopravní špičce mezi okénky aut. Brutální modernismus považuje za zločin, mezinárodní megabudovy, které jako by navrhoval jediný architekt, za nudnou a krátkodobou záležitost. Při své práci vychází Juha Leiviskä ze základů historie (jako student se v Čechách a v Praze seznamoval s pozdním barokem), které si váží, což ale podle jeho slov neznamená kopírovat ji či vypůjčovat si z ní. Vždy je nutné zároveň něco nového přidat.
V roce 2008 mu byla udělena mezinárodní Antonio Feltrinelli cena od Accademia Nazionale dei Lincei .

Vysílání: 06.8., 00.10 hod., ČT2