Scéna.cz 

Výtvarné tipy na 33. týden

Brána poznání Artcity New York (Vysílání: 17.8., 16.05 hod., ČT2)
Ohromná rozloha New Yorku, pokud do ní zahrneme také jeho okolí, s téměř dvaceti miliony obyvatel, nemluvě o několika miliónech turistů ročně, vytváří ideální platformu pro neuvěřitelnou pestrost uměleckých forem. Uměleckou síť v New Yorku tvoří více než deset tisíc umělců, stovky muzeí a přes pět set galerií. Většina činností se soustředí především na Manhattanu. Přestože tvoří méně než jednu desetinu plochy celého města, pro většinu turistů dosud představuje synonymum pro celý New York.

Architektura snů (Vysílání: 18.8., 02.30 hod., ČT1)
Obdobně honosně jako vídeňský Volkstheater vypadá také slovenské Národní divadlo v Bratislavě. To se zase podobá Státnímu divadlu ve Wiesbadenu, jež není nepodobné Opeře ve Štýrském Hradci a divadlu v Karlových Varech.
Od Hamburku po Oděsu, od Curychu po Záhřeb, od Budapešti až po Berlín: po celé Evropě objevíte osmačtyřicet divadel, která až na výjimky pocházejí od jednoho rýsovacího prkna. Postavili je vídenští architekti Herman Helmer a Ferdinand Fellner.
Na území dnešní České republiky nalezneme jejich divadelní budovy v Praze (Státní opera), Brně (Mahenovo divadlo), Liberci, Jablonci nad Nisou a Karlových Varech.
Mimo divadel projektoval atelier Fellner a Helmer i další budovy. K nejmalebnějším ukázkám jeho práce patří romantická přestavba zámku Žinkovy nedaleko Nepomuku na jižním Plzeňsku.

Brána poznání; Deset století architektury Jihočeské poutní kostely (Vysílání: 18.8., 16.05 hod., ČT2)
Poutní místa vznikala jako výraz ideologického působení vítězné katolické církve na přelomu 17. a 18. století. Kostel Jména Panny Marie na Lomci je dominantou zalesněného kopce u osady Libějovice na Strakonicku. Je prvním z trojice pozoruhodných poutních architektur na panstvích, která v letech 1620–1945 patřila původně francouzskému rodu Buquoyů. U městečka Trhové Sviny stojí na návrší kostel Nejsvětější Trojice. Vysoko nad okolní krajinou na severním úbočí Novohradských hor stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bohužel neznáme jméno tvůrce tohoto poutního klenotu Novohradských hor. Stejně jako neznámí předchůdci ze staveb iniciovaných šlechtickým rodem Buquoyů na Lomci a v Trhových Svinech, neklade hlavní důraz na formální stránku díla, ale na působivost celkového zasazení do krajiny. Snad právě proto všem třem poutním kostelům patří čestné místo v českém baroku, které natrvalo spojilo architekturu a její obyvatele s přírodou.

Příběhy domů Fojtství Velké Karlovice (Vysílání: 18.8., 18.30 hod., ČT2)
Zachovaný dřevěný dvorec s patrovou obytnou budovou je na okraji rozsáhlé valašské obce nepřehlédnutelný. Již jedno a půl století žije v chalupě jedna rodina, které se dodnes říká „fojti“. Pečlivě si však střeží své soukromí. Před lety se zde ovšem točil třeba film Františka Vláčila Stíny horkého léta. Paralelně s originálem stojí ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm kopie této stavby. I ta má svou historii a příběhy.

Příběhy domů Zámek Nové Město nad Metují (Vysílání: 21.8., 09.20 hod., ČT2)
"Já jsem se tu narodil a jsem tady doma. Je to můj dům", říká Josef Marian Bartoň-Dobenín. Tím domem je zámek v Novém Městě nad Metují. Ač vypadá na první pohled jako typické šlechtické sídlo, opravdu po dlouhá desetiletí sloužil jako obytný dům - a slouží tak dodnes. V prostorách zámeckého pivovaru, který je nedílnou součástí šlechtického sídla, je zřízeno několik bytů se současnými třemi rodinami podnájemníků. Tento dokument nám připomene m.j. i záslužnou práci architekta Dušana Jurkoviče, který nejenom vyzdobil řadu zámeckých prostor svými typickými moravskými uměleckými projevy, ale zasloužil se rovněž o technické zmodernizování sídla. Vybudoval na zámku novou elektrárnu, zavedl do pokojů telefon, zřídil mechanické výtahy a vůbec udělal z někdejšího renesančního klenotu na skalním ostrohu nad městem moderní obydlí. Koncem dvacátých let 20. století byl zámek v tak perfektním stavu, že v něm při návštěvě Nového Města nad Metují přespal i sám prezident T. G. Masaryk. Protože jsme však přece jenom na zámku, tak i v tomto „zámeckém paneláku“ straší. Za temných nocí se chodbami prohání ohnivý pes, který strašlivě vyje a v hradní kapli lze dodnes potkat zlou Madlu, dobové strašidlo varující nehodné návštěvníky před neblahými činy.