Scéna.cz 

66. Pražské jaro - Gustav Mahler 1911 – 2011

Výsledná podoba 66. ročníku Pražského jara je zásadně ovlivněna pokračujícími oslavami jednoho z nejhranějších světových skladatelů nové doby Gustava Mahlera, jehož život byl svázán četnými pouty i s našimi zeměmi. Příběh recepce Mahlerovy hudby přitom tvoří jednu z nejpozoruhodnějších kapitol hudební kroniky 20. století. Po umělcově smrti, zvláště v průběhu následujících válečných let, se jeho díla až na výjimky postupně vytrácela z programů symfonických koncertů a přetrvávaly více méně jen jeho písně. Osudným pro šíření Mahlerovy hudby se později v nacistickém Německu a na jím okupovaných územích stal zákaz provozování jeho skladeb zdůvodňovaný skladatelovým židovským původem. Situace se zejména u nás příliš nezměnila ani po válce v důsledku přetrvávajících antisemitských tendencí poúnorového režimu.

Výmluvně ilustruje přijetí Mahlerova díla v našich zemích v poválečné době fakt, že jeho hudba zazněla poprvé na Pražském jaru zásluhou dirigenta Karla Šejny teprve v roce 1950 a v průběhu celé následující dekády byly provedeny pouze Písně potulného tovaryše paní Martou Krásovou. Až v roce 100. výročí skladatelova narození se k Mahlerově skladatelskému odkazu vrátili britský dirigent Sir John Barbirolli uvedením 1. symfonie, Jaroslav Vogel a opětovně Karel Šejna dalšími vokálními cykly. V návaznosti na toto jubileum se ve světě dočkalo skladatelovo dílo obnoveného zájmu a pozvolna přibývaly také nahrávky jeho skladeb renomovanými dirigenty a tělesy. Od roku 1964 se datují památné Ančerlovy mahlerovské kreace s Českou filharmonií, na které v roce 1970 navázal jeho nástupce Václav Neumann.
Ze skladatelových symfonií zazněly na festivalu nejčastěji První (celkem dvanáctkrát) a Čtvrtá (devětkrát). Po letošním uvedení Symfonií č. 1 a 5 jsou v příštím ročníku na programu tři další. Přímo ve výroční den Mahlerovy smrti 18. května provedou členové České filharmonie a Symfonického orchestru Severoněmeckého rozhlasu z Hamburku, sólisté a spojená česká a německá pěvecká tělesa pod taktovkou Christopha Eschenbacha Symfonii č. 8 Es dur. Právě kvůli mimořádně rozsáhlému provozovacímu aparátu se festival rozhodl vstoupit poprvé do prostor O2 areny v Praze 9. Zárukou jedinečného zážitku z provedení tohoto výjimečného díla bude rovněž v Praze nevídaná sestava pěveckých hvězd, které se ujmou sólových partů (Erin Wall, Michaela Kaune, Simona Houda Šaturová, Petra Lang, Mihoko Fujimura, Nicolai Schukoff, Michael Nagy, John Relyea). Symfonie tisíců zazněla na Pražském jaru v minulosti jenom jednou, a to v roce 1993 pod taktovkou Jiřího Kouta s FOK ve Svatovítské katedrále.
K rovněž dosud jediné festivalové prezentaci Symfonie č. 2 c moll (dirigentem Ken Ichiro Kobayashim s Českou filharmonií v roce 1997) přibude provedení orchestru San Francisco Symphony s jeho charismatickým šéfem Michaelem Tilsonem Thomasem. Ten se svým orchestrem nedávno dokončil vysoce oceňovaný komplet nahrávek skladatelova orchestrálního díla. Kuriozitou zůstává, že v rámci Pražského jara nebyla nikdy uvedena Mahlerova Symfonie č. 6 a moll. Toto dílo bude tvořit závěrečný program nadcházejícího ročníku v prestižním provedení Berlínských filharmoniků řízených jejich šéfdirigentem Sirem Simonem Rattlem. Mahlerovskou nabídku ročníku 2011 doplní vokální cykly Rückert Lieder v podání proslulého barytonisty Thomase Quasthoffa a Das Lied von der Erde v komorní instrumentaci Arnolda Schönberga s Dagmar Peckovou a Jaroslavem Březinou.