Scéna.cz 

Velikáni filmu: Carlos Saura

Carmen
Skupina tanečníků flamenca nacvičuje představení na motivy Bizetovy a Mériméeovy Carmen. Stárnoucí choreograf Antonio obsadí do hlavní role tanečnici Carmen, do které je bezhlavě zamilován. Svůdná Carmen se však nehodlá dát spoutat či vlastnit jedním mužem. Antonio shledá, že ve skutečném životě mu jeho milá přidělila roli žárlivého dona Josého.

Stylizovaná atmosféra divadelní inscenace dává divákům možnost ocenit dech beroucí kreace tanečníků Antonia Gadese, Cristiny Hoyosové a Laury del Solové. Pro Sauru typický postup, kdy zaznamenává nejen momenty vlastního představení, ale hlavně atmosféru zkoušek, umožňuje divákovi poznat každého z tanečníků v civilu, aby se nám posléze před očima proměnil ve ztělesňovanou postavu. Osobní příběhy herců se tak proplétají s Mériméeovým dramatem ve věčném příběhu vášně a zrady, sjednocené uhrančivým výkonem kytaristy Paca de Lucíi.
Snímek je plodem Saurovy spolupráce s uznávaným tanečníkem flamenca Antoniem Gadesem. Na filmové plátno převedl Saura jeho inscenaci Lorcovy Krvavé svatby (1981), následující Carmen (1983) se již dočkala oscarové nominace. Saurovu trilogii flamenca uzavřela v r. 1986 Čarodějná láska.
Saura se k tanečním filmům vrátil ještě několikrát: v devadesátých letech natočil filmy Flamenco (1995) a Tango (1998), následované v posledních letech tanečně-hudebními snímky Salome (2002), Iberia (2005) a Fado (2007). Saura si v roce 2009 odskočil do světa opery v hudebně-biografickém snímku Don Giovanni, v r. 2010 pak dokončil snímek Flamenco, Flamenco, kterým vzdává nový hold své nejsilnější inspiraci.
Vysílání: 20.2., 20.55 hod., ČT2.

Já, Don Giovanni
Podmanivá interpretace Mozartovy nejznámější opery v podání španělského režiséra Carlose Saury. Někdejší kněz, nadějný básník a smyslný prostopášník Lorenzo da Ponte je kvůli svým výpadům proti Svaté inkvizici a sympatiím ke svobodným zednářům vyhnán z Benátek.
Po příjezdu do Vídně se s doporučujícím dopisem přítele Casanovy dostaví před panovníkova oblíbeného skladatele Salieriho. Ten ale spolupráci s nezkušeným libretistou elegantně přehraje nedoceňovanému Mozartovi, vděčnému za každou dobře placenou zakázku.
Po nenadálém úspěchu Figarovy svatby přijde Lorenzo s návrhem na radikálně nové zpracování námětu o nenapravitelném sukničkáři, do něhož promítá osud svůj i Casanovův. Práce nad Donem Giovannim umožní da Pontemu reflektovat svou minulost a snad ji i přehodnotit, Mozarta však pracovní vypětí ničí a vyčerpává.
Saurovo pojetí vzniku Dona Giovanniho je podobně inovativní jako Mozartovo dílo samo. Kostýmní drama uměřeně prokládané nádhernými áriemi mistrně navozuje atmosféru klasicistní epochy i osudové lásky, která je s to změnit i nepolepšitelného svůdníka. Režisér zároveň přiznává svou stylizaci a vědomě upozorňuje na filmové médium, které příběh zprostředkovává. Hudba jako niterný způsob vyjádření nejhlubších emocí - dávný leitmotiv Saurovy tvorby - tu ovšem oproti dokumentárně laděným filmům Flamenco, Fado či Salomé představuje návrat ke klasickému příběhu, pro nějž je Mozartova opera nejpříhodnějším zrcadlem.
Vysílání: 24.2., 21.00 hod., ČT2.