Scéna.cz 

Velkopáteční koncert ve Stavovském divadle

Velkopáteční koncert, který se bude konat 6. dubna 2012 od 19 hodin ve Stavovském divadle, odhalí krásu skladeb vynikajícího českého představitele vrcholného baroka Jana Dismase Zelenky. Ve ztišené atmosféře Velkého pátku zazní zhudebnění responsorií a nářků starozákonního proroka Jeremjáše, určených v liturgii právě pro Svatý neboli Pašijový týden, který bezprostředně předchází Velikonocům.

„Stará legenda, kterou zachytil Erben v básni Poklad, říká, „že při pašijích hlase“ se na Velký pátek otvírají poklady. Možná, že je v této pověsti zašifrována zkušenost, že když se čte strhující pašijový příběh, mohou puknout skály v našem nitru, všechno, co v nás zkamenělo, ztvrdlo, okoralo – a to nejcennější hluboko v nás aspoň na chvíli zasvítí a stane se přístupným. Pašijový příběh je opravdu – jak mi jednou řekl herec Josef Vinklář – snad nejbarvitější drama dějin,“ zamýšlí se nad významem Velikonoc Tomáš Halík, který bývá častým hostem Národního divadla.

V letošním roce se uměleckého vedení koncertu ujal dirigent Marek Štryncl, který patří k uznávaným propagátorům Zelenkova díla. Zároveň je zakladatelem hudebního souboru Musica Florea, který vznikl jako jeden z prvních výrazných počinů na poli stylově poučené interpretace barokní a klasicistní hudby v České republice. V rámci koncertu vystoupí i basista Marián Krejčík a Český chlapecký sbor Boni Pueri.

„Velkopáteční koncert je hudební poklonou nejen vznešené tradici české liturgické tvorby, ale především unikátní sondou do autentické barokní hudby, kterou uskupení Musica Florea produkuje v takřka dokonalém dobovém stylu,“ říká Ondřej Černý, ředitel Národního divadla.

Jan Dismas Zelenka
Jan Dismas Zelenka (1679–1745) byl současníkem silné generace skladatelů spolu s Johannem Sebastianem Bachem, Georgem Friedrichem Händelem či Georgem Philippem Telemannem. Hudební kariéru zahájil v jezuitské koleji pražského Klementina, ale plně ji rozvinul až v Drážďanech, především jako chrámový skladatel. Zelenkovy skladby byly po jeho smrti v majetku saského krále, který neměl zájem na jejich šíření a Zelenkovo dílo tak upadlo v zapomnění, z něhož jej částečně vyzdvihli až František Palacký a Bedřich Smetana, který pořídil opis jedné z orchestrálních suit a provedl ji v Praze roku 1863. K důkladnému znovuobjevení a oživení Zelenkova díla došlo až v druhé polovině 20. století, na čemž měl zásluhu dirigent a muzikolog Milan Munclinger, v jehož šlépějích dnes kráčí i Marek Štryncl a Musica Florea. Zelenkova hudba je charakteristická harmonickou vynalézavostí, je vždy objevná, svěží a plná energie.