Scéna.cz 

Baroko 2001 v Olomouci

Již po čtvrté uspořádala letos agentura Tomáše Hanzlíka ve spolupráci s olomouckou Katedrou hudební výchovy PdF UP a Vlastivědným muzeem Olomouc za finanční podpory Ministerstva kultury ČR, statutárního města Olomouce, Goethe institutu Praha a Nadace Život umělce v době od 2. 8. do 3. 9. 2001 hudební festival Baroko. V jeho rámci se tentokrát uskutečnily čtyři komorní koncerty (3 z nich se konaly v kostele Vlastivědného muzea a jeden /varhanní/ v kostele Panny Marie Sněžné), tři představení dvou oper — Coronide V. Zouhara a Endymio T. Hanzlíka také ve Vlastivědném muzeu a dvě výstavy fotografií Baroko 2001 na nádvoří olomoucké radnice (vernisáž 7. 8.) a Kamenné stopy barokní Olomouce ve Vlastivědném muzeu (vernisáž 23. 8.). Na koncertech zazněly vedle děl soudobých skladatelů — světové premiéry oratoria Petrus německého skladatele a muzikologa Petera Tenhafa (*1953) a Hanzlíkovy (*1972) neobarokní opery Endymio i reprízovaného Zouharova (*1966) operního díla Coronide – kostýmy k oběma těmto operním inscenacím navrhla mladá olomoucká výtvarnice Vendula Johnová — zvláště barokní skladby autorů z řádů augustiniánů, cisterciáků, benediktinů a čtyř piaristů: novodobé premiéry tří mešních skladeb A. J. N. Brossmanna (1731-1798) Missa in a, V. Kalouse (1715-1786) Missa brevis ex F a V. Pelikána (1646-1700) Missa s. Adalberti a dílo J. Kopeckého (1696-1758) Vesperae de Matre Dolorosa.

Vedle „domácích“ souborů Damian s uměleckým vedoucím T. Hanzlíkem a Olomouckého komorního sboru (sbormistr Petr Šumník) na festivalu vystoupili zvláště rakouský varhaník Johannes Zimmerl (kromě děl Fresco-baldiho, Muffata a J. S. Bacha hrál skladby pěti rakouských skladatelů, pří-slušníků mnišských řádů P. Bruna (1611-1679), A. Esten-dorffera (1670-1711), J. B. Peyera (1678?-1733), C. Kolba (1703-1765) a J. G. Albrechts-bergera (1736-1809), vokální a in-strumentální komorní soubory pražská Capella Regia (uměl. vedoucí Robert Hugo), brněnský komorní sbor Ars Brunensis Chorus a Mu-si-ca Aeterna z Bratislavy (dirigent: Roman Válek).
Olomoucký festival Baroko si získává stále větší přízeň posluchačů – zvláště koncerty i operní představení v akusticky velmi příhodném (ale pro interprety často i zrádném) prostoru odsvěceného kostela ve Vlastivědném muzeu s několikavteřinovým dozvukem (byly většinou vyprodány) – a zvláště svojí dramaturgickou průbojností a vynalézavostí se řadí po bok „tradičních“ významných festivalů konaných v hanácké metropoli, jako jsou Mezinárodní varhanní festival, Olomoucké hudební jaro, Svátky písní i Podzimní festival duchovní hudby.