Scéna.cz 

Posunutí premiéry inscenace Mahenovy činohry NDB - Romeo a Julie

Premiéra Mahenovy činohry NDB ROMEO A JULIE Williama Shakespeara, která se měla konat 22. června 2012 v Mahenově divadle, se odkládá na září. Premiéra se uskuteční 13. září 2012 v Mahenově divadle.

Místo premiéry ROMEA A JULIE uvede Mahenova činohra NDB v daném termínu 22. června 2012 obnovenou premiéru inscenace W. Shakespeara KRÁL RICHARD III, tato představení věnuje vynikajícímu umělci Jaroslavu Dufkovi, který zde ztvárnil roli Lorda Hastingse . Nově tuto postavu nastuduje Zdeněk Dvořák. Režii Romea a Julie se ujme Zdeněk Černín.

Změny v červnovém repertoáru v návaznosti na posun premiéry Romeo a Julie:

21.6 v 10:30 KRÁL RICHARD III.

21.6 v 17h předpremiérová beseda se nekoná

21.6 v 18:00 KRÁL RICHARD III.

22.6 v 19h KRÁL RICHARD III. obnovená premiéra

23.6 v 19 KRÁL RICHARD III.

25.6 v 19h KORESPODENCE V+W výjimečně můžete vidět na jevišti Mahenova divadla

28.6 v 19h CYRANO Z BERGERAKU

Vstupenky na náhradní představení za posunutou premiéru Romeo a Julie si mohou diváci vyměnit nebo vrátit v pokladnách Národního divadla Brno nejpozději do 20. 6. 2012 (předprodej Dvořákova ulice a Divadlo Reduta) Prodané vstupenky zůstávají v platnosti.

Shakespearův KRÁL RICHARD III. je vystavěn na půdorysu senekovské tragédie, ale přebírá i postupy lidového divadla. Zejména titulní postava má řadu společných rysů s personifikovaným Hříchem středověkých moralit. V mnohém ovšem připomíná i titánské zlosyny z dramat Tamerlán, Doktor Faust a dalších, které napsal Christopher Marlowe, Shakespearův současník, kolega a rival z konkurenční divadelní společnosti. Zatímco ale Marlowovy postavy zlosynů jsou nadlidská monstra konající s potěchou zlo pro zlo samé, Richard je postavou veskrze lidskou, a proto mnohem složitější a tajemnější. Je sice ve všem všudy „darebák“, který se přes mrtvoly dere k moci bez sebemenších výčitek svědomí, Shakespeare ale neopomene ukázat kořeny a motivaci jeho krutého jednání. V Morově Historii krále Richarda III. mohl už sice dramatik načerpat řadu podnětů pro psychologické vykreslení postavy, ale prohloubil je a umocnil pasážemi podle vlastní invence. Richard je pod svou suverénní maskou člověkem sžíraným nejistotou a komplexem méněcennosti ze své fyzické podoby i nedůstojného postavení u dvora. Je v nitru zraněným dítětem ovládaným potřebou mstít se světu za všechna příkoří, jimiž musel projít. Je ale i hráčem, který se pouští do předem ztracených akcí, a když v nich zvítězí, sám žasne nad svými netušenými schopnostmi. Dokáže být neodolatelným svůdcem i neohroženým obráncem země před cizími vojsky. Dokáže se smát celému světu i sám sobě. Ale jako člověk, který neuznává žádnou vyšší autoritu než sám sebe, žije jen pro přítomnou chvíli a přechodné extáze z momentálních triumfů. Ve chvíli, kdy se nejvyšší měrou naplní jeho ambice a on dál nemá, oč usilovat, ztrácí zájem. Tehdy začíná jeho pád. Na prahu smrti se jeho já tříští do tisíce protichůdných hlasů. Zůstává sám s vědomím, že až umře, „nikdo slzu neuroní“. A přece se umí v závěru vzchopit a s výkřikem: „Království za koně!“ je zas připraven vsadit vše na jedinou kartu.