Scéna.cz 

ČESKÁ HUDBA V SOFII

Jedním z přirozených dů-sledků našeho kulturního osvobození po roce 1989 bylo obnovování tradičního přediva vazeb se zeměmi a ná-ro-dy, které ve smyslu kulturním (geograficky však velmi nepřesně) nazýváme západem. Oslabení reglementovaných vazeb s řadou zemí tzv. východní Evropy mělo svoji logiku, úplné opomíjení našich vazeb s tě-mito zeměmi však pouze nahrazuje komunistické blá-boly novým omylem. Dochází tak k tomu, že jsou na jedné straně zcela opomíjeny často velmi zajímavé historické vztahy, jejichž tradice je mnohonásobně delší (a vý-znam-nější), než byla komunistická epizoda moderních dějin, na straně druhé se zapomíná na existující současný kulturní a ne-sporný budoucí ekonomický potenciál řady zemí, z nichž může sloužit Bulharsko jako typický příklad.
Je proto radostí referovat o projektu Českého centra v Sofii (vedeného hudebním aktivistou a jazzmanem Alešem Bendou), jehož zásluhou se uskutečnil ve čtvrtek 22. listopadu 2001 v sále Sofijské filharmonie reprezentativní večer české hudby. Dirigent Vladimír Válek zde nastudoval a provedl s domácím orchestrem Smetanovu symfonickou báseň „Z českých luhů a hájů“, Schulhoffův klavírní koncert (se sólistou Janem Simonem) a Dvo-řá-kovu symfonii č. 6 D dur op. 60. Posluchačsky velmi úspěšnému koncertu předcházela velká tisková konference, které se vedle protagonistů koncertu a ředitele Českého centra zúčastnil generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík, jeho kolegyně, generální ředitelka Bulharského národního rozhlasu Polja Stančeva a ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Společenského setkání po koncertě se zúčastnil rovněž velvyslanec ČR v Bul-harsku Petr Dokládal, ředitel Sofijské filharmonie Jordan Dafov a řada dalších osobností.

Hosté z České republiky využili návštěvy Sofie k řadě jednání s místními subjekty a poskytli místním médiím četná interview. Je správné připomenout, že České centrum při produkci významně podpořily koordinovaným postupem Český rozhlas, Pražské jaro, Český hudební fond a velvyslanectví ČR v Bul-har-sku.
Celá akce byla nesporně významným vkladem do znovu vytváření přirozených moderních vztahů s Bulharskem, se kterým nás vedle cyrilometodějské civili-zační mise spojuje i dodnes v této zemi oceňova-ná role českých vzdělanců při formování bulharského kulturního a spo-lečenského života i hos-po-dář-ství země v 19. a na počátku 20. století (jako příklad uveďme zakladatelskou osobnost bulharské hudby Dobri Christova, který v Praze studoval u Antonína Dvořáka).
Informace o zdařilém projektu budiž rovněž pozitivním příspěvkem do debat o smys-lu existence Českých center ve světě.