Scéna.cz 

Výtvarné tipy 47. týden

Krásný ztráty
Výtvarník Karel Malich a galerista Zdeněk Sklenář v baru u Michala Prokopa. Režie J. Lacina (Premiéra)
Sochař a malíř Karel Malich je jednou z největších hvězd současné výtvarné scény u nás, což dokládá třeba i fakt, že jeho nedávnou výstavu na Pražském hradě navštívilo neuvěřitelných třicet pět tisíc lidí. Narodil se před osmaosmdesáti lety ve východočeských Holicích a z krajiny, která ho v dětství obklopovala, prý dodnes čerpá inspiraci. Jeho drátěné plastiky označují odborníci za zcela originální a novátorský tvůrčí postup. Z hlíny naopak nesochá, protože mu je jako materiál nepříjemná, olejovými barvami – na rozdíl od pastelu - nemaluje, protože mu, jak tvrdí, zapáchají.

Říká se, že není umělce bez galeristy. Obdivovatel čínské kultury, galerista a vydavatel Zdeněk Sklenář patří jednoznačně k nejvýraznějším postavám této branže u nás a má také nemalý podíl na mezinárodním úspěchu Karla Malicha. První galerii založil v Litomyšli na počátku 90. let, později expandoval do Prahy. Jeho galerii „S“ na Smetanově nábřeží letos v dubnu rozmetal výbuch plynu. A to paradoxně právě v době, kdy si užíval mimořádný úspěch Malichovy výstavy na Pražském Hradě, kterou spolupořádal.
Vysílání: 23.11., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 25.11., ČT2

Architektura (21/45) / Daniel Libeskind a Židovské muzeum v Berlíně
Židovské muzeum v Berlíně postavil v letech 1993/98 architekt Daniel Libeskind.
Sám nazývá chodby muzea osami. Osa je přímka, a přisuzujeme jí určitý smysl, směr. Zdejší tři osy ztělesňují v prostoru tři základní historické zkušenosti německého judaismu - Kontinuitu, Exil a Smrt. Tři bohatě rozvětvené cesty, brutálně zvýrazněné světelnými čarami probíhají po stropě. Toto zde není obvyklá procházka muzeem, ale cesta připomínající Zkoušku. Libeskind: "Nejsou to prázdné prostory, mají velice silný ideový náboj. Patřím k těm, kteří věří, že prostor musí vyvolávat pocit něčeho autentického, jinak bychom nepotřebovali architekturu, postačilo by inženýrství. Osobně využívám tradičních prostředků architektury - materiálů, proporcí, světla - abych vytvořil prostor, který nikdy předtím neexistoval. Ještě nikdy tu nebyla budova, jejíž vchod by se skrýval v barokní stavbě, kde je třeba následně sestoupit Dvanáct metrů pod zem a jejíž schodiště a hlavní komunikační tepny nejsou ani v nejmenším tam, kde bychom je hledali. Pro mě to představuje zkušenost berlínských Židů, nejde o žádné divadelní či filmové efekty, je to promyšlené a v tom nejlepším i nejhorším to promlouvá o zkušenosti, kterou se mi zdá důležité sdělit".
Stejně jako ve starých pohádkách, jediná z těch tří cest vede do muzejních sálů. Je to nejdelší osa, kterou Libeskind nazývá “osa kontinuity„, kontinuity židovské přítomnosti v Německu.
Vysílání: 20.11., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 21.11., ČT2., 26.11., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem se projdeme po Karlově mostě (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
Součástí Královské cesty je také samozřejmě Karlův most, uzavřený z obou stran mosteckými věžemi, které z něho ve své době dělaly pevnost. Ve svém vyprávění se pan profesor tentokrát soustředil na sochařské dílny období baroka, které se postaraly o jeho jedinečnou výzdobu. Charakterizuje jejich rozdílnosti i základní způsob práce v nich.
Vysílání: 21.11., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 24.11., ČT art., 26.11., ČT art