Scéna.cz 

Feng-jün Song - čínská zpěvačka v Akropoli

Poslední koncert před letními prázdninami v rámci letošního festivalu United Colours Of Akropolis představí čínskou zpěvačku žijící v Čechách Feng-jün Song s projektem Horská karavana. Protože podtitulem vystoupení 20. června 2002 v pražské Akropoli je Druhá čajová sklizeň, bude v tomto duchu vybudována i scéna. Hostem vystoupení bude skupina Muziga. Na koncertě zazní čínské, tibetské, korejské, mongolské, indonéské, kazašské a další východně etnické písně zpívané ojedinělou technikou pekingské opery, kterou Feng-jün Song ovládá. O hudební doprovod se postarají Martin Smolka – jeden z čelních českých skladatelů současné české hudby a manželé Helena a Jiří Vedralovi - představitelé české alternativní scény, kteří mají bohaté zkušenosti s žánrově nespoutanými úpravami lidové hudby.

Feng-jün Song se narodila a vyrůstala v severní Číně. Od svých osmi let se učí pekingskou operu, kterou v Číně také vystudovala. V Čechách, kde trvale žije od roku 1985, absolvovala Filozofickou fakultu - je doktorkou filosofie v oborech komparativní lingvistiky a frazeologie. Dlouhodobě vyučovala zpěv a pohyb na Státní konzervatoři Jaroslava Ježka a stále spolupracuje s různými pražskými a brněnskými uměleckými školami.Kromě výuky se Feng věnuje mnoha hudebním a hereckým aktivitám. Díky její spolupráci vznikl například velmi úspěšný projekt „Marné tázání nebes“ – evropské hudební baroko s prvky pekingské opery, kde pod režijním dohledem J.A.Pitínského vytvořila zároveň hlavní roli. V loňském roce natočila také studiové album Song Meets Sun, na kterém hudebně spolupracovala se Slunečním orchestrem. Vokální projev Feng-jün Song se těžko řadí do jakýchkoliv škatulek či žánrů. Pěvecky se pohybuje v širokém hlasovém rozsahu, od sopránu až po alt. Technicky vychází z čínské tradiční opery, čínské lidové hudby a klasické čínské hudby. Sbírá a zpracovává i orientální písně jiných oblastí (Tibet, Mongolsko, Indonésie…), inspiruje se však z různých hudebních žánrů – jazz, rock. To, že se Song vydala cestou world music, která v jejím případě tvoří jakýsi most mezi pradávným Orientem a současnou Prahou, má z velké části na svědomí Alan Vitouš. S tímto vynikajícím multijazzmanem pořídili nahrávku, která byla na V. mezinárodním festivalu rozhlasových hudebních stanic v Šanghaji v roce 1995 oceněna Stříbrným zvonem.