Scéna.cz 

Petr Hapka

Režisér Jan Mudra natočil pro Českou televizi hodinový dokument Petr Hapka, který ČT uvede ve středu 18. září 2002 ve 20.35 h na ČT1. Natáčení dokumentu, jenž je otevřenou zpovědí o životě hudebního skladatele a zpěváka, trvalo tři roky.
Režisér Mudra odkrývá divákům Hapkovu posedlost tvorbou, jeho neuvěřitelnou energii a nápady. Připomíná jeho rodinné zázemí, jeho studia na herecké konzervatoři a první role v českých filmech. Evokuje ve svém filmu atmosféru šedesátých let, kdy Petr Hapka jako skladatel začínal. Již tehdy začal psát pro Hanu Hegerovou, s níž, jak říká, uzavřel hudební manželství, jež trvá dodnes. Ve filmu vzpomínají na práci s Hapkou jeho tři hlavní textaři – Petr Rada, Zdeněk Rytíř a Michal Horáček. Samozřejmě, že nechybí výpovědi zpěváků… Lucie Bílé, Richarda Mullera…
Pro mnohé diváky bude možná překvapením, že Petr Hapka byl autorem hudby ke třem slavným divadelním představením Divadla Za branou: Provaz o jednom konci, Zelený papoušek a Hodina lásky, na což ve filmu vzpomíná jejich režisér Otomar Krejča. Na Hapkovu filmovou hudbu si pak vzpomenou ti, kteří viděli třeba filmy… Páni kluci, Deváté srdce, Hanele…

Petr Hapka se narodil 13. 5. 1944 v Praze, od dětství hrál na piano, v deseti letech začal hrát na violu, v čemž pokračoval i dále na konzervatoři, kde studoval i zpěv a herectví. Už během studií hrál se skupinou Tornádo na violu a začal se uplatňovat i jako pianista v malých divadlech Proton, Divadlo dnešního dne a Pravan, kde na sebe poprvé upozornil i jako autor hudby. Po studiích se stal dirigentem Divadla Za branou, pro které zkomponoval hudbu k inscenacím Provaz o jednom konci, Hodina lásky a Zelený papoušek (všechny v roce 1967), Lorenzaccio (1969) a zúčastnil se s nimi četných zahraničních zájezdů.
Ve větší známost vstoupil v roce 1963 skladbou Malá píseň, kterou nazpíval už tehdy populární Karel Gott. Pro domácí populární hudbu pak byla i pro posluchače nejdůležitější Hapkova dlouhodobá spolupráce se zpěvačkou Hanou Hegerovou, která se stala ideální interpretkou jeho šansonů. V polovině osmdesátých let vydali společně desku Potměšilý host (nejznámější píseň Levandulová). LP získala v roce 1988 ocenění Zlatá nota a Hapka se na ní podílel i jako zpěvák a dirigent studiového orchestru.
Dalším významným počinem je Hapkova LP V penzionu svět, na které se společně s Hanou Hegerovou, Michaelem Kocábem a Richardem Mullerem podílel i jako zpěvák. Kromě Hany Hegerové přispěl Petr Hapka řadou písní do repertoáru Václava Neckáře, Heleny Vondráčkové, Waldemara Matušky, Hany Zagorové a Lucie Bílé, až k Janě Kirschner.
Spolu se skladateli Zdeňkem Liškou a Luborem Fišerem patří k nejplodnějším a nejvýraznějším autorům české filmové hudby. Mezi nejznámější snímky s jeho hudbou patří filmy Krakonoš a lyžníci, Tisícročná včela, Akce Bororo, Panna a netvor, Holky z porcelánu, Deváté srdce, Páni kluci, Perinbaba, Hanele, Fany, Andělské oči. Hudbu složil k televizním seriálům Moje koně vrané, My všichni školou povinní, Gagman, je autorem znělky k televiznímu dokumentárnímu seriálu Jak se žije a k Manéži Bolka Polívky. Hudbu složil a sám si i zahrál ve filmu Kryštofa Hanzlíka – Do nebíčka.