Scéna.cz 

Podoby Velikonoc

Velkopáteční bohoslužba Českobratrské církve evangelické
Velký pátek je jedním z vrcholů největších křesťanských svátků v roce - Velikonoc. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech se v tento den schází ke slavnostní bohoslužbě, aby si připomněl událost ukřižování Ježíše Krista. Ztišení a soustředěná modlitba velkopátečních obřadů předznamenává radost velikonoční neděle, kdy křesťané slaví Ježíšovo vzkříšení.
Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Praze na Vinohradech se na Velký pátek schází k liturgické slavnosti, při které si připomene smysl velikonoční oběti Ježíše Krista. Bohoslužbě předsedá farářka Ester Čašková.
Vysílání: 18.4., 17.00 hod., ČT2.

Tajemství velké noci
Rozmluva Marka Ebena s Tomášem Halíkem o tradicích a duchovním obsahu Velikonoc (2002). Režie M. Zábranský
Velikonoční svátky inspirovaly mnohá hudební, literární, dramatická a výtvarná díla. V pořadu režiséra Miloše Zábranského nás Tomáš Halík a Marek Eben provedou nejen historií pohanských, židovských a křesťanských Velikonoc a jejich symbolů a zvyků, ale přiblíží nám i zajímavé kulturní souvislosti a filosofický i etický význam těchto svátků. V meditativním rozhovoru se dotknou otázek o smyslu oběti, utrpení a smrti. Ale i konfliktu pravdy a moci a touhy po tom, co překračuje smrt a pomíjivost. Toho, co se míní "životem věčným" v různých světových náboženstvích.
Vysílání: 18.4., 18.00 hod., ČT2

Folklorika
Od pohanského symbolu nového života ke kraslici jako etnografickému i uměleckému fenoménu. Režie P. Jirásek (Premiéra)
Malované vejce, potažmo kraslici, je možno chápat v několika rovinách jako fenomén duchovního světa. Od starověkých kultur přes středověk, kdy bylo zahrnuto do křesťanské symboliky a spojilo se pevně se svátkem Velikonoc, až po novověk, v rámci něhož se v lidové tradici prolínají původní předkřesťanské představy s křesťanským nánosem. Někdejší mnohost významů a funkcí tohoto fenoménu se ve vnímání současné většinové společnosti redukovala na funkci daru (která je dnes také na ústupu), artefaktu a v neposlední řadě obchodovatelného artiklu. Stejně tak se v posledních několika desítkách let ztenčily řady těch, kteří ovládají tradiční techniky zdobení kraslic. Naproti tomu u mladé generace zájem o tyto dovednosti postupně narůstá. O tom všem bude další díl cyklu Folklorika v režii Pavla Jiráska.
Vysílání: 19.4., 09.45 hod., ČT2
Opakování: 20.4., ČT2., 23.4., ČT2

Hledání ztraceného času: Filmové Velikonoce
Oslavy Velikonoc na Podkarpatské Rusi a Slovácku ve 30. a 40. letech minulého století. Připravil K. Čáslavský a P. Vantuch
Tentokrát Karel Čáslavský zapátral ve filmových týdenících, aby připomněl, jak vypadaly oslavy Velikonoc ve 30. a 40. letech minulého století. Jsou to nejstarší dochované záběry. Navštívíme Slovácko, obce Němčice a Vlčnov, severočeskou Mimoň a místní nastudování pašijových her. Uvidíme i jarní Podkarpatskou Rus, jak ji nafilmoval v r. 1929 Karel Plicka.
Vysílání: 20.4., 09.15 hod., ČT2

Na cestě po Jeruzalémě
S Miroslavem Donutilem a Jiřím Bartoškou za tajemstvím Božího hrobu, rituály u Zdi nářků a dlážděním, po kterém snad kráčel i Ježíš Kristus (2007). Režie J. Novák
Jeruzalém je posvátným místem pro tři hlavní monoteistická náboženství - islám, judaismus a křesťanství. Zároveň je ale také místem, kde se zrodily jedny z největších problémů současného světa. Pokud byste hledali nejnázornější ukázku pro výraz genius loci, pak právě Jeruzalém je ideálním příkladem. Největší duchovní náboj najdete v židovské čtvrti Mea Šearim, která evokuje atmosféru pražského židovského ghetta v době jeho největší slávy. V místních knihkupectvích narazíme na 200 let staré knihy o Golemovi a v ulicích potkáme Židy spěchající na nákup modlitebních předmětů pro svátky Sukot. Překvapení nás čeká také u Zdi nářků, která se v období oslav Simchat Torah proměňuje v obří taneční parket. Stranou samozřejmě nenecháme ani Boží hrob na Golgotě. Pravděpodobně budete překvapeni, jaká tajemství skrývá. Nakonec pak pronikneme hluboko k základům starověkého Jeruzaléma a projdeme se po původním dláždění, po kterém kráčel snad i Ježíš Kristus.
Vysílání: 20.4., 09.30 hod., ČT2

Velikonoční bohoslužba
Přímý přenos slavnostní mše z chrámu svatého Mikuláše ve Znojmě. Bohoslužbu celebruje Mons. Jindřich Bartoš, děkan znojemský
Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce. Křesťané oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Česká televize připravila na tento den přímý přenos slavnostní mše z chrámu svatého Mikuláše ve Znojmě. Bohoslužbu celebruje znojemský děkan Mons. Jindřich Bartoš.
Vysílání: 20.4., 10.00 hod., ČT2

Cesty víry: Řecké Velikonoce
Pravoslavné církevní oslavy Kristova vzkříšení. Připravil G. Agathonikiadis
Dokument se pokusí českému divákovi přiblížit pravoslavné církevní oslavy v průběhu "Velkého týdne" řeckých Velikonoc a jejich odlišnost od Velikonoc slavených v českých zemích. Řekové většinou oslavují Velikonoce v místě, kde se narodili. Ze všech oblastí Řecka i ze zahraničí se sjíždějí lidé do svých vesnic, aby tam se svými příbuznými a přáteli prožili tyto výjimečné dny.
Průvodcem dokumentu je profesor teologie Aristotelovy University v Soluni pan Michal Tritas.
Vysílání: 20.4., 11.10 hod., ČT2

Urbi et Orbi
Velikonoční poselství papeže Františka městu a světu
Každým rokem si přijde na Boží hod velikonoční, v den vyvrcholení křesťanských svátků, pro papežské požehnání „Městu (Římu) a světu“ přímo pod balkón svatopetrské baziliky na 150 tisíc věřících z celého světa. Víc se jich sem nevejde. Ostatní se musejí při prožívání významné křesťanské události spolehnout na média, a tak není divu, že „Urbi et Orbi“ patří k nejsledovanějším přímým přenosům na zeměkouli. Tíha událostí v současném světě narůstá a témata, k nimž bude mít papež František v pravé poledne a v pravý čas co říci, jistě přehluší fakt, že již nepronáší pozdravy v desítkách jazyků. Jeho předchůdce se obracel k českým věřícím se zvěstováním „Narodil se vám Spasitel,“ toho by dnes mnozí rádi viděli ve Františkovi.
Vysílání: 20.4., 11.55 hod., ČT2