Scéna.cz 

Výtvarné tipy 44. týden

Příběh kamenných bot
Amatérský sochař vytvořil Jana Husa s Janem Žižkou, blanické rytíře a patnáctimetrový pomník T. G. Masaryka, mnoho z něj nezbylo (1995). Režie M. Hošt.
Přírodní plastiky mají u nás tradici. U Kunštátu na Moravě místní amatér S. Rolínek vytesal do skály hasičskou sekerkou patnáctimetrový pomník T. G. Masaryka. Monumentální dílo se stalo předmětem nenávisti německých okupantů, ale později i komunistických tajemníků. Proto bylo systematicky ničeno, až zbyly jenom boty v mnohonásobně nadživotní velikosti, na které nezasvěcený divák užasle zírá...
Vysílání: 28.10., 11.50 hod., ČT2.

Příběh bronzového letce
Socha jednoho ze zakladatelů Československa, generála M. R. Štefánika, od Bohumila Kafky byla v Bratislavě zničena, její zmenšenou kopii dnes najdeme na pražském Petříně (1995). Scénář a režie J. Herskovič.
O osudech sochy Milana Rastislava Štefánika, ale také příklad česko-slovenské vzájemnosti. První republika vztyčila mnoho pomníků T. G. Masarykovi, stále však chyběla socha M. R. Štefánika, československého ministra války, který tragicky zahynul v květnu 1919 při leteckém neštěstí u Bratislavy. Idea pomníku česko-slovenské vzájemnosti vznikla v Bratislavě a návrh byl pojat jako kombinace českého lva s postavou Štefánika v letecké kombinéze. Autorem byl Bohumil Kafka. Ale pro různé politické třenice k realizaci nikdy nedošlo. Byl postaven pouze lev, který byl za války zničen a obnoven až koncem osmdesátých let. Naproti tomu figurína Štefánika byla pod názvem "Socha letce" s velkým úspěchem ve třicátých letech vystavována v SSSR, kde vzbudila velké sympatie a údiv nad socialistickým realismem v kapitalistickém Československu. Socha však nakonec slavnostně odhalena byla: takřka dva roky po rozpadu Československa před Petřínskou hvězdárnou v Praze.
Vysílání: 28.10., 13.25 hod., ČT2

Deset století architektury: Pardubice, Pernštejnové - stavebníci I.
Vilém z Pernštejna koupil v roce 1491 Pardubice, postaral se nejen o hospodářský rozkvět, ale i vzhled (1998). Scénář a režie B. Hončarivová.
Vilém z Pernštejna se rozhodl v Pardubicích založit rodové sídlo. Starou tvrz začal přestavovat na vodou obklopený zámek v pozdně gotickém slohu. V 16. století vznikla průmyslová čtvrť, kde se moderním způsobem užívalo hnací síly vody. Vilém se nepodílel jen na hospodářském rozkvětu města, ale záleželo mu i na jeho vzhledu. V roce 1507 bylo město zasaženo velkým požárem. Vilém znovu požádal svého stavitele Pavla z Pardubic, aby pro město navrhl jednotný urbanistický plán. V roce 1538 vyhořelo město podruhé. I tentokrát obnově města pomohli Pernštejnové. Domy byly zvýšeny o druhé patro a přestavěny v duchu renesance. Terakotová ostění jsou nejvýraznějším prvkem, který Pernštejnové při masové přestavbě města použili. Zelená věž (takzvaná Zelená brána) tvoří výraznou dominantu náměstí. Nástupem Vilémových synů vstoupila renesance nejen do města. Také starší gotický hrad prošel renesanční přestavbou. Ke vstupnímu portálu byl přistavěn kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou. Novinkou byly i rozměrné nástěnné malby s biblickou tematikou. Unikátní památkou jsou dřevěné, bohatě zdobené kazetové stropy. Pernštejnské sídlo v Pardubicích je jakýmsi mezníkem v historii feudálních sídel.
Vysílání: 30.10., 10.30 hod., ČT2.

Mistrovská díla: Albrecht Dürer – Portrét neznámého kněze
Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství (Premiéra).
Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.
Vysílání: 29.10., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 01.11., ČT art., 04.11., ČT art

Moderní čeští malíři ve vzpomínkách prof. F. Dvořáka
K umění bohužel patří i falzifikátoři (2008). Režie J. Hojtaš. V okamžiku, kdy se objevili první sběratelé a to bylo už v renesanci, objevila se také první falza uměleckých děl. Zvýšené množství padělků zaznamenáváme až konci 19. století. Investice do uměleckých děl se totiž začala vyplácet. Způsobů falzifikace děl slavných malířů je několik. František Dvořák se kdysi setkal s malířem, který se pokoušel vytvořit falzum obrazu Chittussiho, nakonec však jeho snažení dopadlo neúspěšně. U nás jsou snad nejvíce padělávanými obrazy díla Filly a Špály.
Vysílání: 29.10., 00.00 hod., ČT art
Opakování: 01.11., ČT art., 04.11., ČT art

Galerie umění III. (6/12)
Louvre: oslnivá sbírka Krále Slunce (Premiéra). Louvre kdysi v Paříži sloužil jako palác francouzské královské rodiny. Počínaje dvanáctým stoletím nechal každý král přistavět další část. Východní křídlo vzniklo na přání Ludvíka XIV. Design si vybral s nespočtu předložených architektonických návrhů. Dnes bychom takový proces pojmenovali jako "výběrové řízení". Louvre již neslouží jako královská rezidence, nýbrž jako umělecké muzeum a galerie se sbírkami nashromážděnými generacemi francouzských králů. Vůbec nejrozsáhlejší sbírku sestavil Ludvík XIV.
Vysílání: 30.10., 22.05 hod., ČT art
Opakování: 04.11., ČT art