Scéna.cz 

Kamenná taškařice

Kamenný host aneb prostopášník Vincenza Righini a Nunziata Porta otevřel novou sezónu v Městském divadle Brno. Ředitel Stanislav Moša předeslal na tiskové konferenci, že se jedná „o kus muzeální“, ale … Přesto se divák nemusí obávat, ale také se ničeho zvlášť převratného nedočká. Kdo obeznámen jest s Mozartovým Donem Giovannim ví, že ho čeká taškařice tragická – hlavní hrdina Don Giovanni napospas peklu byl vydán, jeho sluha Arlecchino mnoho taškařic vyvede a za svého pána mnoho ran schytá a průšvihů vychytá. Ženské líce nezůstanou bílá, naopak rdí se o sto šest, víčka nezůstanou suchá, naopak slzí se o sto devět, a srdíčka nezůstanou klidná, tepají o sto dvanáct. Teď otázka jakých matematických principů užito jest? Dále taškařice komická – volovňůstek, psích kousků, potažmo rybích plno na jevišti i v hledišti jest.

Režisérka Hana Burešová poprvé spolupracovala v Městském divadle Brno a povolala k sobě celý pražský tým – dramaturga Štěpána Otčenášeka, kostýmní výtvarnici Samihu Malehovou a scénografa Karla Glógra. Všichni tři na sebe nesmírně slyší. Z jejich dílny pochází náročný projekt Obrazy z francouzské revoluce či Soudné sestry. Obě velmi úspěšné inscenace Divadla v Dlouhé. I klademe druhou otázku: Byla tato pražská invaze úspěšná?
Inscenace Kamenný host se řadí mezi komedie dell arte, či případně jarmareční divadlo. Mnohdy s velkou nadsázkou zpracovává látku dobývání ženských srdcí, společenskou morálku, patolízalskou úslužnost a další. Nelze od tohoto kusu čekat převratné umění náročové. V tomto duchu inscenační tým obstál – v tradičně bohaté výpravě se hraje v předsunutém kukátku. Po obou stranách rozkryté jevištní zákulisí – garderóba, inspice a maskérna. Tento prvek muzeum dostatečně obohatil a navýšil komediálno nad tragedií. Herci a herečky hráli občas smích do brečky. Ku prospěchu divákova – taškařice si mnohé sobě ale do hlediště tropili. Nejvíce odnesl tíhu jevištní Arlecchino. Viktor Skála mu vtiskl nejlepší komediálno a šaškárno. V etudě hanteco translater bodoval v raperském stylu, ten ještě opakoval. Jan Apolenář coby Don Alfonso sice kreaturu krinolinovou brilantně zvládl, avšak gestiku rukou lacino použil. Zbývající hlavní svůdník Don Giovanni v podání Igora Ondříčka náležitou slizkost, aroganci a živočišnost vůči slabšímu pohlaví měl.
Kamenný host i přes svoji hravost, kterou od herců získal, přeci jen zůstane z kamene. Nuž, hoďme ho peklu.