Scéna.cz 

Výtvarné tipy 18. týden

Deset století architektury: Tábor
Husitská bašta se v průběhu staletí vyvinula v město s podmanivě nepravidelnou uliční sítí a jedinečnými průniky gotického slohu se zaalpskou renesancí (1997). Scénář a režie P. Skala. Rozsáhlá ostrožna nad řekou Lužnicí nabízela příhodné místo k osídlení už dávným Keltům. Ve středověku tady pánové z Ústí postavili hrad, který později zpustnul. Teprve na počátku husitských bouří místo definitivně ožilo, protože si jej zvolili jako svou základnu první boží bojovníci. Z opevněného vojenského tábora se postupně rodilo město s branami, baštami a hradbami. Jan Žižka z něj vytvořil na dvě století nedobytnou pevnost, nazývanou Hradiště hory Tábor. V roce 1437, když zdejší obyvatelé uznali císaře Zikmunda za českého krále, Tábor se stal královským městem a dostal nový znak. V průběhu dalších desetiletí původní dřevěné domy z velké části podlehly ničivým požárům a byly nahrazeny kamennými stavbami. Náměstí, lemované novými domy, bylo obohaceno o reprezentační radnici i monumentální kostel. Gotická podoba na mnoha místech ustupovala pronikajícímu stylu zaalpské renesance. Střed města si však zachoval původní středověký půdorys včetně řady domů, které v sobě skrývají gotické základy. Pod náměstím vede síť podzemních chodeb, spojujících kdysi mezi sebou jednotlivé sklepy. Řada domů dostala renesanční štíty a byla pokryta malbami nebo sgrafity. Při procházce městem nacházíme mnoho dokladů jeho bohaté historie. Z původního hradu zbyla jen věž Kotnov, městské hradby i s baštami lemují staré město, na náměstí na nás z podstavce shlíží Jan Žižka. A pokud vystoupíme na věž děkanského kostela, pak se pod námi objeví střechy domů a síť spletitých uliček, které stojí za to si v klidu projít. Malebných zákoutí je tu i dnes nespočet.
Vysílání: 03.5., 03.00 hod., ČT2

Potrava duše & těla (10/20)
Arcimboldo a Čtvero ročních období. Francouzský cyklus ARTE (Premiéra). Kuchyně je záležitostí chuti, smyslu, který zušlechťujeme a kombinujeme. Má stejně tak vizuální jako chuťovou stránku. Šéfkuchařka Anne-Sophie Pic ráda zbarvuje svou kuchyni zeleninou, ovocem a dokonce i květy, neodolala vábení cyklu Čtvero ročních období rudolfinského malíře Arcimbolda, jehož překypující fantazii se vyrovná pouze jeho talent.
Vysílání: 02.5., 23.15 hod., ČT art, Jaro s ARTE
Opakování: 04.5., ČT art., 08.5., ČT art

Mistrovská díla: Otto Dix - Flandry
Německý dokumentární cyklus představuje významná díla světového malířství. Cyklus Mistrovská díla představuje skutečnou pokladnici výtvarného umění. Každá z desetiminutových částí je věnována unikátnímu počinu, který společně se svým autorem zaujímá význačné postavení v dějinách světového malířství. Tvůrci se vydali do světoznámých galerií, jako jsou Louvre, Prado, Ermitáž či sbírka Peggy Guggenheimové v Benátkách, aby divákům představili bohatou paletu obrazů od období vrcholného středověku až po současnou tvorbu.
Vysílání: 03.5., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 04.5., ČT art., 08.5., ČT art

Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Tři zastavení u nejstarších sochařských doplňků Karlova mostu (2002). Kamera a režie J. Hojtaš. Profesor František Dvořák nás dnes přivítá uprostřed Karlova mostu. V roce 1361 za vlády Karla IV. zde byl vztyčen křesťanský kříž se sochou ukřižovaného Krista, který v roce 1419 rozbili husité, a jeho současná podoba tak pochází až ze 17. století. Z této doby také pochází zlatý hebrejský nápis, jenž přisuzuje Kristu boží atributy, což je v rozporu s židovskou vírou. V pořadu se dozvíte, jak vůbec tento rozporuplný doplněk kříže vznikl a jak se proměnila jeho funkce v průběhu času. Naproti kříži upoutá pozornost emotivní sousoší Piety na místě bývalých božích muk. Třetí objekt, který byl na mostě od dob gotických, je pověstmi opředená socha legendárního Bruncvíka. Ani toto dílo není zcela původní – švédská vojska během obléhání Prahy zničila jeho vrchní část, jež byla později dotvořena sochařem Ludvíkem Šimkem, který se ne zcela držel odlité kopie původní sochy.
Vysílání: 04.5., 00.10 hod., ČT art, Karel IV. – 700 let
Opakování: 08.5., ČT art., 09.5., ČT art