Scéna.cz 

Vít Olmer a jeho filmy

Zlatá šedesátá: Vít Olmer
Režisér, který se původně prosadil jako úspěšný herec, a v jeho pozdním debutu již doznívala uvolněná atmosféra šedesátých let (2009). Režie M. Šulík. Vít Olmer se zprvu u filmu prosadil na druhé straně kamery jako úspěšný a vyhledávaný divadelní a filmový herec. Měl štěstí na zájem takových klasiků jako byl Václav Krška, Karel Kachyňa či Jiří Weiss a krátce po absolvování DAMU se mu podařilo získat angažmá v Národním divadle. Studium filmové režie na FAMU dokončil v roce 1966 a záhy získal věhlas nekonvenčními krátkými snímky, z nichž vynikla zejména sonda do životů bývalých příslušníků šlechty za socialismu (Občané s erbem, 1966). Na poli hraného filmu se uvedl náladovým snímkem Houslista (1969), v němž působivým způsobem propojil umění s reminiscencemi na vojenský výcvik. V roce 1970 se mu podařilo ještě debutovat hraným filmem Takže ahoj (1970), který i přes direktivní zásahy vedoucího dramaturgie stále těžil z impulsů šedesátých let díky autenticitě prostředí a přesvědčivému obrazu tápající mladé generace. Vzhledem k herecké účasti ve francouzském snímku Těch několik dní (1968), jenž bezprostředně zobrazil sovětskou invazi, a kvůli tématu snímku Občané s erbem bylo Olmerovi znemožněno pokračovat ve filmové režii. Další léta se věnoval dabingu a k hrané tvorbě se mohl vrátit až po deseti letech – ovšem pouze v žánru dětských filmů. Vrcholné období jeho tvorby přichází až v polovině 80. let a v jeho čele stojí snímek Bony a klid (1987), v němž Olmer nekompromisně zachytil marasmus rozkládajícího se režimu. Po revoluci natočil první film v soukromé produkci Tankový prapor (1991).
Vysílání: 01.7., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 06.7., ČT art

Občané s erbem
Česká šlechta – v poválečném období sešla z očí i z myslí, ale nezmizela ze světa. Studentský snímek Víta Olmera (1966). Po únorovém převratu v roce 1948 se stali aristokraté a potomci šlechtických rodů třídou, která neměla v socialistické společnosti žádnou budoucnost. V rámci tažení proti tzv. bývalým lidem přišli občané jako Václav hrabě Wratislaw z Mitrowitz, Mikuláš svobodný pán Daczický z Hesslowa či Josef Hrabě Kinský ze Wchynic a Tetova o veškerý majetek a na skromné živobytí si mohli vydělat pouze podřadnými pracemi ve skladech či v lesním hospodářství. Vít Olmer jako student FAMU se rozhodl s notnou dávkou odvahy zjistit, jaký byl v polovině šedesátých let život těch, co v jiných zemích platili po ztrátě moci za smetánku zahrnovanou přízní. Jeho otevřená sonda nepostrádá provokativní a apelativní rozměr a předurčila režisérův osud o několik let později, kdy normalizátoři československého filmu rozhodovali o jeho profesní budoucnosti.
Vysílání: 01.7., 22.10 hod., ČT art

Dívka
Portrét nadějné mladé herečky Hedy Škrdlantové, která dala přednost lékařskému povolání (1966). Režie V. Olmer. V krátkém dokumentárním snímku zachytil režisér Vít Olmer svoji tehdejší manželku Hedu Škrdlantovou, která na počátku šedesátých let vzbudila pozornost několika filmovými rolemi. Největší příležitost získala v komedii Zdeňka Podskalského Spadla z měsíce (1961), kde ztvárnila příliš energickou zootechničku, která způsobí poprask v zemědělském družstvu. Poté se na plátně objevila ještě v několika spíše vedlejších rolích, avšak po dostudování medicíny se s kariérou herečky rozloučila a nastoupila do lékařské praxe. V medailonu je zachycena během svého působení v tuberkulózním sanatoriu v severočeském pohraničí, kde sbírá v ne zrovna jednoduchých podmínkách první zkušenosti. Od roku 1968 se jí podařilo získat působiště v Praze a od té doby patří k uznávaným kožním lékařkám.
Vysílání: 01.7., 22.30 hod., ČT art

Dva šálky kávy
Se skrytou kamerou v první pražské seznamovací kanceláři (1967). Režie V. Olmer. V jednom ze svých prvních snímků zachytil Vít Olmer provoz nové služby socialistického systému – seznamovací kanceláře, jež měla vyřešit pro dané zřízení nedůstojný problém velkého procenta obyvatel žijících mimo partnerský svazek. Skrytou kamerou zaznamenal registraci klientů a jednu z dojednaných schůzek nad dvěma šálky kávy, která probíhala přímo v prostorách kanceláře. Především se však zaměřil na obětavou pracovnici paní Soukupovou, pro niž se hledání nejvhodnějších partnerů stalo životním naplněním, které ovšem zřídkakdy přineslo sladké plody.
Vysílání: 01.7., 22.45 hod., ČT art

Houslista
O ženách, hudbě a vojenském výcviku (1969). Hrají: J. Paďour, J. Šulcová, P. Landovský, V. Mikota a další. Scénář a režie V. Olmer. Absolventský film Víta Omera, kterým po studiích herectví na DAMU ukončil obor režie také na FAMU. Snímek je i po letech působivý odleskem nové vlny. Mladíkovi se na koncertě kvarteta prolínají společné vzpomínky na vojenské neveselé i veselé zážitky, které sdílel s kamarádem, nyní prvním houslistou. Mladíkova roztržitost však irituje jeho krásnou dívku, která poeticky ovládá jeho hlavu. V mysli jí skládá básničky, jenže navenek slova chybějí... Zajímavé je i obsazení tohoto snímku. Tupého velitele se sklony k buzeraci a pokleslému umění přesně vystihl P. Landovský, krásnou, poněkud snobskou dívku dbající víc na okolí než na mladíkovy city dokonale ztělesnila J. Šulcová. Mladíka si zahrál J. Paďour (který se posléze věnoval kněžské dráze a nedávno zesnul jako arcibiskup českobudějovický). Houslistu představoval V. Mikota (v současnosti známý psycholog).
Vysílání: 01.7., 23.00 hod., ČT art