Scéna.cz 

Jediný balet Ludwiga van Beethovena v nové premiéře

Již za necelý týden se uskuteční premiéra heroicko-alegorického baletu Ludwiga van Beethovena Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance. Dílo v podání orchestru Musica Flora a tanečního souboru Hartig Ensemble – Tance a balety třech staletí se představí 2. července od 19 hodin v zámeckém divadle ve Valticích. Premiéra je součástí Mezinárodní letní školy staré hudby, kterou též zahajuje. Diváci se mohou těšit na propojení poučené hudební interpretace s choreografií, které bude dobově ukotvené ve stylu, ale chce promlouvat k současnému divákovi.

„Beethovenův „heroicko-alegorický“ a osvícenectvím inspirovaný balet Die Geschöpfe des Prometheus, Op. 43, je po hudební stránce bezesporu jedním z nejgrandióznějších děl určených pro jevištní taneční zpracování,“ vysvětluje režisérka a choreografka inscenace, Prof. Helena Kazárová. „Premiéra tohoto výjimečného díla se konala 28. března 1801 v Burgtheateru ve Vídni v choreografii Itala Salvatora Viganò, který patřil k neobdivovanějším mužům tehdejší Evropy. Byl dokonce nazýván Shakespearem baletu. Beethoven pracoval s jeho italským libretem, které se dosud nepodařilo objevit a má se tudíž za ztracené.“

Choreografka sestavila jednotlivé scény po pečlivých rešerších jak původních pramenů, tak i odborných beethovenovských studií. Inscenátoři se rozhodli použít český překlad původního názvu Gli uomini di Prometeo ossia La forza della musica e della danza – Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance, neboť překlad z němčiny je poněkud zavádějící a nelibozvučný (Prométheova stvoření, Tvorové Prométheovi atd.). Dosavadní česká uvedení se celého názvu vzdala a uváděla dílo pod názvem Prométheus a s novým libretem. Beethovenův balet byl během 20. století třikrát nastudován i v Národním divadle v Praze.

Tento balet byl Beethovenovým prvním obsáhlejším dílem pro divadlo a stal se jedním z jeho prvních veřejných úspěchů, neboť se dával v průběhu sezóny 1801/02 téměř třicetkrát, což bylo na tehdejší dobu skvělé.
Inscenace je nevelká svým rozsahem (jde o hodinový balet), ale je mnoho unikátního na ní samotné i na jejím novém nastudování. V Beethovenově tvorbě jde o jediný balet a jedno z pouhých dvou děl, která napsal pro jeviště. Při nastudování nové premiéry byli jako hosté přizváni ke ztvárnění hlavních rolí umělci, kteří by se jinak možná na jednom jevišti nikdy nesešli:
Roli titána Prométhea přijal tanečník a pedagog (jehož další profese by vydaly na samostatný článek), vedoucí taneční katedry pražské HAMU Václav Janeček. Role Muže a Ženy, prvních lidí, které Prométheus vytvořil z hlíny a oživil je ohněm z Olympu, tančí Jiří Jelínek, sólista řady světových scén, který si přesto udělal na osvícenský balet čas, a Jaime Reid z proslulého souboru Béjart Ballet Lausanne. Diváci se setkají také s dalšími hosty a samozřejmě i se stálými členy souboru Hartig Ensemble.

Hudebního nastudování se ujal dirigent a umělecký vedoucí orchestru Musica Florea Marek Štryncl. Po hudební stránce jde o velmi zajímavé dílo, v němž je možné vystopovat motivy, které Beethoven použil ve svých budoucích, možná proslulejších skladbách. Beethovenova partitura obsahuje předehru, na ní napojenou introdukci (La tempesta – Bouře) a 16 čísel. Téma předehry se objevuje již v jeho První symfonii, jež byla provedena v roce 1800. Téma z finále baletu (No.16) Beethoven později použil ve svých Variacích pro klavír, Op. 35 a zejména ve své III. Symfonii, zvané Eroica.
Kostýmy navrhl náš přední výtvarník Roman Šolc, masky vytvořila Barbara Fehérová. Výtvarníky scény jsou Václav Krajc a Jiří Bláha.

„Myšlenka uvést toto dílo ve své obsahově i esteticky co možná nejpůvodnější podobě ve mně zrála již dlouho. Jednou, asi před čtrnácti lety, jsem potkala dirigenta Marka Štryncla před budovou HAMU a ptala jsem se, zda by se Beethoven dal zahrát také dobově. On byl z té myšlenky nadšen. V té době bych si ale netroufla na choreografii tohoto opusu, měla jsem ještě málo zkušeností. Chtěla jsem, aby se toho ujal Pavel Šmok. Vypracovala jsem scénář a sešla se s ním. Pak bohužel již nebylo možné kvůli jeho zdravotnímu stavu náš úmysl dále rozvíjet. Letos tento Mistr z cechu Terpsichory odešel tančit do nebe. Chtěla bych mu náš balet věnovat z velké úcty k jeho umění.“ (Helena Kazárová)
Repríza představení bude 12. 9. 2016 v Praze v Lichtenštějnském paláci / Letní scéna HAMU.