Scéna.cz 

Literární tipy 36. týden

Cirkus Humberto (4/12) / Nový domov
Trumpetista Karas a jeho syn Vašík objevují vůni maringotky. Příběhy lidí, jimž se manéž stala osudem, ve slavném seriálu podle románu Eduarda Basse (1988). Hrají: W. Possardt, K. Rupéová, P. Haničinec, P. Mang, J. Hlaváčová, V. Postránecký, J. Paulová, P. Préjean, J. Bohdalová, J. Kemr, K. Conradi, J. Bartoška, J. Dvořák, F. Němec, J. Somr, L. Lipský, T. Medvecká, H. Brejchová, R. Lukavský a další. Scénář O. Zelenka, spolupráce O. Lipský. Kamera A. Barla. Režie F. Filip. V roce, kdy uplyne 70 let od úmrtí českého spisovatele, novináře, fejetonisty Eduarda Basse (zemř. 2. 10. 1946), se na televizní obrazovku vrací jeden z našich nejvýpravnějších a nejoblíbenějších televizních seriálů, který vznikl podle autorova stejnojmenného románu. Děj písemné předlohy i seriálu obsáhne téměř sto let, od poloviny devatenáctého století do roku 1924, a vypráví o šesti generacích cirkusového rodu. Když zedník a trumpetista Antonín Karas (P. Haničinec) odmítl nabídku kapelníka Selnického (J. Somr) na účinkování v cirkusovém orchestru, netušil, co mu přinesou další roky života. Malému Vašíkovi (P. Mang) je sedm let, s otcem právě pohřbil maminku, a tak spolu odcházejí za lepší prací do Hamburku. Jelikož tam už není žádná práce pro zedníky, přijímá otec Karas dočasně nabídku pracovat v Cirkusu Humberto jako stavěč, krmič a trumpetista. Z dočasné práce se nakonec stává láska na celý život, zvláště pro malého Vaška...
Vysílání: 11.9., 11.05 hod., ČT1 Eduard Bass – 70 let od úmrtí
Opakování: 16.9., ČT1

Hovory o Hovorech s Janem Masarykem
V těchto dnech uplyne sto třicet let od narození Jana Masaryka. Jeho osobnost připomene dokument P. Štingla prostřednictvím vzpomínek blízkého Masarykova přítele, diplomata a spisovatele Viktora Fischla (1991). V roce 1991 vyšla poprvé kniha Viktora Fischla "Hovory s Janem Masarykem". Při této příležitosti přijel její autor – spisovatel, básník a diplomat z Izraele do Československa. Podle jeho soudu je kniha učebnicí demokratického myšlení a chování a v jeho vlasti vyšla, vzhledem k dobovému politickému vývoji, v nejlepší možnou dobu. V dokumentárním pořadu režiséra Pavla Štingla V. Fischl vzpomíná na své první setkání s ministrem Janem Masarykem (*14. 9. 1886 – †10. 3. 1948). Bylo to v Londýně, během války. Pro Masaryka byl spisovatel v té době první "Žid, který se usmívá". Postupně se spřátelili, Jan Masaryk Fischla okouzlil svým projevem, což vedlo k rozhodnutí zapisovat si společné rozhovory. Jan Masaryk byl podle něj člověkem, který vyzařoval optimismus. U příležitosti návštěvy Prahy se po třiačtyřiceti letech znovu ocitl v Masarykově bytě, a byl to pro něj ohromný pocit. Často sem za Janem docházel. Když byl u něj naposledy, dva dny před jeho smrtí, sedělo v předpokoji několik lidí, kteří doufali, že jim pomůže za hranice. Masaryk už věděl, že pomoci nemůže, a to byl pro něj ten nejhorší pocit. Do Gottwaldovy vlády šel s představou, že bude prospěšný i v režimu, s nímž vnitřně nesouhlasil, což se ukázalo být iluzí. A, jak se brzy ukázalo, i rozsudkem smrti. Václav Fischl je přesvědčen, že nešlo o sebevraždu – někdo, kdo miloval život jako Jan a dokázal ho tak vychutnávat, by se dle něj k tomuto krajnímu řešení nikdy neuchýlil.
Vysílání: 09.9., 09.50 hod., ČT2
Opakování: 12.9., ČT2

ASAP
Literární revue s Jiřím Podzimkem, Kristýnou Večeřovou a Bohdanem Bláhovcem (Premiéra)
Vysílání: 07.9., 22.40 hod., ČT art
Opakování: 09.9., ČT art

Krakatit
Karel Höger ve slavné filmové adaptaci románu Karla Čapka o nebezpečí zneužití geniálního vynálezu (1948). Dále hrají: F. Smolík, J. Plachý, F. Marlyová, M. Homola, E. Linkers, V. Fabianová, N. Tanská a další. Scénář J. R. Vávra a O. Vávra. Kamera V. Hanuš. Režie O. Vávra. Svržením atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki překročil svět práh atomového věku. Došlo k naplnění vize Karla Čapka, který již o dvě desetiletí dříve předpověděl v románu Krakatit okamžik mravního rozcestí mezi mírovým a vojenským užitím energie nevídané účinnosti. Vávrova stejnojmenná filmová adaptace vznikla v roce 1948. Přes jisté zaktualizování zachoval přepis to nejzávažnější – pohled humanisty na nebezpečí sebezničení lidstva bez návaznosti na jakoukoli ideologii. Vlastní příběh je vyprávěn formou prolínání dvou dějových rovin – skutečnosti a fantastického snu, který prožívá inženýr Prokop po objevu třaskaviny. Filmový přepis Otakara Vávry je adekvátní Čapkově předloze, znovu položil otázku možnosti pokroku a současně bezpečnosti lidstva, které z neschopnosti sladit sociální a civilizační zájmy se dostává na pokraj války všech proti všem. Režiséru Otakaru Vávrovi byla udělena Cena země České.
Vysílání: 09.9., 22.20 hod., ČT art