Scéna.cz 

Pohled do hlubin vltavské říše

Poslední rozbalený dárek ztratil své tajemství v čase vánočním. Maminčina ruká krájí jablko, hvězdička uprostřed předznamenává štěstí. Zároveň v lavoru s vodou plavou skořápkové lodě osudu, s nimiž si pohrává plamen svíce...

K podobné fantazijní plavbě jsme přijali pozvání na loď Tajemství. Na její připlutí čekalo uprostřed léta na nábřeží Ludvíka Svobody v Praze několik desítek pasažerů. Loď úctyhodných rozměrů (délka kolem sedmdesáti metrů) se ke břehu přiblížila kolem půl deváté večer. Posádka se předvedla při slavnostním defilé. Kapitán se přivítal s každým pasažérem, který se odhodlal podstoupit plavbu po řece Vltavě. Plavba je spojená nejen s divadelním představením - pohádkovou férií na motivy Alexandra Grina Nachové plachty, ale po jejím skončení i se zábavou. V prostoru bývalého chvaletického remorkéru, kde uhlí a písek, nahradil interiér ze dřeva přizpůsobený divadlu a jeho zázemí, se nachází hlediště, které tvoří stoly a lavice, a jeviště v podobě točny.
Loď Tajemství odkrývala záludnosti říční plavby postupně. Nejdříve byli pasažéři poučeni, jak se chovat při havárii lodi. Scéna v podobě točny vytvářela iluzi kinoautomatu. Chvílemi jsme se ocitli v přístavní krčmě, jindy uprostřed spisovatelova pokoje. Najednou se objevili námořníci. Paluba byla bičovaná deštěm a vysoušená větrem. Vedle herců účinkovaly figuríny, ale i loutky. Fascinující byla podívána do hlubin vltavské říše. Tuto záhadu neodhalíme, přijďte se na Nachové plachty podívat.
Příběh lásky, naděje i víry v zázraky uskutečňované vlastníma rukama se odehrává za doprovodu živé hudby - cimbálu, houslí, harmoniky, tympánu, flétny, kontrabasu a violy. Pohyb a převažující hraní beze slov vytváří z projektu mezinárodní představení.
Plavba za dobrodružstvím a romantikou se vyplatí. Především je nutné uznat, že pasažéři ani nevědí kam až dopluli. Kapitán mistrně navedl plavidlo zpátky do přístavu, kde je možné jej opustit, nebo putovat na zářicí lodi dál kulisou nočního města. Pospolitost pod plachtami mezi herci, posádkou a pasažéry se nedá skrýt. Všichni se zapojili do společné plavby. Lodnické AHOJ bude na Vltavě znít až do konce září, poté snad na březích středozemního moře.

V poslední době se tvůrci divadelních představeních pokouší o únik z konzervy klasických prostor kamenného divadla. Pražané tak mohli prožít inscenace v synagóze a v bývalém holešovickém pivovaru (Archa v pohybu), dále v halách bývalého ČKD v Karlíně (festival 4+4), na vyšehradském hřbitově na Slavíně (Hrobové se otevírají) nebo i v hale Hlavního nádraží (festival Tanec Praha), v kostele (festival Next wave 99), v ulici a náměstí v to nepočítaje, neboť to je pro divadlo jeden z tradičních prostor. Posledním takovým atypickým prostorem se stala právě loď Tajemství a Vltava.
Jaké jsou výhody tohoto scénického řešení? Atmosféra divadelní akce, která probíhá při plavbě, se stává sugestivnější. Emotivní působení vlastního příběhu je větší. Do hry se například zapojují rackové, na diváka působí scénerie na březích.