Scéna.cz 

České filmy tipy 18. týden

Konec starých časů
Prášilovská komedie ve vančurovském duchu s hvězdným hereckým obsazením (1989). Hrají: J. Abrhám, R. Hrušínský, J. Somr, M. Labuda, J. Hanzlík, Ch. Poullain, A. Dvořáková, B. Leichnerová, L. Krbová a další. Scénář J. Menzel a J. Blažek. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel. Film Jiřího Menzela podle stejnojmenného románu Vladislava Vančury je úsměvným vyprávěním, které nás přenese do doby prvních let samostatné republiky. Novými majiteli šlechtických sídel se tehdy stávali zbohatlíci, kteří sice měli peníze, neměli však noblesu starých zámeckých pánů. Jednoho dne se u poválečného regenta Stoklasy na zámku Kratochvíle objeví domnělý ruský kníže Alexej Megalrogov. Galantním chováním okouzlí celou společnost a do přízemní reality přinese romantiku starých časů, která však má své dny už sečtené... Humorný a melancholický žánrový obrázek je – podobně jako svého času Rozmarné léto - hereckým koncertem hlavních představitelů – Josefa Abrháma, Mariána Labudy, Rudolfa Hrušínského a Jaromíra Hanzlíka, umocněný Menzelovým režijním mistrovstvím a poetickou kamerou Jaromíra Šofra.
Vysílání: 01.5., 14.25 hod., ČT1
Opakování: 03.5., ČT1

Václav
Ivan Trojan v roli vesnického outsidera, který překročil zákon. Křehký příběh o potřebě tolerance a schopnosti odpustit získal čtyři České lvy (2007). Dále hrají: E. Vášáryová, J. Budař, S. Norisová, J. Lábus, M. Pechlát, P. Špalková a další. Scénář M. Epstein a J. Vejdělek. Kamera J. Šimůnek. Režie J. Vejdělek. Václav (I. Trojan) je vesnický outsider, který ve svých čtyřiceti letech žije s maminkou (E. Vášáryová), a ostatními je vnímán jako místní šašek, hlupák a problematický, nezvladatelný mladík. Matka v něm ale vidí citlivého, vnímavého dobráka s chlapeckou duší a odmítá ho umístit do ústavu. Celá vesnice má opačný názor, dokonce i bratr František (J. Budař), který celý život soupeřil s Václavem o matčinu i otcovu lásku. Drama vrcholí soubojem bratrů o lásku Frantovy milenky Lídy (S. Norisová) a končí trestným činem. Václav je uvězněn a stává se terčem útoků spoluvězňů i obětí traumatických vzpomínek na otce. Matka se rozhodne požádat prezidenta o milost. Ta je podmíněna peticí spoluobčanů. Odpustí Václavovi celá vesnice, když mu nedokáže odpustit ani vlastní bratr? Ivan Trojan získal Českého lva za nejlepší mužský výkon v hlavní roli, další tři ceny připadly tomuto snímku za vedlejší mužský herecký výkon (Jan Budař), scénář (Marek Epstein) a hudbu (Jan P. Muchow).
Vysílání: 01.5., 21.30 hod., ČT1

S tebou mě baví svět
Tři otcové, šest dětí, malebná horská chalupa a plno legrace v komedii, která vyhrála diváckou anketu Volíme veselohru století (1982). Hrají: J. Satinský, J. Šulcová, V. Postránecký, E. Balzerová, P. Nový, Z. Studenková a další. Kamera P. Polák. Scénář a režie M. Poledňáková. Tři letití kamarádi – Albert Horák, Michal Adámek a Pepa Bednář – se jako každý rok chystají na pánskou jízdu do Beskyd. Jejich manželky jim však udělají čáru přes rozpočet, když se spolu domluví a nechají pánům na krku všechny malé děti. Každoroční chlapské povyražení se tak stane něčím jako mateřskou školou v zimní přírodě. Ukáže se, že v jistých situacích jsou otcové lepšími mámami nežli mámy samé, což platí hlavně tehdy, když mámy nejsou v dohledu. Jejich výchovné metody jsou velmi svérázné a vyvolávají plno zmatků a úsměvných situací. Zvláště když přijedou manželky na kontrolu... Rodinná komedie je filmovým debutem úspěšné televizní autorky a režisérky Marie Poledňákové. Trojici odvážných otců si zahráli Július Satinský, Václav Postránecký a Pavel Nový, jejich protějšky pak Jana Šulcová, Eliška Balzerová a Zdena Studenková. O tom, že si film získal srdce diváků, svědčí jeho vítězství v anketě Volíme veselohru století.
Vysílání: 06.5., 20.00 hod., ČT1
Opakování: 08.5., ČT1

Pěsti ve tmě
Strhující příběh rváče s něžným srdcem. Český film s Markem Vašutem v hlavní roli (1986). Dále hrají: J. Nedorost, E. Balzerová, J. Vinklář, F. Krůta, P. Nový, J. Krausová a další. Scénář J. Vokřál a J. Soukup. Kamera R. Valenta. Režie J. Soukup. Píše se rok 1936. Mladý český boxerský šampión Vilda Jakub (M. Vašut) kvůli nepochopitelnému zásahu svého trenéra Krakowského (J. Vinklář) prohraje v Berlíně zápas s německým mistrem Kurtem Schallerem (J. Nedorost). Světový tisk zpochybní výsledek souboje a Němci, kteří potřebují získat prestiž pro nastupující nacistický stát, jsou nuceni nastoupit k novému zápasu v Praze. Snaží se Jakuba zastrašit i podplatit, využívají dokonce Schallerovu přítelkyni, filmovou hvězdu Emu Gabrielovou (E. Balzerová), aby Vildu odradila od vítězství. Vilda však jde tvrdě za svým cílem uhájit národní a sportovní čest. Důsledky ovšem nedokáže domyslet...
Vysílání: 07.5., 16.45 hod., ČT1
Opakování: 08.5., ČT1

Tmavomodrý svět
Ondřej Vetchý a Kryštof Hádek v hlavních rolích příběhu o přátelství, hrdinství a obětech i láskách českých stíhačů ve službách RAF za 2. světové války. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 režiséra Jana Svěráka a scenáristy Zdeňka Svěráka získal čtyři České lvy a řadu dalších ocenění. Dále hrají: O. Kaiser, L. Rybová, M. Táborský, H. Assmann, T. Fitzgeraldová a další. Kamera V. Smutný. Snímek režiséra Jana Svěráka a jeho otce, scenáristy Zdeňka, vypráví o přátelství, hrdinství a láskách českých stíhacích pilotů, kteří ve službách Královského britského letectva (RAF) bojovali proti Hitlerovu Německu za osvobození Československa. Hlavním hrdinou je pilot František Sláma, který po okupaci Československa v roce 1939 odešel spolu se svým mladším kolegou bojovat proti Němcům do Anglie. Do každodenního boje o život, ve kterém přátelství má cenu zlata, zasáhne osudové setkání s Angličankou Susan. Příběh připomíná odvahu těch, které historie zradila a na jejichž skutky by ani příští generace neměly zapomenout. Titulní roli Františka Slámy ztvárnil Ondřej Vetchý. V úloze Slámova nejlepšího přítele, mladého stíhače Karla Vojtíška, se objevil Kryštof Hádek. V dalších rolích uvidíme mimo jiné Oldřicha Kaisera (pilot Jan Machatý), Františkovu milou hraje Linda Rybová (Hanička), spoluvězně Vildu Houfa Miroslav Táborský. V roli osudové Susan se představila anglická herečka Tara Fitzgerald. Divácky nejúspěšnější film roku 2001 byl oceněn čtyřmi Českými lvy (režie, kamera, hudba a střih), Cenou filmových kritiků, hlavní cenou na festivalu ve Varně a dalšími.
Vysílání: 07.5., 20.15 hod., ČT1

Pramen života
Dospívající dívka Grétka zažívá nečekaný osudový vztah v nacistickém programu Lebensborn, kde má být zneužito její ženství. Film scenáristy V. Körnera získal hlavní ceny festivalů ve Zlíně a v Quebecu (1998). Hrají: M. Hilmerová, M. Sieczkowski, V. Cibulková, K. Dobrý, J. Somr, B. Poloczek, L. Kostelka, V. Mareš, B. Turzonovová, A. Švehlík, V. Jandák, J. Tesařová a další. Kamera M. Jícha. Režie M. Cieslar. Baladický příběh scenáristy Vladimíra Körnera a režiséra Milana Cieslara o dospívající dívce Grétce ze slezského pohraničí, která se dostala do nacistického programu Lebensborn pro vypěstění čisté nordické rasy. Mladičká Grétka Weiserová je pod záminkou rentgenové prevence proti TBC poslána do lesního sanatoria Isolde. O svém poslání zprvu nemá tušení. Neví, že sítem na převýchovu prošla přičiněním učitele, který jí chtěl po matčině smrti pomoci k lepšímu životu, a díky osudové náhodě, protože se narodila ve stejný den jako sám druhý muž Třetí říše Himmler. Společně s dalšími "vyvolenými" dívkami zde prochází nacistickou výchovou, aby posléze zajistily hitlerovskému Německu rasově čisté potomstvo.
Vysílání: 04.5., 22.30 hod., ČT2

Šťastnou cestu
Osudy, sny a přání pěti dívek jsou rozdílné, všechny ale touží po lásce a štěstí (1943). Hrají: A. Mandlová, J. Štěpničková, H. Vítová, N. Gollová, J. Dítětová, O. Korbelář, V. Vejražka a další. Scénář O. Vávra a V. Werner. Kamera F. Pečenka. Režie O. Vávra. Příběh filmu Šťastnou cestu se odehrává v prostředí velkého pražského obchodního domu a vypráví o osudech pěti prodavaček. I když všechny pracují v jedné firmě, každá jde vlastní cestou za svým životním cílem. Jde o poslední dokončený protektorátní film Otakara Vávry. Byl natočen v roce 1943 podle námětu literárně debutující novinářky Olgy Horákové. Ke spolupráci si Vávra přizval osvědčený tým, kameramana Ferdinanda Pečenku, hudebního skladatele Jiřího Srnku, architekta Jana Zázvorku a střihače Antonína Zelenku. Střihače tentokrát připomínáme záměrně, protože jeho podíl na výsledné podobě filmu je zásadní. Film vznikl většinou v reálu tehdy nového pražského obchodního domu Bílá labuť. Režisér jej pojal jako dynamickou výpověď, která zachycuje rytmus moderního života. Příběhy dívek tak dostaly punc pravdivosti a životnosti. Netradiční režie, kamera, střih i civilní herecké výkony nasvědčují, jak se už v roce 1943 Otakar Vávra a jeho spolupracovníci přiblížili pracovní i umělecké metodě italského neorealismu, který slavil úspěch v kinech až o několik let později. K osvědčeným a populárním herečkám Adině Mandlové (její poslední role v českém filmu), Jiřině Štěpničkové, Haně Vítové a Nataše Gollové se režisér nebál obsadit mladičkou Janu Dítětovou.
Vysílání: 05.5., 21.15 hod., ČT art