Taťjana Nikolajeva neznámé nahrávky
![Přebal alba](http://www.scena.cz/fota/db/cas3r1558759.jpg)
autor: archiv
zvětšit obrázekO nahrávky umělců z bývalého Sovětského svazu nebyla v minulosti v někdejším Československu nouze. Bylo to v dobách, kdy díky jednostranné propagandě bylo vše, co přicházelo odtamtud, politicky zprofanované. Velkou výjimkou ovšem byla klasická hudba. Ruské orchestry i špičkoví ruští sólisté byli v Československu velmi vítáni a jejich koncerty patřily mezi ty beznadějně vyprodané. Československo, jakožto součást východního bloku, poskytovalo ruským umělcům dobrou, mnohdy i první možnost k výjezdu za hranice. Když se tito hudebníci prosadili, oceňoval jejich umění celý svět. Významným objevem i v dnešní době jsou nahrávky doposud neznámé. Řada z nich je uložena v archivu Supraphonu a Českého rozhlasu. Často jde o záznamy koncertů ruských umělců na pražských pódiích.
Supraphon od roku 2008 vydává speciální edici nazvanou Ruští mistři (Russian Masters). Vychází v ní jednak ze svého vlastního archivu, který obsahuje studiové nahrávky, jednak nabízí zmíněné živé záznamy rozhlasové. Hned na několika albech je zde například fenomenální Svjatoslav Richter. V edici jsou také nahrávky Mstislava Rostropoviče, Davida Oistracha, Leonida Kogana nebo Rudolfa Baršaje.
V edici Ruští mistři (Russian Masters) vyšel nejstarší otisk nezměrného mistrovství jedinečné klavíristky Taťjany Nikolajevy (1924–1993). V jejím případě se nelze splést s označením „zázračné dítě“. Taťjana Nikolajeva studovala klavír již od tří let, ve dvanácti začala komponovat. Ve třinácti nastoupila na Moskevskou konzervatoř, po jejím absolutoriu se intenzivně věnovala skladbě. Zlomovým v její kariéře byl rok 1950; důležitější než vítězství v prvním ročníku mezinárodní soutěže J. S. Bacha v Lipsku bylo setkání s Dmitrijem Šostakovičem, jež přerostlo v celoživotní přátelství. Svou interpretací Bacha Nikolajeva inspirovala Šostakoviče ke kompozici jeho vlastních 24 preludií a fug a následně se stala prvním interpretem tohoto díla. V únoru následujícího roku dostala Nikolajeva právě v Praze příležitost natočit s Českou filharmonií Druhý koncert Sergeje Rachmaninova a několik bachovských snímků. Ostatní supraphonské snímky (Prokofjev, Šostakovič a vlastní Tři koncertní etudy) pak vznikly v dubnu 1954.
Jakkoli nevelký je odkaz Taťjany Nikolajovy, zaznamenaný na supraphonských magnetofonových pásech, jeho význam je nezanedbatelný; představuje prakticky nejstarší dochované doklady nezměrného mistrovství této legendární klavíristky, než ji objevil celý svět.
TIP!
Časopis 27 - rubriky
Články v rubrice - CD boxy
Magdalena Kožená: Czech Songs
![Přebal alba](http://www.scena.cz/fota/db/cas3r1588792.jpg)
Česká operní pěvkyně Magdalena Kožená uvádí recitál českých písní společně s Českou filharmonií pod taktovkou ...celý článek
Časopis 27 - sekce
DIVADLO
Dokumentární cyklus Semafor atd.
![Jiří Suchý (Semafor atd.)](http://www.scena.cz/fota/db/cas1r1188755.jpg)
Semafor atd. (1/8)
Spletitá cesta legendárního autorského divadla, které na podzim oslaví 65 let od svého z celý článek
HUDBA
Hudební tipy 27. týden
![Michal Tučný](http://www.scena.cz/fota/db/cas2r1188757.jpg)
Michal Tučný po 25 letech aneb Už nikdo neví
Hudební setkání "posledního kovboje" Michala Tučného a jeho př celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Jean Gabin osobně
![Jean Gabin](http://www.scena.cz/fota/db/cas4r1188775.jpg)
Jean Gabin osobně
Hrál přesně ve sto filmech a dokumentární portrét, který uvádíme, vytvořil jeho přítel Se celý článek