Scéna.cz 

Výtvarné tipy 25. týden

Tuniská mozaika
Antické a islámské památky v objetí severoafrické přírody (1994). Připravili V. Filip a I. Fučík. Tunisko je podmanivou zemí na severním pobřeží afrického kontinentu, která má v tomto regionu nejblíže evropské kultuře. Před více než dvěma tisíci lety se Tunisko stalo součástí velké římské říše a bájné Kartágo jedním z jejích předních center. Dnes tyto časy připomínají působivé rozvaliny antických měst či ohromující římský amfiteátr v El Jemu. V sedmém století našeho letopočtu území Tuniska získali Arabové a od té doby se zde rozvíjí islámská kultura, která vtiskla charakter starobylým městům s dominujícími minarety mešit. Od 16. století pak charakter země utvářeli Turkové a Evropě ji opět přiblížila téměř staletá francouzská nadvláda, trvající od roku 1881. Díky bouřlivé historii uchvátí Tunisko cestovatele svojí rozmanitostí, která je ještě znásobena proměnlivou krajinou. Tvoří ji jak pouště, stepi a rozeklaná pohoří, tak typicky středomořské pobřeží s oblíbenými plážovými letovisky.
Vysílání: 21.6., 13.55 hod., ČT2

Deset století architektury: Kostel sv. Bartoloměje v Praze
Neprávem opomíjený kostel Kiliána Ignáce Dienzenhofera na pražském Starém Městě (1998). Režie J. Boněk. V Praze v Bartolomějské ulici stojí na první pohled nenápadný barokní kostel svatého Bartoloměje. Byl postaven ve třicátých letech 18. století pro jezuitský konvikt. Po čtyřiceti letech od dostavby byl jezuitský řád zrušen a kostel začal sloužit jako skladiště. Jeho působivé průčelí komponoval architekt Kilián Ignác Dienzenhofer do prostoru dnešního dvora. Stěna je ozdobena sochami od Matouše Václava Jäckela. Je tu dvanáct apoštolů, Panna Marie a Kristus. Vnitřní dispozice kostela byla zakomponována do obvodových zdí staršího objektu. Celý prostor byl nově zaklenut a pomocí pásů rozdělen do tří sekcí. Freska nad kněžištěm zobrazuje přímluvu Panny Marie u Nejsvětější trojice. Nad kruchtou jsou svatý Jan Nepomucký a svatý Bartoloměj. Nad hlavní loď umístil Václav Vavřinec Reiner fresku umučení svatého Bartoloměje. Pozoruhodná tu jsou okna, která Dienzenhofer musel začlenit do interiéru i exteriéru budovy s ohledem na dispozici stavby. Ve slepých portálcích hlavní lodi se dochovaly čtyři zlacené štukové reliéfy – svržení Jana Nepomuckého z mostu, vyhnání Adama a Evy z ráje, Abrahámovo obětování Izáka a svátost zpovědního tajemství. Teprve s návratem do vlastnictví Kongregace sester františkánek byl kostel zrestaurován do téměř původní podoby a po staletích opět slouží svému účelu.
Vysílání: 24.6., 13.25 hod., ČT2

Domy milovníků umění
Proměnlivé ideály rodinného bydlení zvěčněné v realizacích slovutných architektů (2009). Připravil T. Mojžíš. Dokumentární snímek vypovídá o různých představách a realizacích ideálního rodinného bydlení na přelomu 19. a 20. století. Roku 1901 byla v Darmstadtu vyhlášena soutěž, která následně ovlivnila architekturu, užité umění, sochařství i malířství. Olomoucký historik prof. Pavel Zatloukal glosuje éru, v níž se mísí výtvarné umění a životní styl v dosud nebývalé podobě, a vytváří svého druhu "Gesammtkunstwerk". Co má společného Mackintoshův Hill House v anglickém Hellensburghu s prostějovským Národním domem Jana Kotěry? Snímek Theodora Mojžíše připomene i další proslulé architekty a jejich realizace – Otto Wagnera, Josepha Marii Olbricha, Dušana Jurkoviče či Adolfa Loose.
Vysílání: 24.6., 01.15 hod., ČT2