Scéna.cz 

Pardubičtí v německém Zittau

Po hostování Východočeského divadla Pardubice na divadelní přehlídce České divadlo 2. května 204 s derniérou dramatu Davida Henryho Hwanga M. Butterfly, se soubor představí 16. května 2004 na Festivalu tří zemí v německém Zittau.
Rok 2004 je rokem historickým nejen pro Českou republiku, ale i pro celou Evropu, kdy se 1. května 2004 rozšířily hranice Evropské unie, ve které je zvláštní role připisována právě umění, neboť umění umí přes všechny jazykové bariéry bořit mosty.

Příběhy, které vyprávíme v divadle, se vždy zabývají lidským soužitím, ať se soustředíme na příběh nějakého vztahu, nebo v širším úhlu pohledu na společenský epos. Příběhy dávají podnět k diskusi a debatám, k porozumění a spolubytí. Festival tří zemí chce patřičně oslavit nové spolubytí v rozšířené Evropě a to přirozeně společně se svými sousedy - z tohoto důvodu byla pozvána divadla z Polska a Čech. „Kdo je tam?“ je citací prvních slov ze Shakespearova Hamleta, jednoho z letošních příspěvků festivalu, a možná i opatrnou otázkou, kterou si stále kladou všechny tři zúčastněné národy.

Festival zahajuje v pátek večer (14.května) inscenace místního divadla ZLOČIN A TREST s následující oslavou ve foyer. V sobotu (15. května) odpoledne pokračuje s BELLA CURA - živým pěveckým programem polského divadla Teatr Jeleniogórski s Mozartovými, Schubertovými, Sibeliovými a mnoha dalšími melodiemi. Večer pak vystoupí na scénu opět místní soubor s představením HAMLET.

Shakespearem pokračuje festival v neděli (16. května) dopoledne: Východočeské divadlo Pardubice odehraje tragédii ROMEO A JULIE - příběh nejznámějšího milostného páru na světě. Příběh, který se vás dotkne a strhne v každé řeči.
Odpoledne následuje pódiová diskuse „Kdo je tam?“ – význam rozšíření Evropské unie pro divadla v Polsku, Čechách a Německu pod vedením Dr. Karl-Hans Moellera, vedoucího dramaturga Městských scén v Chemnitzu.

Patřičného dozvuku dojde festival večer díky hře HAUPTMANN z Jelenia Góra, která se zabývá životem patrona stejného jména Gerharta Hauptmanna.