Scéna.cz 

Malá představení velkého festivalu

Na vysokoškolském divadelním festivalu Zlomvaz 2004 samozřejmě nechyběla ani představení studentů hostitelské instituce, totiž pražské DAMU. Kromě absolventských inscenací kateder činoherního divadla a alternativního a loutkového divadla, které má na svém repertoáru scéna DISK, mohli festivaloví návštěvníci vidět také práci posluchačů třetího ročníku katedry autorské tvorby a pedagogiky. V pátek 14. května v 15 hodin ve studiu Řetízek prezentovali svá autorská představení studenti profesora Ivana Vyskočila Nastja Astashina, Luboš Pavel a Věra Janebová.

Sama, bez pedagogického vedení připravila svůj scénický monolog Průměrná láska Nastja Astashina. „V představení jsem se snažila spojit dva světy: Svět lidí, který je tady a svět mých kamarádů, kteří zůstali v Rusku. Svět nepřestane existovat, když ho nevidíte. Je ve mně dál, přestože nyní žiji někde jinde“, říká interpretka o vlastním autorském záměru. Nastja Astashina kombinuje ve svém monologu češtinu s ruštinou. Rozkrývá divákovi duši člověka, který opustil svět rodné země a nyní se sžívá s jiným prostředím. Narážky a otázky po vlastní identitě, po opravdovosti a povrchnosti partnerského vztahu a vztahů vůbec se prolínají se vzpomínkami na dětství a zvláštními životními epizody. Přesto Nastja Astashina dodává: „Chtěla jsem, aby to nebylo o mně. Snažila jsem se v tomto smyslu o odosobnění. Samozřejmě, nemohla jsem se ubránit tomu, abych do představení nevložila své zkušenosti, abych nevycházela ze sebe. Zároveň jsem ale cítila nebezpečí: nepřijde-li určité odosobnění, tak budu trapná.“
Emotivní slovní projev, spojený s dobrým pohybovým výkonem, ale i s použitím loutek, studentské publikum očividně zaujal.

Další půlhodina v Řetízku patřila autorům a zároveň interpretům Luboši Pavlovi a Věře Janebové. Klika - „hra o hledání absolutního štěstí“, jak uvádí program, byla vtipnou aktovkou, plnou gagů a myšlenkových přesahů. Příběh muže a ženy, kteří podle návodu zvláštní knihy usilují o překročení hranic domu, v němž se ukrývá štěstí, se v představení rozvíjí skrze precizní mimiku, pohybový výraz a zajímavě intonované repliky. Prostor věnovaný vlastním autorským počinům ukázal festivalovému publiku zajímavou oblast divadelního kumštu. Dvě „malá“ představení byla navíc příležitostí zamyslet se nad tím, jak studenti vnímají svět okolo sebe, která témata vyhledávají a proč a jakým způsobem je posléze ztvárňují.