Scéna.cz 

Výtvarné tipy 5. týden

Starořecké inspirace
Výlet za uměním i zvyky starých Řeků. Vyprávění o divadle, gastronomii, erotice a o tom, jak odlišně a pronikavě byla tato běžná součást života vnímána před 2500 lety (2009). Scénář a režie G. Agathonikiadis. Do Řecka se jezdí nejen za mořem, ale také za stopami dávné a stále fascinující historie. Na Egejský poloostrov jezdíme jako do kolébky evropské kultury a při pohledu na architektonické památky si představujeme, jaký tady asi před těmi dvěma a půl tisíci lety musel být život. Jak vypadal a zda se v něčem podobal tomu dnešnímu. Na některé otázky se pokusí odpovědět dokumentární pásmo Starořecké inspirace. Začneme olivovníkem, stromem, který se dožívá i dvou tisíc let a jehož plody se zde před mnoha tisíci lety začaly využívat a dodnes patří k největšímu bohatství země. S odborníky a umělci si budeme vyprávět o athénském divadle, o němž se mluví jako o škole demokracie. Nahlédneme do zákulisí scénografie, poznáme zákony analogie proporcí dodržované nejslavnějšími dramatiky a odhalíme i tajemství prastaré výroby divadelních masek. Seznámíme se také s fascinujícím a inspirativním složením jídelníčku starých Řeků a dozvíme se, jak stolovali. A nezapomeneme ani na lásku a zvláštní propojení sexuality s estetičnem, které vycházelo z pozoruhodného řeckého ideálu krásy.
Vysílání: 29.1., 09.50 hod., ČT2

Deset století architektury: Plzeňská synagoga
Za historií a pozoruhodnými uměleckými hodnotami třetí největší synagogy na světě (1998). Scénář a režie J. Křížová. Plzeňská synagoga je z dosud existujících největší synagogou v Čechách a druhým největším židovským svatostánkem v Evropě. Je symbolem zrovnoprávnění Židů a jejich návratu do Plzně po roce 1848. V tradičním židovském životě fungovala synagoga jako dům modlitby, učení a společného setkání. Typickým označením synagog jsou dvě desky Desatera, umístěné nad průčelím nebo nad hlavním štítem. Základní kámen stavby byl položen 2. prosince 1888. Synagoga měla být vystavěna v gotickém slohu severského typu s vysokým průčelím a dvěma vysokými štíhlými věžemi. Tehdejší městská rada však tento projekt zamítla, jelikož věže synagogy by rušily dominantu chrámu sv. Bartoloměje. Radní odmítli i styl stavby, protože se jim zdál příliš podobný stylu křesťanských kostelů. Nové plány byly předloženy Emanuelem Klotzem v roce 1890. Klotz zachoval půdorys a celkovou koncepci stavby, ale změnil architektonický styl, v němž doplnil prvky románského stylu o prvky monumentální novorenesance s orientálními ornamenty. Tento projekt byl městskou radou schválen a výstavba synagogy byla dokončena v roce 1893. Svému účelu sloužila až do německé okupace. Po 2. světové válce byla navrácena židovské komunitě, ta však byla zdecimována holocaustem a emigrací do Izraele i jiných zemí. V letech komunistického režimu byla synagoga uzavřena. Původně měla být zničena, ale její zbourání by vyžadovalo demolici celého bloku domů. Byla tedy proměněna ve sklad zkonfiskovaného majetku deportovaných plzeňských Židů. Poslední pravidelná bohoslužba se zde konala v roce 1973.
Vysílání: 29.1., 05.40 hod., ČT2

Příběhy domů: Vizovická pekárna
Nenápadná budova ukrývá poklady zanikajících řemesel i pohnutých lidských osudů (2008). Připravili M. Švihálek a J. Bařinka. Parní pekárna byla v době svého založení prvním zařízením svého druhu na Moravě. Dnes už se v tomto domě žádné pečivo nepeče, zato v něm žije několik nájemníků. Podstatné jsou však pohnuté osudy rodiny Halovy. Jeden z nich v roce 1927 postavil objekt v místech, kde po pět generací sídlili jeho předkové. Paní Helena jako poslední z rodu se snaží objekt i cenné zařízení zachránit, je to však zřejmě marný boj.
Vysílání: 31.1., 14.55 hod., ČT2
Opakování: 01.2., ČT2., 06.2., ČT2

Holašovice – odkaz středověku
Miroslav Táborský představuje nejkrásnější soubor staveb jihočeského selského baroka zařazený na prestižní seznam UNESCO (2011). Režie J. D. Novák. Holašovice malebně položené v mírně zvlněné jihočeské krajině představují takřka archetypální obraz tradiční české vesnice. Počátky obce se datují již do druhé poloviny 14. století a dodnes tomu nasvědčuje její nezměněný půdorys tvořený usedlostmi, k nimž náležejí chlévy, stodoly, maštale, výměnky či sýpky. I samotné interiéry chalup si zachovaly původní středověké prvky (klenby, oblouky atd.). V průběhu staletí procházely stavby vývojem a dnešní obdivovanou podobu si obec získala v 18. a 19. století. V tomto období byla dvacítka usedlostí lemující rozlehlou náves doplněna o nová štítová průčelí se štukovou výzdobou, jež patří k nejkrásnějším příkladům tzv. selského baroka. Dnešní Holašovice nejsou navzdory své přísné památkové ochraně mrtvým skanzenem, naopak stovka zdejších stálých obyvatel může sloužit jako příklad sousedské pospolitosti, jež se bohužel v posledních desetiletích z mnoha obcí vytratila. I to je tak trochu návrat do starých časů, do nichž vás návštěva této vesničky zaručeně přenese.
Vysílání: 31.1., 21.35 hod., ČT2
Opakování: 01.2., ČT2., 03.2., ČT2

Jak Nero zachránil Řím
19. července roku 64 byl Řím na pokraji katastrofy, požár zasáhl samotné srdce říše. Císař Nero byl tím, kdo město znovu postavil na nohy. Italský dokument (Premiéra). Nero byl dlouho považován za blázna na císařském trůnu, za chladnokrevného žháře, který uvrhl Řím do plamenů. Pravdu, kdo opravdu způsobil ničivý požár, se asi nikdy nedozvíme, ale jisté je, že Nero využil zničení velké části města k jeho rekonstrukci. Ze založení požáru byli obviněni a krvavě potrestáni křesťané. Nastalo zlaté období starověké architektury. Skutečně revoluční je Neronův projekt "Domus Aurea", největší palác, který byl v Římě postaven.
Vysílání: 03.2., 16.10 hod., ČT2
Opakování: 05.2., ČT2., 06.2., ČT2