Scéna.cz 

Výtvarné tipy 15. týden

Muzeum koňských postrojů a kočárových lamp
Návštěva unikátní soukromé sbírky pana Zdeňka Zmydleného (2008). Režie J. Bouma. Muzeum s unikátní soukromou sbírkou najdeme v Opukové ulici v Praze-Řepích. Můžeme se zde seznámit s mnoha zajímavými exponáty z dob, kdy koně obstarávali jedinou osobní i nákladní dopravu. Koňské postroje a jejich zdobení se od sebe lišily podle toho, pro jakého majitele a pro jaký koňský zápřah byly určeny. Pan Zmydlený rovněž citlivě a s láskou opravuje i poničené stařičké bryčky a kočáry a vrací jim jejich původní krásu.
Vysílání: 08.4., 11.35 hod., ČT2

Vila Tugendhat – srdce z onyxu
Miroslav Táborský představuje jedinečné dílo meziválečné funkcionalistické architektury, jež získalo světový věhlas díky zápisu na prestižní seznam UNESCO (2012). Režie J. D. Novák. Vila Tugendhat představuje nadčasové funkcionalistické dílo jedinečného německého architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vilu vyprojektoval v roce 1928 pro manžele Tugendhatovy, kteří hledali „místo pro šťastný život“ a stavbu svého domova nijak finančně neomezili. To mělo značný vliv na celkový ráz domu, ale především na jeho vnitřní zařízení, které využívalo luxusních materiálů a na svou dobu nesmírně moderních technologií. Budova čerpá z myšlenky propojeného prostoru interiéru a jednoty s přírodou, k čemuž napomáhá nahrazení nosných zdí ocelovou konstrukcí a sklem, ale také systém pohyblivých okenních rámů a velkorysé řešení teras, hlavních společných prostor nebo zimní zahrady. Vila je pozoruhodně řešená i ve své orientaci k terénu. Hlavní vchod se nenachází v přízemí, nýbrž v nejvyšším patře a do hlavních místností se tedy schází. Funkcionalistický skvost, jenž ve své době vyvolal kontroverzní reakce, silně zasáhly dějinné zvraty 20. století. Majitelé židovského původu vilu opustili těsně před nástupem nacismu, kdy zvolili emigraci do Spojených států. Během následujících desetiletí vila již nesloužila k původnímu účelu rodinného domu, její vnitřní vybavení bylo částečně rozebráno a přemístěno. Vila byla po náročné rekonstrukci zpřístupněna veřejnosti v roce 2011 a je dnes v takřka původní podobě obdivována návštěvníky z celého světa.
Vysílání: 11.4., 21.35 hod., ČT2
Opakování: 12.4., ČT2., 14.4., ČT2

Zrezivělá krása: Hyperboloid nad městem
Ne všechno, co je rezavé, patří do šrotu (2011). Dokumentarista Ivo Bystřičan na vrcholu, kde se tyčí vysílač, řádí čerti a lomcuje vítr. Tisíc a dvanáct metrů vysoký vrchol Ještědu tyčící se nad Libercem přitahuje návštěvníky už dlouho. V polovině 19. století tu vyrostl dřevěný srub. V roce 1966 byl položen základní kámen nové stavby, architekt Karel Hubáček umístil vysílač i hotel do jedné věže. Autorům paradoxně vynesl Ještěd mnohem větší slávu v zahraničí než doma. K Ještědu patří zcela neodmyslitelně také lanovka. 29. září 2005 byl vyhlášen pro své unikátní architektonické řešení Národního kulturní památkou. Ojedinělý není jen exteriér, ale i vnitřek Ještědu navržený Otakarem Binarem. Betonový střed vyřešili plastikami skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Zchátralý interiér však může být podle odborníků překážkou, která by mohla znemožnit zápis Ještědu do seznamu památek UNESCO. Pokud se má vysílač dostat na seznam UNESCO, musí se vrátit do původního stavu. Zda se najdou peníze na rekonstrukci Ještědu a zda se věž dostane na seznam UNESCO, je zatím ve hvězdách. Pokud by se to podařilo, Ještěd by byl jediným televizním vysílačem na světě, kterému by se cti na prestižní listině dostalo.
Vysílání: 12.4., 15.15 hod., ČT2
Opakování: 13.4., ČT2., 14.4., ČT2