Scéna.cz 

Lesní jahody, Vera Drakeová a Videodrom

Lesní jahody
Vrcholné Bergmanovo dílo o smyslu života a smrti. Švédský film (1957). Hrají: V. Sjöström, B. Anderssonová, I. Thulinová, G. Björnstrand a další. Scénář a režie Ingmar Bergman (V původním znění s titulky). Jedno ze stěžejních děl světové kinematografie vypráví příběh profesora Isaka Borga, který si na sklonku života vyráží převzít čestný doktorát. Cesta na univerzitu se pak stává sestoupením do hrdinova nitra doprovázeným expresionistickými snovými obrazy, přírodními scenériemi i komplexními retrospektivami. Scénář k filmu napsal Bergman poměrně rychle, přičemž se inspiroval svým vlastním znepokojivým snem. Lesní jahody byly nominovány na Oscara za nejlepší scénář a obdržely celou řadu dalších významných ocenění. Pro představitele hlavní role Victora Sjöströma, který působil zároveň jako režisér, šlo o nejvýraznější roli v kariéře, která byla zároveň rolí poslední – o tři roky později zemřel.
Vysílání: 08.7., 22.55 hod., ČT art

Vera Drakeová
Kdo o nás vlastně rozhoduje? A jak mají být souzeny naše skutky? Příběh ženy, jejíž cesta do pekel byla dlážděna dobrými úmysly. Britsko-francouzský film, oceněný Zlatým lvem na MFF v Benátkách (2004). Hrají: I. Stauntonová, P. Davis, E. Marsan, A. Kellyová, D. Mays a další. Režie Mike Leigh (V anglickém znění s titulky). Život v poválečné Anglii není lehký. Alespoň ne v dělnických kruzích, v nichž se pohybuje Vera Drakeová. Ale ona z něj přesto dokáže pro sebe, pro své nejbližší i pro své přátele vytěžit vše, co se dá. Postarší, nenápadná paní, pracující jako posluhovačka v lepších domech, je věčně usměvavá, věčně dobře naložená, od rána do večera obětavě pečuje o své bližní. O milujícího manžela Stana, o dvě dospělé děti, o nemohoucí matku, o všechny potřebné ze svého okolí. A nikdo z nich netuší, že dvakrát třikrát do měsíce pomůže i nějaké chudé holce, která si nemůže dovolit mít dítě. Nedělá to ze zištných důvodů, nic za to nebere, řídí se jen svým nejlepším svědomím. Ale překračuje zákon. Zákon, který bude v Anglii platit až do roku 1967, zákon, podle něhož je vyvolávání potratů zločinem. Ve Veře Drakeové pokračuje scenárista a režisér Mike Leigh ve svých sondách do života obyčejných lidí, v němž se odrážejí dobové sociální poměry i intimní krize. Věcně předvádí realitu Anglie padesátých let minulého století, nesoudí, nemoralizuje, jen konstatuje fakta. O to víc je jeho sdělení aktuální i dnes, kdy se na celém světě znovu diskutuje o oprávněnosti potratů. Sugestivita díla spočívá v jeho melancholické atmosféře, komorním hudebním doprovodu a ve skvělých, nesmírně civilně působících hereckých výkonech. Strhující je především výkon Imeldy Stauntonové, držitelky tří prestižních divadelních cen Laurence Oliviera – která se touto rolí konečně vymanila ze škatulky menších komických filmových či televizních roliček – jichž má na svém kontě víc než čtyři desítky. Po zásluze za ni také získala řadu mezinárodních ocenění, především Volpiho pohár za nejlepší ženský herecký výkon na MFF v Benátkách či nominaci na Zlatý glóbus. V Benátkách byl oceněn i film jako takový – získal Velkou cenu, Zlatého lva. Řadu dalších cen pak posbíral po nejrůznějších dalších světových festivalech.
Vysílání: 09.7., 21.50 hod., ČT art

VideodromAť žije nové tělo! Proslulý body horor klasika žánru Davida Cronenberga. Kanadský film (1982). Hrají: J. Woods, D. Harryová, P. Dvorsky, S. Smitsová, J. Creley, J. Khanerová, L. Gormanová a další. Režie David Cronenberg (V anglickém znění s titulky) (Premiéra). Ústřední postavou příběhu je Max Renn, bezskrupulózní ředitel kontroverzního televizního kanálu 83, který nabízí vše od lehké erotiky po brutální násilí. Při hledání nového námětu do vysílání Max narazí na pirátskou nahrávku, jejíž název zní Videodrom. Přímočará syrová násilnost pořadu Maxe fascinuje do té míry, že navzdory varováním začne pátrat po jeho původu a tvůrcích. Vydává se tak na cestu, která jej zavede do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky a postupně se propadá do světa, v němž realitu nahrazují čím dál tím děsivější a divočejší vize. Torontský rodák David Cronenberg, který dnes patří k žijícím klasikům nejen žánrového filmu, na sebe poprvé výrazněji upozornil ve druhé polovině 70. let, kdy v rychlém sledu natočil snímky Shivers (1975), Rabid (1977), Brood (1979) a především Scanners (1981) s proslulou scénou explodující lidské hlavy. V těchto filmech ustanovil svůj charakteristický autorský rukopis a etabloval se jako tvůrce silně tělesných hororů, které se nevyhýbají šokujícím násilným výjevům, jejichž prostřednictvím se vyjadřují k údělu moderního člověka, potýkajícího se s prudkým vývojem technologií a přírodních či lékařských věd. Pomyslným vrcholem rané fáze Cronenbergovy tvorby je právě Videodrom, v němž už v roce 1983 dokázal předznamenat, jak se může virtuální realita prolnout se skutečností až do té míry, že člověka doslova pozře. Film je zajímavý také tím, že v jedné z hlavních rolí se zde objevuje Deborah Harryová, známější jako Debbie Harry, frontmanka novovlné kapely Blondie.
Vysílání: 12.7., 21.50 hod., ČT art