Scéna.cz 

Zemřela Eva Kröschlová

Zemřela Eva Kröschlová
(*13. prosince 1926 Praha - †10. července 2019, Praha)
Legendární česká tanečnice, režisérka, pedagožka, choreografka, zakladatelka Společnosti pro starou hudbu a Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích, odešla v požehnaném věku. Za svůj život ovlivnila stovky těch, kteří se s ní setkali při práci i při sdílené radosti z tance a divadla. Na Mezinárodní letní škole ve Valticích zatančily někdejší její žačky na počest paní Evy pavanu, a společně zavzpomínaly. I pro mě byla tato dáma velkým vzorem. Mám stále v paměti její vysokou postavu a pevný hrdý krok královny… Každé setkání s ní bylo pozoruhodné, uměl a o své práci a koníčku zároveň vyprávět se zápalem, a její znalosti oboru byly pozoruhodné. Byla pro mě člověkem, který se nikdy nevzdává, a který se o své znalosti a schopnosti dokáže podělit se skromností a grácií zároveň. Pravidelně jsem chodila do letohrádku Hvězda, kde vystupoval její soubor Chorea Historica.

Eva Kröschlová (roz. Schürerová) pocházela z rodiny významné meziválečné tanečnice výrazového tance a pedagožky Jarmily Kröschlové, a jejím otcem byl německý profesor dějin umění na univerzitě v Halle, doktor Oskar Schürer. I když Eva už od roku 1939 vystupovala v souboru své matky a po válce (1947-49) zde působila jako pedagog, neměla kvůli svému původu v socialisticky směrovanému poválečnému vývoji české kultury snadný start. I proto zaměřila pozornost na historické a lidové tance. Nejen tyto obory pak od roku 1952 vyučovala na pražské DAMU a dala tak základy pohybové výchovy stovkám herců a tanečníků poválečných generací. Na DAMU mj. zavedla výuku rytmiky vycházející z metody Schulwerku Carla Orffa, a její odborná publikace Jevištní pohyb je dodnes jedním ze základních zdrojů výuky pohybu. Nejen diváci, ale i studenti DAMU vzpomínají na její Staročeské vánoční hry ve Viole. Po desetiletí společně s hudebníkem Pavlem Jurkovičem a se svými svěřenci připravovala nové a nové verze her, oživující mnohým z nás dobu vánočních svátků. Neutuchající byla i její práce choreografická a režijní, podílela se na více než šedesáti titulech, spolupracovala mj. se soubory Schola cantorum, s Novými pěvci madrigalů, Souborem slovanských tanců, s Černým divadlem Jiřího Srnce, s Divadlem za branou, či souborem La Fiamma. Od roku 2000 fungoval její soubor historického tance Chorea Historica.
Především po roce 2000 byla její tvorba odměněna několika cenami. Od roku 1996 byla čestnou členkou vídeňské Společnosti Rosalie Chladek, v roce 2006 získala ocenění „Živoucí poklad“ na festivalu Next Wave a v roce 2014 obdržela Cenu Thálie – Zvláštní cenu Kolegia.