Scéna.cz 

Výtvarné tipy 37. týden

Potrava duše & těla II (11/11)
Street art a ryba s baklažánem.
Vysoko nad Marseillí se potkali dva mistři. Alexandre Mazzia, šéfkuchař ozdobený michelinskou hvězdou, a YZ, umělkyně street artu. Dva kumštýři v jednom světě – světě ulice. Součástí života Alexandra Mazzii bylo po dlouhou dobu i basketbalové hřiště. Několik let se věnoval svým kulinářským výtvorům a současně kariéře profesionálního basketbalisty. Zároveň holdoval streetballu, věnoval se street artu, rhythm & blues, hip hopu, rapu a všemu, co s tím souvisí. Objevil si nejprve Kandinského, ale i Miróa, Pollocka. Prostě široké kulturní pole. Hřiště, na němž se pohybuje YZ, je ulice, zeď. Tato světoběžnice zakotvila na několik týdnů v Marseilli. Do parády si vzala dálnici L2, kde se staví mimoúrovňová křižovatka. Město si u ní objednalo fresku dlouhou sedmdesát a vysokou osm metrů, symbolické vyzvání na cestu.
Vysílání: 10.9., 13.10 hod., ČT2
Opakování: 13.9., ČT2

Deset století architektury: Belveder. Letohrádek královny Anny
Harmonická renesanční stavba v pražské Královské zahradě, která nemá na sever od Alp obdoby (1997). Scénář a režie J. Svoboda. V roce 1534 český král Ferdinand I. vykoupil pozemky ležící severně od Pražského hradu. Chtěl, aby zde italští mistři vytvořili královskou zahradu a zámeček, určený k letním slavnostem. Letohrádek Belveder byl dokončen v roce 1563 a svým stavebním typem nemá u nás obdobu. Před zámečkem vznikla italská zahrada, které dominovala velká kašna, později pojmenovaná jako Zpívající fontána. Předlohou k této renesanční stavbě byl Poseidonův chrám v Paestu. Kromě arkád je letohrádek ozdoben ornamentálním vlysem obíhajícím celou stavbu. Z antiky jsou převzaty náměty z Ovidiových proměn. Na jednom místě je též reliéf zpodobňující Ferdinanda I. a královnu Annu Jagellonskou. Dále tu jsou znázorněny výjevy z válečné výpravy Alexandra Velikého i z výpravy Karla V. do severní Afriky. Interiér se skládá z podélných sálů. Většina původního vnitřního zařízení vzala za své po dobytí Prahy Švédy, zbytek byl odvezen do Vídně. V 18. století byl Belveder využíván jako skladiště. V 19. století architekt Bernhard Grueber provedl stavební úpravy v duchu empírového klasicismu a v prvním sále postavil dvouramenné schodiště vedoucí do prvního patra. Zde jsou pak freskové obrazy znázorňující některé události českých dějin, které vytvořil Kristián Ruben se svými žáky.
Vysílání: 13.9., 16.15 hod., ČT2

Deset století architektury: Zámek Kačina
Dokument o nejvýraznější české stavbě období klasicismu (1999). Scénář a režie T. Šimerda. Zámek Kačina u Kutné Hory představuje nejvýznamnější památku českého stavitelství z období klasicismu. Éra klasicismu a empíru spadá do konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Zahrnuje tedy i období francouzské revoluce a následujících napoleonských válek. V oblasti architektury není na význačná díla právě nejbohatší. A zámek Kačina, největší stavitelské dílo klasicismu v Čechách, vznikal po celých dvacet let. Stavba je situována do rozsáhlého přírodního parku, který vytvořil kolem roku 1800 vídeňský architekt Jacquin. Zde dal hrabě Jan Rudolf Chotek vybudovat zámek podle návrhu Christiana Friedricha Schurichta, drážďanského stavitele. Práce byly zahájeny roku 1802 a celá budova dokončena teprve v roce 1822. Koncepce stavby vychází ze segmentovitého půdorysu s tětivou dlouhou 227 metrů. Alegorická a mytologická figurální reliéfní výzdoba je dílem vídeňských sochařů a vznikla v letech 1827–1830. Zobrazuje alegorii Hospodářství a Lovectví. Zámek má ústřední část se společenskými místnostmi a hraběcím obydlím, v kolonádových křídlech jsou pak umístěny pokoje pro hosty. Severní budova skrývá divadlo a nedostavěnou kapli.
Vysílání: 15.9., 12.45 hod., ČT2