Scéna.cz 

Velikáni filmu... Jaromír Šofr

Katapult
Jiří Bartoška prochází očistcem spletitých milostných avantýr v komedii podle stejnojmenného románu Vladimíra Párala (1983). Dále hrají: K. Macháčková, J. Jirásková, B. Štěpánová, O. Vlach, J. Tesařová – Dvořáková, D. Homolová, J. Urbišová a další. Scénář J. Jireš a V. Páral. Kamera J. Šofr. Režie J. Jireš. Problematika stereotypu všedního dne je téma, jímž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény, jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnou za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu. Po pěti letech se režisér Jaromil Jireš přepisem Katapultu znovu obrátil k dílu předního českého prozaika Vladimíra Párala (v roce 1978 to byla filmová adaptace knihy Mladý muž a bílá velryba). Na scénáři snímku spolupracoval režisér s autorem literární předlohy. Původní příběh mladého inženýra, který se vydá na neslavnou cestu úniku z každodenního ubíjejícího života, byl s ohledem na možnosti filmového vyjádření pozměněn. "Není to již realistický příběh nevěrníka, který si užívá s partnerkami z inzerátů, je to spíše metafora, oscilující mezi realitou a snem, touhou; mezi vinou a trestem.. Jackův příběh by byl tragický, kdyby nebyl tak humorný, a naopak" – říká o svém přístupu k literární předloze režisér Jaromil Jireš. Vzniklo tak dílo profesionálně dokonalé i divácky vděčné, aniž museli tvůrci sáhnout po podbízivosti. Životní kotrmelce hlavního hrdiny zachycuje sice bez falešné cudnosti, ale s neobyčejnou kultivovaností. Diváci i kritiky ocenili rovněž pozoruhodné herecké výkony Jiřího Bartošky, Jiřiny Jiráskové a Kateřiny Macháčkové i působivou hudbu Zdeňka Pololáníka.
Vysílání: 16.9., 21.50 hod., ČT2

Rozmarné léto
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." Úsměvná novela Vladislava Vančury v proslulém filmovém přepisu režiséra Jiřího Menzela (1967). Hrají: R. Hrušínský, V. Brodský, F. Řehák, M. Myslíková, J. Drchalová, J. Menzel a další. Scénář V. Nývlt a J. Menzel. Kamera J. Šofr. V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává, a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet. Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová.
Vysílání: 20.9., 20.00 hod., ČT2

Báječní muži s klikou
Rudolf Hrušínský v hlavní roli úsměvného českého filmu o počátcích naší kinematografie v nově restaurované verzi (1978). Dále hrají: J. Menzel, V. Menšík, B. Holišová, V. Fabianová, H. Burešová a další. Scénář O. Vlček a J. Menzel. Kamera J. Šofr. Režie J. Menzel. Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty.
Vysílání: 22.9., 22.10 hod., ČT2