Scéna.cz 

Filmové tipy 26. týden

Velký flám
Louis de Funès a Bourvil ve válečné vřavě. Nezbylo jim, než být stateční. Slavná francouzská komedie (1966). Dále hrají: Terry-Thomas, B. Sterzenbach, M. Marshall, C. Brook, A. Parisyová, C. Brossetová a další. Scénář a režie Gérard Oury. V roce 1941 byl jeden z bombardovacích letounů Royal Air Force eskadry 261 sestřelen. Vracel se z noční operace nad německým územím. Všichni museli vyskočit přímo nad Paříží. Velitel určil místo schůzky – sejdou se v tureckých lázních u nádraží a poznávacím znamením bude melodie amerického šlágru "Tea for Two". Sir Reginald dopadne uprostřed zoologické zahrady do bazénku s tuleni a schová ho hlídač, který se těší, jak z jeho padáku našije košilky pro svých šest dětí. Mike se snese rovnou na lešení lakýrníka Augustina Bouveta, který natírá fasádu přímo nad kasárnami SS. Alan McIntosh dopadne na střechu pařížské opery, kde právě zkouší slavný dirigent Stanislav Lefort. Augustin ani Stanislav nejsou žádní odbojáři, a tak se jim moc nechce zachraňovat anglické piloty. Ale někdy se člověk stává hrdinou proti své vůli. Všichni pak musí prchat před německými vojáky napříč sladkou Francií. Autem, letadlem, vlakem, pařížskými kanály ba dokonce i v sudu. Každému je jasné, že tohle bude pro někoho velký flám!
Vysílání: 27.6., 21.20 hod., ČT1
Opakování: 29.6., ČT1

Jako nepoddajný plevel
Jack Nicholson, Meryl Streepová a Tom Waits jako věčně opilí bezdomovci, vrávorající do náruče usmíření. Americké melodrama (1987). Dále hrají: C. Bakerová, M. O'Keefe, D. Venorová, F. Gwynne, M. Whittonová, N. Lane, J. Gammon a další. Režie Hector Babenco. Jako nepoddajný plevel se odehrává v nezáviděníhodných časech velké hospodářské krize, v nichž se potlouká otrhanec Francis Phelan (Jack Nicholson). Vyhořelého hráče baseballu životem ulice a zakouřenými bary doprovází bonvivánský Rudy (Tom Waits), který se bolestně pyšní rakovinou. V rodném městě Albany ještě Francis potkává Helen Archerovou (Meryl Streepová); bývalá přítelkyně si přivydělává na nocleh i alkohol vlastním tělem. Umolousaná trojice společně čelí nejen fyzickému strádání, ale též místní občanské vzpouře, jež si umanula vystrnadit bezdomovce z města. Francise v nekonečné kocovině čím dál častěji stíhají přízraky minulosti zosobňující jeho černé svědomí. Podaří se vidiny zažehnat, když Francis navštíví svou rodinu, kterou opustil po zavinění ztráty vlastního syna?
Vysílání: 22.6., 23.50 hod., ČT2

Krev andělů
Láska ve víru válečných událostí. Americký film (1995). Hrají: P. Walkerová, V. Perez, F. Nero, M. Paredesová, L. Berrocalová, P. Cruzová, F. McDormandová, F. Rabal a další. Režie Nick Hamm. Historická romance Krev andělů (1995) je svým námětem i tvůrci ryze evropskou záležitostí, ale přesto vznikla v rámci známé americké společnosti Miramax. Příběh irské guvernantky v rodině zámožného španělského lékaře začíná v roce 1936, krátce před vypuknutím občanské války. Mary Lavalleová (tak se jmenuje i román irské spisovatelky Kate O'Brienové, podle níž film vznikl) odjíždí do Španělska, aby ročním odloučením podrobila zkoušce vztah se svým snoubencem. Sblíží se nejen s třemi lékařovými dcerami, jejichž výchovu má na starosti, ale i s nejstarším synem Franciscem, který přijede z Madridu. Vznikající milostný vztah se odehrává na pozadí propukajících válečných událostí. Tvůrci nahlížejí soukromé i historické události subjektivním pohledem hlavní hrdinky (která má svoji vlastní zkušenost s občanskou válkou z Irska). Důležitou roli hraje nejen prostředí rodiny liberálního lékaře Areavagy, ale i komunita ostatních irských guvernantek, jež se pravidelně scházejí v místní kavárně. V různorodém hereckém obsazení se objevuje anglická herečka Polly Walkerová (Mary), francouzský herec španělského původu Vincent Perez (Francisco), známá italská hvězda Franco Nero (dr. Areavaga), tehdy vycházející španělská hvězda Penélope Cruzová (nejstarší dcera Pilar), španělský herecký veterán Francisco Rabal (chlípný kněz don Jorge) a také Američanka Frances McDormandová (lesbická guvernantka Conlonová). Režisérem byl anglický divadelník Nick Hamm, který předtím pracoval převážně v televizi.
Vysílání: 26.6., 20.55 hod., ČT2
Opakování: 27.6., ČT2

Kmotr III
Člověk financí a politiky. Al Pacino v hlavní roli závěrečné části proslulé mafiánské trilogie (1990). Dále hrají: D. Keatonová, T. Shireová, A. Garcia, E. Wallach, J. Mantegna, G. Hamilton, B. Fondová, S. Coppolová, R. Vallone, H. Berger, J. Savage a další. Režie Francis Ford Coppola (Premiéra). Francis Ford Coppola uzavřel svou mafiánskou trilogii snímkem Kmotr III (1990) po více než patnáctileté odmlce. Začátek jejího děje umístil do roku 1979, tedy plná dvě desetiletí od závěru Kmotra II. Michael Corleone (Al Pacino), nyní šedesátiletý, dál ovládá pevnou rukou své obchodní zájmy. Velmi usilovně se však snaží odpoutat od vlastní kriminální minulosti a své obchody legalizovat. Jeho zájem se přesunul od hazardu k nemovitostem a investičním bankám. A stal se z něho zbožný a vůči církvi nesmírně štědrý člověk, neboť přízeň Vatikánu, kde má několik vysoce postavených přátel, má v jeho proměně v bezúhonného byznysmena sehrát rozhodující úlohu. Jako svého nástupce jmenuje Vincenta Manciniho (Andy Garcia), nelegitimního potomka Sonnyho Corleona. Násilí však z vlastního života nelze jen tak jednoduše vymazat a je jen otázkou času, kdy minulost začne promlouvat do přítomnosti.
Na rozdíl od prvních dvou částí vznikal Kmotr III až na několik newyorských scén prakticky celý v Itálii (v exteriérech v Římě a jeho okolí, v sicilském Palermu a Taormině a také v dekoracích postavených ve čtyřech největších ateliérech římského studia Cinecitta). Z klíčových členů štábu zůstali jen kameraman Gordon Willis, výtvarník Dean Tavoularis a samozřejmě spoluautor scénáře Mario Puzo.
Třetí díl Kmotra je považován za nejslabší, což ve srovnání s oběma předchozími částmi, jež patří k nejlepším snímkům světové kinematografie, neznamená, že to je špatný film. Je třeba ho chápat jako důstojné uzavření ambiciózní filmové série o lidském snu, který zhořkl. Možná největším paradoxem je někdejší tvrzení, že komerční filmy ve stylu Kmotra umožňovaly Coppolovi realizaci mnohem osobnějších projektů, jakým byl např. Rozhovor. Dnes je nad slunce jasnější, že právě Kmotr a jeho pokračování tvoří bezesporu Coppolovo nejosobnější dílo. Ve světle tohoto faktu blednou i výtky, jež se na Kmotra III snesly po jeho uvedení a jež se soustředily vedle vatikánské dějové linie zejména na obsazení režisérovy dcery Sofie do klíčové role Michaelovy dcery Mary (v důsledku onemocnění Winony Ryderové těsně před natáčením). Americká akademie film ocenila sedmi oscarovými nominacemi (nejlepší film, režie, kamera, výprava, střih, píseň a herecký výkon ve vedlejší roli – A. Garcia). Všechny nominace však zůstaly neproměněny, neboť rok 1990 se stal rokem Costnerova westernu Tanec s vlky.
Vysílání: 27.6., 20.00 hod., ČT2

Tajemný střelec
Přichází zdaleka, aby zabránil bezpráví. Americký western (1995). Hrají: L. Henriksen, K. Lenzová, D. McIlwraith, N. Deloachová, I. Sergei, J. Victor a další. Režie Larry Ferguson. Americký western Tajemný střelec nabízí známý příběh osamělého a životem unaveného pistolníka, který marně uniká svojí reputaci. Když se na něho obrátí dávná láska s prosbou o pomoc, neváhá a rozjede se za ní. Snímek zaujme hereckým výkonem Lance Henriksena (nar. 1940), který je u nás známý jako agent se zvláštními schopnostmi ze seriálu Milénium, android Bishop z Vetřelců a z celé řady dalších filmů, ve kterých vytvářel především postavy nejrůznějších padouchů (Johnny Handsome, Živý terč). Jeho větrem ošlehaná tvář s pronikavýma očima dokonale ladí s pojetím postavy bývalého psance, jenž se snaží zapomenout na násilnou minulost.
Vysílání: 28.6., 20.00 hod., ČT2

Dlouhé loučení
Když je mateřské objetí tak pevné, až se syn pod jeho tíhou zalyká. Ukrajinský trezorový film Kiry Muratovové (1971). Hrají: Z. Šarková, O. Vladimirskij, T. Myčková, S. Kabanová a další (V původním znění s titulky). Stárnoucí překladatelka vkládá veškeré snahy do výchovy svého jediného syna. Dospívající Saša má ovšem přehnané péče i milostných zklamání dost a poté, co se vrátí z návštěvy otce, který rodinu před lety opustil, rozhodne se od všeho odejít a přestěhovat se za ním do Novosibirsku. Zklamaná matka se o jeho plánech dozví z dopisu, ale nedokáže je pochopit, přijmout a ani o nich mluvit, podobně jako samotný Saša. Kira Muratovová (1934–2018) se řadí k nejvýraznějším filmovým osobnostem 20. století a její tvorba dodnes silně ovlivňuje tvůrce z východní, ale i západní Evropy. Přesto se její snímky o ztracených či narušených postavách stojících uprostřed ničivých mocenských vztahů do širokého povědomí téměř nedostaly. Její oděská tvorba zprvu nevyhovovala někdejším ideologickým potřebám a v posledních dekádách zas neodpovídala požadavkům trhu, proto se dříve její díla ocitala v trezoru a později se omezovala na festivalové projekce. Dlouhé loučení (1971) bylo podobně jako Muratovové předcházející film Krátká setkání (1967) cenzurou zakázáno, ale navíc bylo nařízeno filmový materiál zničit. Zkáze unikly pouze tři kopie a přepis jedné z nich tak dnes můžete zhlédnout v původním znění s titulky.
Vysílání: 23.6., 23.00 hod., ČT art

Daisy Millerová
Americká romance o hře se silnými city, natočená dle literární předlohy Henryho Jamese (1974). Hrají: C. Shepherdová, B. Brown, C. Leachmanová, M. Natwicková, E. Brennanová a další. Režie Peter Bogdanovich (V anglickém a italském znění s titulky). Půvabná a mladá Američanka přijíždí se svým povedeným bratříčkem a matkou do Evropy. Ve švýcarských lázních potkává krajana Fredericka Winterbournea. Zatímco Daisy pohoršuje smetánku svým rozmarným chováním, gentleman Frederik je navzdory všeobecnému mínění okouzlen dívčinou bezelstností a bodrou povahou. Než se oba nadějí, musejí se rozloučit – slíbí si však, že se brzy setkají v Římě. Zde ji Frederick vyhledá snadno. Také v Itálii Daisy pověst předchází; v aristokratických kruzích se nemluví o ničem jiném než o nenáležitém chování nevyzrálé koketky a její excentrické rodinky. Čím více se ale Frederick chce s Daisy sblížit, tím více se jí vzdaluje...
Citlivého filmového přepracování stejnojmenné společenskokritické romance amerického spisovatele Henryho Jamese (vyd. 1878) se chopil osobitý režisér, herec a producent, Peter Bogdanovich (Terče, Poslední představení, Papírový měsíc). Dílo vzniklo za relativně svobodomyslných podmínek společnosti The Directors Company, mimo Bogdanoviche spoluvlastněné Francisem F. Coppolou a Williamem Friedkinem a zaštítěné silným hráčem Paramount Pictures. Snímek vyniká úspornou, leč věrnou výpravou, ať už se to týká kostýmů, rekvizit či líčení, které bez zbytečného přikrášlení vdechují život puritánské éře měšťanstva 2. poloviny 19. století. Největší výsadou vyprávění jsou výtečně napsané dialogy, jež přesně podanou kadencí slov vystihují jak rozverný charakter mladé zbohatlice, tak úzkoprsý svět buržoazie, v níž se živelná Daisy Millerová pohybuje. Samostatnou kapitolou je pak herecký výkon Cybill Shepherdové (Taxikář, Alice, seriál Měsíční svit), která dokázala do postavy Daisy vnést rozpor z knižní předlohy, postavený na premise zdánlivě zkažené dívky, jež je ve skutečnosti zcela nevinná, navzdory své rozpustilosti, vzpírající se falši, zásadám i pletichám života na vysoké noze.
Vysílání: 25.6., 22.45 hod., ČT art

Inland Empire
Neproniknutelné vyprávění o ženě v nesnázích. Další opus režiséra Davida Lynche. Americko-francouzsko-polský film (2006). Hrají: L. Dernová, J. Irons, J. Theroux, K. Gruszková, G. Zabriskieová a další (V anglickém a polském znění s titulky). Herečka Nikki Graceová dostane vytouženou roli v novém filmu režiséra Kingsleyho Stewarta. Před natáčením se dozví několik zneklidňujících věcí: připravované dílo je remakem polského filmu, který nebyl nikdy dokončen. Jeho dva hlavní protagonisté byli totiž zavražděni. Nikki se během natáčení postupně začne převtělovat ve svou hrdinku Sue a setkává se s mnoha záhadnými lidmi, včetně podivné lidsko-králičí rodinky z ještě podivnějšího sitcomu. Do natáčení se navíc prolíná příběh původního filmu...
Taková je ústřední situace, na níž vystavěl své tříhodinové dílo kultovní americký režisér David Lynch. Ve vytváření nejasných, halucinačních a významově mnohovrstevných obrazů zašel autor ještě dál než ve svém předcházejícím díle Mulholland Drive. Inland Empire z názvu odkazuje na skutečně existující obydlenou pouštní oblast nedaleko Los Angeles, avšak má samozřejmě i přenesený význam: Lynch se při tvorbě koneckonců inspiroval svými zážitky z transcendentální meditace. Film vznikal bez scénáře, herci měli k dispozici každý den jen několik stránek s textem. Tvůrce tentokrát použil digitální kameru, u které chce podle vlastních slov již zůstat.
Vysílání: 27.6., 21.50 hod., ČT art