Scéna.cz 

Hudební tipy 10. týden

Emerson, Lake & Palmer reunion koncert 2010
Strhující poslední společné vystoupení legendární britské kapely. Skupina Emerson, Lake & Palmer patří mezi nejuznávanější kapely rockové historie. Do své tvorby se nebála zařadit prvky klasické hudby nebo jazzu, a to činilo její tvorbu snadno rozpoznatelnou. Keith Emerson, Greg Lake a Carl Palmer začali spolu hrát v roce 1970, ale po devíti letech společné tvorby si dali dvanáctiletou pauzu. Nové spojení vydrželo jen sedm let. K poslednímu společnému vystoupení se kapela sešla v roce 2010 na festivalu v Londýně, kde pomyslně oslavila 40. výročí svého vzniku. Další koncerty už slavné trio bohužel nepřidá, protože v roce 2016 navždy odešli Keith Emerson a Greg Lake.
Vysílání: 08.3., 23.45 hod., ČT art
Opakování: 09.3., ČT art

Bigbít (24/42)
Unikátní dokumentární cyklus o historii české a slovenské rockové hudby se vrací na obrazovky. Nejen o art rocku. Blue Effect, L. Semelka, O. Veselý, Bohemia, brněnské kapely Synkopy a Progress 2 (1998). Režie V. Křístek. Historii skupiny Blue Effect koncem 70. a začátkem 80. let komentuje R. Hladík, členové kapely, i její zpěváci a klávesisté L. Semelka a O. Veselý. Přestupy hudebníků a "federální kapela" M. Efekt s O. Veselým a F. Frešem. Semelkovy odskoky na Bratislavskou lyru a k popu. Založení skupiny Bohemia s mladým kytaristou M. Pavlíčkem. Polské hudební vazby, koncerty zahraničních kapel a polská skupina SBB. Brněnská scéna – O. Veselý a jeho hudební cesta od Synkop přes Blue Effect zpět k Synkopám. Snahy o zajímavou pódiovou prezentaci v kombinaci s filmem, výtvarným uměním, směřování k art rocku a inspirace Pink Floyd, Genesis atd. Obnovený nástup kapely Progress 2 (původně Progress Organization) pod taktovkou Z. Kluky a P. Váně, alba Mauglí a Dialog s vesmírem. Hovoří zmínění a také J. Rejžek, J. Hutka, P. Vrba, H. Žalčík, V. Vlasák a další.
Vysílání: 09.3., 22.05 hod., ČT art

Ikony Kamila Střihavky (10/10)
Milan Špalek, textař a člen skupiny Kabát, hostem v novém hudebním cyklu věnovaném osobnostem české scény, které se nesmazatelně zapsaly do historie. Režie M. Levek (Premiéra). Cyklus představí osobnosti všech žánrů, od popu, funky, rocku, rock and rollu až po blues či heavy metal. V každém dílu rocker Kamil Střihavka představí jednu hudební osobnost, se kterou ho pojí přátelství a společné hudební zážitky. Současná doba, která změnila celý svět a zejména kulturní scénu, přinesla čas na bilancování a také otázky a co bude dál. Pořad Hudební ikony Kamila Střihavky nás v úvodní pasáži v sestřihu archivních materiálů seznámí s milníky hudební osobnosti a následně nabídne divákům pohled do zákulisí jejich života. Diváci dostanou možnost navštívit hudební ikony v jejich domácím prostředí, prohlédnout si pracovny, sbírky hudebních nástrojů nebo domácí studia, kde muzikanti tvoří a nahrávají. Díky přátelství s Kamilem Střihavkou dojde často k velice intimní zpovědi a dialogu, který může i skalní fanoušky překvapit. Samozřejmě nebude chybět ani kvalitní hudba a v pořadu vezmeme hudební fanoušky také na koncerty a festivaly, ukážeme zákulisí a atmosféru příprav a zvukových zkoušek před koncerty.
Vysílání: 11.3., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 12.3., ČT art

Legendy folku a country 10/13
Léta 1989–1990. Rozhovory, unikátní archivní ukázky i ze soukromých sbírek, nejznámější písničky a vzpomínání předních osobností folkové a country hudby v bývalém Československu (2000). Scénář a režie J. Vondrák. Konec osmdesátých let minulého století byl u nás ve znamení Gorbačovovy perestrojky a celkového uvolňování mezinárodní situace. Odráželo se to zřetelně na folkových festivalech, ve vystoupeních jednotlivých písničkářů, pochopitelně i v reakcích publika. Exiloví písničkáři (K. Kryl, S. Karásek, J. Hutka a další) se setkávali ve Francii, Rakousku, Švýcarsku, v bavorském Rohru pod ochrannou rukou Anastáze Opaska. Velkou roli sehrála setkání v Maďarsku, kam tehdy mohli jako diváci ze Západu, tak s Československa. A v létě 1989 se konalo legendární setkání písničkářů v polské Vratislavi. Atmosféra se uvolňovala... Na domácí scéně získávali lidé pohybující se kolem folku stále větší odvahu. Co předcházelo památnému vystoupení Václava Havla v Lipnici na folkovém festivalu v roce 1988, popsal publicista J. Rejžek: „Jako konferenciér koncertů jsem zjistil, že je tam pro diváky problematická pasáž vždycky, když se mění kapely a staví aparatura. Jak tyhle pauzy vyplnit? A najednou mi moje známá dramaturgyně J. Poláková říká: „Hele, je tady Vašek.“ Odpověděl jsem: „Hele, mně je to jedno, ale bude průšvih.“ A ona: „No, bude. Hele, tak já se jdu zeptat.“ A šla pro Havla do hlediště. Já jsem mezitím uváděl nějakou kapelu. On přišel do zákulisí, měl strašnou trému. Upozorňoval mě, že kdyby mě zavřeli, tak mi dá příručku Jak se chovat ve vězení. A snad můžu prozradit to, co polidští jeho osobnost. Odbíhal na záchod z trémy. Mám dojem, že trému též zahnal panákem předtím, než vystoupil. A když jsem řekl Havlovo jméno, tak těch několik tisíc lidí dostalo najednou ‚infarkt‘. Publikum zkamenělo jak v pohádce a nevěřilo. Naprostá většina znala možná jméno, rozhodně ne živého Václava Havla. Položil jsem mu dvě banální otázky, promluvil o spiklenectví. Říkal, že naposledy veřejně mluvil před devatenácti lety. Pak jsem mu poděkoval a lidi začali šíleně vyvádět.“
Vysílání: 13.3., 22.30 hod., ČT art