Scéna.cz 

Oliver Twist: sociální bondage drama

U Dickense se člověk vždycky cítí jaksi bezpečný, jako by se držel zábradlí, protože ví, že autor nikoho nenechá, aby se zřítil: ví, že hrdina nikdy nezahyne, dva andělé, soucit a spravedlnost, kteří se s bílými křídly vznášejí nad světem tohoto anglického spisovatele, ho pokaždé bezpečně převedou přes všechny strže a propasti. Ke skutečné tragice chybí Dickensovi brutalita a odvaha. Není heroický, ale sentimentální. (S.Zweig)
Divadlo Komedie uvedlo v premiéře hru Zdenka Plachého a Jiřího Šimáčka Oliver Twist: sociální bongade drama, která vznikla na motivy Charlese Dickense).
Jak zní v upoutávce, Autoři ze sdružení Střežený Parnass se zásadně vyslovují k tématu soucitu, lidské solidarity a sociální nerovnosti.

Je to hra, ve které není prakticky místo na nic pozitivního, je obrazem o zvrácenosti lidského rodu, a to ve všech vrstvách společnosti. Krutí a zvrácení jsou jak majitelka sirotčince, tak i doktor, soudce, malí i velcí podnikatelé, zlodějská spodina. Jako by si v krutosti vyloženě hověli. Někteří zdůvodňují svou krutost vědecky, a nesou jí jako prapor pokroku. Jiní zkoumají s nechutnou důsledností rozdělení lidského rodu na výše a níže postavené. Spodina společnosti nepotřebuje pro své jednání motivace, je pragmatická a krutá jaksi od podstaty. Zcela bezvýchodné… Mezi tím vším nevinné, naivní, a životaschopné dítě Oliver Twist, kterého jako by chránila před ústrky života jakási nebeská záře.

Scéna: Ocitáme se ve světě neosobním, zbaveném lidskosti, lidé se zde pohybují s jistotou, ale jaksi zbytečně. Zdá se, jako by měli nějaké cíle, ale vlastně se jen motají v začarovaných kruzích svého egoismu, neschopnosti jakéhokoli soucitu, pochopení pro ostatní. Jsou ukázkou světa odsouzeného k zániku, protože tu není naděje na zlepšení. Jediná zvrácená radost pochází z mučení ostatních, která přináší patologické potěšení.
Na počátku jsme ve světě malých postýlek, z nichž se natahují dětské ruce – ale ty dětské postýlky jsou vězením. Stejně tak svět plný dveří, průhledných, neprostupných a propadel, kam člověk může zmizet beze stopy.

Divák instinktivně hledá cokoli pozitivního, ale nabízí se mu jen různé variace na krutost. Slizké podoby zvrhlíků v provedení Jany Krausové, Jiřího Štrébla, Martina Fingera, Martina Pechláta, Jiřího Černého či Jiřího Hány jsou dokonale odporné, a stojí v kontrastu s Oliverem Ivany Uhlířové. Je až neuvěřitelné, jak tato mladá herečka dokáže vklouznout do jakékoli postavy. Její Oliver s naivníma zářícíma očima a nevinným pohledem na zlý svět, který jej obklopuje, je pro nás opravdu tím dvanáctiletým chlapcem, který u kohokoliv z diváků vzbuzuje soucit a touhu mu pomoci.
Dobro, ať už v podobě dobrodince Browna (J.Štrébl), či Nancy (Gabriela Míčová), je okamžitě potíráno, v případ Nancy vykoupeno krutou smrtí...
V každém případě je to zajímavý scénický experiment. Ve své podstatě dokonalá studie psychopatického chování společnosti (v souvislosti s tím, co dnes vylézá na povrch prostřednictvím médií – stále aktuální), ale co s tím? A tak si říkám, zaplaťpánbu, že úchylové nechodí do divadla – našli by tady mnohou inspiraci. Ale obyčejný divák podvědomě touží alespoň po náznaku čehokoli pozitivního. Tohle je pouhá bezútěšnost. Asi by mi spíše seděl ten původní, sentimentální Dickens…

Koncepce Zdenek Plachý, scéna Markéta Oslzlá-Sládečková, kostýmy Linda Dostálková, music pain Zdenek Plachý, dramaturgická spolupráce Kateřina Šavlíková.
hrají: Oliver Twist ( Ivana Uhlířová); Paní Mannová – vedoucí sirotčince/Paní Badwinová – hospodyně u pana Browna ( Jana Krausová); Rakvářka/Nancy (Gabriela Míčová); Kominík/Pan Brown – Oliverův dobrodinec ( Jiří Štrébl); Rakvář/Pan Grimwig – Brownův přítel (Martin Finger); Pan Doktor/Fagin/Knihkupec Bellum (Martin Pechlát); Bill (Jiří Černý); Noe/Strážník ( Petr Polák); Soudce ( Jiří Hána); Ferina/Chlapec ze sirotčince ( Otto Kallus ); Karlík/Další chlapec ze sirotčince ( Ladislav Krapek).