Scéna.cz 

Výtvarné tipy 18. týden

Romantické hrady, Rýn a dívka jménem Lorelei
Hluboké údolí nejdůležitější evropské řeky je, kam oko dohlédne, korunováno hrady a pevnostmi, k nimž šplhají proslulé vinice (2001). Scénář a režie K. Kopš. Střední Porýní, místo s největší kumulací středověkých hradů na světě, inspirovalo bezpočet umělců včetně Viktora Huga a Richarda Wagnera. Stalo se rovněž kolébkou německého nacionalismu. Malebné údolí ovlivnilo i dílo nejvýznamnějšího lyrika 19. století Heinricha Heineho. Dokumentární snímek vychází z jeho přebásněné pověsti o nešťastně zamilované dívce Lorelei, která sváděla svým zpěvem plavce k smrti. Skála spjatá s jejím tragickým osudem dnes vábí návštěvníky z celého světa.
Vysílání: 02.5., 11.15 hod., ČT2

Civilizace: Barva a světlo (7/9)
Civilizace vznikají a zanikají. Zanechávají po sobě umění, základní projev lidství. Je barva jen dekorace, nebo může mít duchovní význam? Dokumentární cyklus BBC nahlíží na dějiny lidstva optikou různých uměleckých přístupů. V různých náboženstvích bývala barva spjata s představou božství. Po staletí se za barviva dokonce leckdy platilo více než za zlato o stejné váze. Středověká gotická katedrála v Chartres je postavena tak, že její zdi téměř mizí, tvoří pouhou kostru, a kostel pak uvnitř působí jako loď plná světla. Nachází se tu nejkrásnější dochovaná vitrážová okna z dvanáctého a třináctého století, která barvami prosvětlují a jaksi povyšují prostor určený duchovnímu rozjímání. Barvy zde mají moc přepravit nás z pozemského světa do nehmotného nebe. I na hinduistických a buddhistických obrazech je barva prostředkem zjevení a má moc symbolizovat nejhlubší metafyzické pravdy. Ve středověké Evropě se většina barev a barviv vyráběla ze snadno dostupných ingrediencí přírodního původu. Z kořenů, bobulí, kůry, listů, minerálů, dokonce i z drceného hmyzu. Nejvzácnější a nejcennější pigmenty pak byly dováženy do města, které vždy hledělo k Východu – do Benátek. Nejcennějším barvivem byl ve středověku a renesanci ultramarin, používaný od 13. století pro zobrazení modrého pláště Panny Marie a později odvážně vynesený Tizianem v zachycení onoho elektrizujícího okamžiku na obraze Bakchus a Ariadna, kdy se dva lidé poprvé střetnou očima a bezhlavě se zamilují, z prostředí kostela do světa lidské vášně. Zhruba sto let po benátských mistrovských dílech jako Bakchus a Ariadna se syté oranžové, červené, modré a žluté barvy spojily se světlem a stínem. Umělci, jako byl Rembrandt, dokonce světlo a stín nadřazovali barvě. Pod jeho rukou už jen samotné světlo a stín vytvářely drama. Goyovy černé malby jsou pak posledním dějstvím nejen jeho vlastního života, ale celého tradičně pojímaného umění. Nová generace západních umělců nakonec do evropského umění vrátila jasné barvy, inspirované i barevnými japonskými tisky ukiyo-e. Umělci jako Monet dospěli k závěru, že i když se nám barvy věcí zdají tlumené nebo dokonce jen černobílé, vyjdeme-li do přírody a pořádně se na ně zadíváme, zjistíme, že ve skutečnosti jsou tvořeny všemi možnými odstíny. Impresionisté působili v době bezprecedentních vědeckých objevů. Kolem poloviny devatenáctého století vyráběli chemici zcela nové palety umělých barviv a umělci zároveň objevovali vztah mezi světlem a barvou. Henri Matisse, jeden z gigantů umění na počátku dvacátého století, na jehož odkaz dnes vzpomíná vnučka, současná malířka Sophie Matissová, se během svých formativních let zprvu zdokonaloval v kresbě. Později se snažil prosadit barvu jako ústřední prvek malby, a překonat tak rozpor mezi vysokým a dekorativním uměním, který měl kořeny v renesanci. Nakonec se tak dostaneme k moderním malířům, kteří komponují pouze barvou jako Mark Rothko či Yves Klein. Když současný umělec Anish Kapoor používá černou, i on odkazuje na něco, co jej přesahuje.
Vysílání: 04.5., 16.10 hod., ČT2
Opakování: 05.5., ČT2., 06.5., ČT2

Skryté skvosty: Manětín
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize (Premiéra). České baroko se díky své výjimečnosti stalo samostatným pojmem a je nedílnou součástí evropského kulturního bohatství. A zámek Manětín je skutečnou perlou baroka západních Čech. Největší slávu zažil za dob rodu Lažanských. Členové rodu byli významnými mecenáši umění, vidět to je v celém objektu zámku. Ten ukrývá nejenom klasické malby velkých mistrů, ale i kuriózní portréty služebnictva. Marie Gabriela Lažanská zde vybudovala v polovině 18. století skutečnou honosnou rezidenci. A protože paní hraběnka měla mlsný jazýček, zachovaly se recepty i účty z kuchyně, a tak mohl Jarda Plesl baroko i ochutnat...
Vysílání: 05.5., 21.35 hod., ČT2
Opakování: 08.5., ČT2., 11.5., ČT2

Klenoty světového dědictví UNESCO (3/6) - Řecko, mezi mýtem a skutečností
Poznávání země, kde každá z památek může vyprávět o její bohaté historii. Francouzský dokumentární cyklus (Premiéra). Řecko, země s mnoha ostrovy, leží v srdci Středomoří. Bylo vždy spojeno s mořem, které ho obepíná jako modrý háv. Již ve starověku se řecká civilizace po něm šířila do celého světa. Dnes se může pyšnit osmnácti památkami zapsanými na seznam UNESCO. Jsou to stavby z helénského období, svědkové rafinovaného spojení mezi Východem a Západem. Na naší cestě poznáme athénskou Akropoli, ale také zamíříme takřka do oblak a objevíme vznešené kláštery Meteora, kde žijí pravoslavní mniši odříznutí od světa. Během této cesty odhalíme nejen starobylé divy, ale i jedinečné lidi, kteří zasvětili svůj život ochraně těchto pokladů. Poklady, které někdy podléhají opotřebení časem, ale které nyní díky usilovné práci těchto nadšenců znovu získávají svou budoucnost. Řecko, rozkročené mezi pevninou a mořem, opředené mýty i žijící dnešní realitou, již od starověku oslňovalo své sousedy. Jeho odkaz je dodnes zdrojem inspirace pro celé lidstvo.
Vysílání: 02.5., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 07.5., ČT art