Scéna.cz 

Hru Na dně Maxima Gorkého uvede Reduta

Nejslavnější hra ruského dramatika Maxima Gorkého se hrála na jevišti Národního divadla Brno dosud pouze dvakrát. Roku 1903, pouhý rok po veleúspěšné světové premiéře na scéně MCHATu, ještě v Divadle na Veveří, a naposledy před dlouhými 102 lety, tedy roku 1920 v dnešním Mahenově divadle.
Na dně je hra o 4 dějstvích, která ukazuje lidské společenství těch posledních z posledních. Jejich boj o naději na lepší zítřky a snahu urvat si pro sebe aspoň drobnou výhodu na úkor ostatních.

„Gorkého hra je výborná tragikomedie o tom, jak se mohou zvrtnout životy. Jak se z bývalých majitelů prosperujících podniků stanou lidé skutečně na dně. Je to hra, ve které se můžeme konfrontovat s tím, jak ti lidé své osudy prožívají, jak se snaží zachovat si svou lidskou hrdost a co všechno jsou pro ni schopni udělat. A hlavně, jak si v bezvýchodných situacích navzájem ubližují. Což je, když to trochu přeženu, jako v každém manželství. Čím více se lidé znají a čím jsou si k sobě blíž, tím víc o sobě vědí a ví, jak se mají do sebe trefit.”
Takto vznikající inscenaci popisuje její dramaturg Tomáš Vůjtek, který hru autorskými úpravami učinil divácky atraktivnější.
„S režisérem Ivanem Krejčím jsme věděli, že Gorkého text má velký potenciál a do této doby se nesmírně hodí. A abych nemusel pracovat s jiným překladem, rozhodl jsem se k překladu vlastnímu. V tu chvíli se začaly nabízet jiné, současnější možnosti, jiné zkratky, více humoru. Vznikla tak úprava, která ctí Gorkého originál a jen ho dopovídá k současnému divákovi,” přibližuje Tomáš Vůjtek, co inscenační tým k úpravám vedlo.

V divadle Reduta se divákům představí 17 herců, tedy téměř celý soubor Činohry NdB. Nejrůznější pobudové, ztroskotanci, nešťastníci a vyvrhelové se sejdou pod jednou střechou. V ubytovně, kterou pro ty „na dně” provozuje Michail Ivanov Kostylev. „Je to vydřiduch. Je to člověk, který odírá lidi, kterému jde jenom o peníze. Jediná věc, která ho trochu polidšťuje, je nesmírná žárlivost na svoji ženu. A to je něco, co je nám všem trošku vlastní,” zamýšlí se Jan Grygar nad svojí postavou. Jeho ženu Vasilisu Karpovnu nazkoušela nová členka souboru Činohry NdB Kateřina Liďáková. Své první zkoušení si v novém angažmá nesmírně užívá. Ale podobně jako její divadelní manžel těžko nachází ve své postavě kladné stránky: „Manipulátorka. Mrcha prohnilá skrz na skrz. Ale její jednání je opodstatněné, jednoduše není šťastná v tom, kde se momentálně nachází a hledá východisko. Stejně jako ostatní postavy.”

Nicméně režisér Ivan Krejčí, úspěšný umělecký šéf Komorní scény Aréna, má pro postavy Na dně pochopení: „Po vzoru podvodníka Kostyleva mohu říct: ,Vidíš, a já vás mám rád všechny. Jak já vám všem rozumím, vy moji nešťastní, ztracení, zmarnění…´ Tyhle zmarněné existence nám připomínají, co by se s námi mohlo stát. Stačí chvíle, vteřina a život se změní k nepoznání. Což je připomínka toho, že můžeme být rádi, když máme dobrou práci a jsme milováni.”

Autorka scény a kostýmů Lucie Loosová vytvořila prostředí zapadlé ubytovny s patrovými palandami, kde se více než na zobrazení ruské chudiny z konce 19. století soustředila na vznik bezčasé tísnivé atmosféry. Tu podtrhuje i hudba Ondřeje Švandrlíka: „S režisérem Ivanem Krejčím jsme spolupracovali na celé řadě inscenací a souzníme spolu ve špinavé, hospodské poetice. A i když často mívám představu veselých hospodských písní, tak jako vždy i při skládání hudby k Na dně se celkové vyznění překlopilo k melancholii konce alkoholových sedánků.”
Ačkoliv jsou osudy postav vesměs neveselé, hra nabízí i nezbytné koření každé tragikomedie: humor. „Černý humor, který v kruté formě pojmenovává věci, které nás trápí. Humor, co vyvolává očistný smích. Protože některým věcem nezbývá než se vysmát,“ shrnuje poselství inscenace Na dně Ivan Krejčí.
Termíny + vstupenky na www.ndbrno.cz.