Scéna.cz 

Literární tipy 49. týden

Tajemství života Boženy Němcové
Byla či nebyla rodově spřízněna se šlechtickým rodem Zaháňských? Otázka rozděluje literární badatele už desítky let. Tvůrci spolu s forenzními genetiky přinášejí jasnou odpověď. Režie Ivan Bareš (Premiéra). Česká spisovatelka Božena Němcová poutá pozornost už více než sto let, stala se ikonou, múzou české avantgardy, v některých kruzích až kultem. Její život a působení postupně obestřela řada romantizujících představ a mýtů. Otázky a dohady se už desítky let týkají rovněž jejího původu. Pátrání v písemných pramenech odpovědi spíše zamlžují a jasný závěr nepřinášejí ani rozdílné interpretace spisovatelčiných textů. Předmětem diskusí literárních historiků a badatelů se stala také teorie, podle níž spisovatelka ve skutečnosti nebyla dcerou Terezie a Johana Panklových. To byl závěr některých badatelů, které jejich pátrání po skutečném původu Němcové dovedla od pradleny a panského kočího k evropskému šlechtickému rodu Zaháňských, u nichž rodiče malé Barunky sloužili. Jiní historikové a badatelé tyto hypotézy od samého počátku naopak zpochybňovali a vyvraceli jako nepodložené. Rozhodli jsme se proto pokusit přinést definitivní odpověď za pomoci vědeckých metod. Vzhledem k tomu, že se díky genetickým expertízám již dříve podařilo ověřit pravost pramene spisovatelčiných vlasů, byl k dispozici srovnávací genetický vzorek DNA. Díky spolupráci s experty pražského Kriminalistického ústavu a trpělivému pátrání tvůrců Zdeňka Lence a Ivana Bareše tak po dlouhých letech přinášíme konečnou odpověď na otázku, zda Božena Němcová byla či nebyla příbuzensky spřízněna s významným šlechtickým rodem Zaháňských. Dokument zkoumá indicie, především však zachycuje složité a zároveň poutavé pátrání celého týmu a expertů Kriminalistického ústavu.
Vysílání: 06.12., 20.00 hod., ČT2
Opakování: 07.12., ČT2

Dorian Gray, portrét Oskara Wildeah
Ve své době pobuřující i obdivovaný Oskar Wilde a jeho ikonický literární hrdina, Dorian Gray – zhýralý mladík, toužící po věčném mládí. Dokument ARTE. Wildeův Obraz Doriana Graye v sobě má život. Je to dynamický román, napsaný s lehkostí, který i mnoho let po svém prvním vydání dokáže stále zaujmout čtenáře a svým námětem inspirovat další tvůrce. Dodnes neztratil na významu, naopak může se zdát, jako by předvídal narcismus dnešní doby selfie portrétů a posedlosti pomíjivou slávou. Wilde v podstatě vymyslel to, čemu dnes říkáme celebrita – „famous for being famous“ (slavný tím, že je slavný). Sám také nesporně celebritou byl, pobuřující a fascinující zároveň.
Vysílání: 05.12., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 06.12., ČT art., 11.12., ČT art

Rebel v žitě
Za každým mistrovským dílem bývá další pozoruhodný příběh. Nicholas Hoult jako americký spisovatel J.D. Salinger, autor přelomového románu Kdo chytá v žitě s neméně bouřlivým osudem. Americký životopisný film (2017). Dále hrají: K. Spacey, V. Garber, H. Davisová, Z. Deutchová, L. Boyntonová, E. Bogosian, B. White a další. Režie Danny Strong (Premiéra). Americký prozaik Jerome David Salinger (1919–2010) se nesmazatelně zapsal do dějin světové literatury románem Kdo chytá v žitě, který patří k nevýznamnějším dílům 20. století. Svým popisem dospívání a ztráty nevinnosti sedmnáctiletého chlapce Holdena Caulfielda dokázal zachytit vědomí amerického národa, vyjádřit problémy dospívající generace čtenářů a dát hlas jejich trápení. Průlomové literární dílo se stalo přes noc doslova senzací, což jen umocnilo nebývalý zájem fanatických fanoušků o Salingerův osobní život. Ten byl opředen mnoha mýty, protože se po vydání svého mistrovského díla rozhodl odejít do ústraní a nevydat už ani slovo. Salingerův neobyčejný životní příběh plný kontroverzí a skandálů zachycuje působivé životopisné drama Rebel v žitě, v němž osobitého spisovatele ztvárnil britský herec Nicholas Hoult. Ve vedlejší roli mu sekunduje Kevin Spacey jako vysokoškolský pedagog Whit Burnett, který ho učí rozvíjet vlastní příběhy tak, aby se staly jedinečnými. Zarputilý Salinger píše další a další povídky, v nichž reflektuje palčivé společenské problémy. Veškerou pozornost soustředí jen na psaní, což se neblaze podepisuje na jeho osobním životě. Sen o literárním triumfu se naplní, když fiktivní povídkovou postavu Holdena Caulfielda rozvine v osudový román. Od základu tím změní nejen svůj život, ale i dějiny moderní americké literatury.
Vysílání: 08.12., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 09.12., ČT art

Třistatřicettři
Každý začátek v sobě tají konec, po každém konci přichází nový začátek. Své o tom ví herečka Tereza Brodská, žurnalistka Jana Podskalská či třeba historik umění Richard Biegel. Režie J. Věrčák (Premiéra). Finis coronat opus neboli konec korunuje dílo, zároveň však se v lůně konců rodí zas něco nového. Moderátoři literární revue Jan Lukeš a Jan Schmid si o tom budou povídat se spoluautorkami knihy Moje máma Jana Brejchová Terezou Brodskou a Janou Podskalskou či s prozaikem Petrem Prouzou nad jeho memoáry Na hraně dnů. Nakladatelství Šulc – Švarc představí jeho ředitelka Veronika Baštová, svou knihu Město v bouři o architektonických proměnách metropole uvede historik umění Richard Biegel. A na konci zazní básně a písně v podání klávesisty Ondřeje Fencla a herečky Kristýny Podzimkové.
Vysílání: 08.12., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 12.12., ČT art