Scéna.cz 

Alexander Shonert a Claudio Abbado

13. komnata Alexandera Shonerta
Dokumenty představující osobnosti našeho současného politického a kulturního života (Premiéra). Výjimečný český hudebník ruského původu je nositelem několika prestižních mezinárodních cen. Od roku 1999 žije v Praze, která se stala jeho druhým domovem. Dědeček z otcovy strany, rakouský Žid, utekl před druhou světovou válkou do Ruska. Alexander se narodil v sibiřském Irkutsku, hru na housle studoval v Novosibirsku. Když mu bylo šest, otec odešel od rodiny, na kterou po rozpadu SSSR, tedy v době, kdy byl Alex čerstvě plnoletý, začaly doléhat projevy latentního antisemitismu. Ale měl i další problémy. Patřila mezi ně vzrůstající korupce (dosáhnout veřejného sólového koncertu bylo téměř nemožné bez podplacení pořadatele) a kriminalita (při nočních návratech z vystoupení musel mít Alex svého osobního strážce, bývalého veterána z Afghánistánu). Poslední kapkou byl krach banky a s ním spojená ztráta úspor, které měly posloužit ke koupi vlastního bytu.
Ve 27 letech odešel i s matkou Natalií, která je klavírní virtuoskou, do Česka. Začátky byly velmi těžké. Alexander se sice krátce po roce 2000 stal laureátem Evropské ceny Gustava Mahlera a Světové ceny Antonína Dvořáka, přesto ale trvalo dalších pět let, než se dokázal hudbou jakž takž uživit. S neustále se vracejícími úvahami, zda by nebylo jistější živit se jako přidavač na stavbě, se mohl definitivně rozloučit teprve až po velkém úspěchu svého debutu v USA.
V roce 2010 získal za významný kulturní přínos ČR právo dvojího občanství (pravděpodobně jako dosud jediný případ tohoto typu) Ruské federace a České republiky. V současnosti je jeho kariéra na vzestupu, a ještě úspěšnější je jako soukromý pedagog s vlastní originální metodou výuky hry na housle.
Vysílání: 14.3., 21.05 hod., ČT1
Opakování: 14.3., ČT1

Claudio Abbado diriguje Prokofjeva a Mahlera
Italský mistr taktovky řídí Lucernský festivalový orchestr, spoluúčinkuje čínská pianistka Yuja Wangová v Prokofjevově třetím klavírním koncertu C dur (2009). Televizní režie Michael Beyer (Premiéra). Italský dirigent Claudio Abbado, který byl synem houslisty a hudebního pedagoga Michelangela Abbada, se narodil v Miláně 26. června1933. Studoval klavír na milánské konzervatoři a dirigování u Hanse Swarovského na Vídeňské akademii hudby.
V roce 1958 vyhrál Koussevitského dirigentskou soutěž, po které s úspěchem účinkoval na koncertech a v operních domech po rodné Itálii. Poté co získal Mitropoulosovu cenu, která mu umožnila půlroční stáž u Newyorské filharmonie, se rychle stal uznávaným orchestrálním a operním dirigentem. V polovině šedesátých let minulého století se již objevil na Salcburském festivalu, kde řídil světovou premiéru jevištního díla Giacoma Manzoniho Atomtod (Atomová smrt). V té době také debutoval v Británii u Hallé Orchestra v Manchesteru a představil se rovněž v Covent Garden za dirigentským pultem Verdiho opery Don Carlos.
Od r. 1969 se Abbado stal rezidenčním dirigentem, později též uměleckým ředitelem milánské Scaly, kde pozdvihl interpretační úroveň a rozšířil repertoár o moderní díla. Uvedl zde Bergova Vojcka v kombinaci se stejnojmennou Büchnerovou činohrou, Verdiho Simona Boccanegru, Aidu, Maškarní ples. Jeho orchestrální koncerty ve Scale zahrnuly symfonická díla Mahlerova, Brucknerova, Schönbergova, Nonova, Beriova, Stockhausenova, Ligetiho a Pendereckého. Stal se hlavním dirigentem Vídeňských filharmoniků, jako šéf pravidelně řídil Londýnský symfonický orchestr.
V letech 1989–2002 byl šéfdirigentem Berlínských filharmoniků. Po odchodu z Berlína, motivovaném vážnými zdravotními potížemi, působil ve švýcarském Lucernu, kde založil festivalový orchestr složený převážně ze sólistů. V jeho čele stál až do svého skonu v lednu 2014. Tři roky předtím byl v anketě hudebního časopisu Classic Voice označen za nejvýznamnějšího žijícího dirigenta světa, a to mezi stovkou navržených osobností.
Prokofjevův třetí klavírní koncert byl dokončen při skladatelově exilu ve Spojených státech amerických, i když druhá věta Téma s variacemi vznikla ještě v Rusku před první světovou válkou. Při prosincové premiéře 1921 s Chicagským symfonický orchestrem hrál autor sám klavírní part, za dirigentský pult vystoupil Frederick Stock. Dílo nezískalo hned popularitu, ke slávě ho dovedlo až pařížské provedení se Sergejem Koussevitským o rok později.
Vysílání: 14.3., 21.10 hod., ČT art