Scéna.cz 

Výtvarné tipy 14. týden

Starověký Egypt: Chrámy na horním Nilu (2/4)
Při putování kolem Nilu navštívíme památky z období, která dohromady výrazně formovala lidstvo po celá tři tisíciletí. Připravil M. Košut. V této části země postavili staří Egypťané i řadu monumentálních chrámů zasvěcených bohům. Některé z nich nyní navštívíme. Budou to chrámy v Dendeře, v Edfu, v Kóm Ombo v Luxoru a v Karnaku. Od dob Nové říše, která existovala mezi léty 1550–1069 př. n. l., byl chrám považován za hut neter – dům boha. Mělo se za to, že v chrámu bůh skutečně přebývá a je stále přítomen. Většinu chrámů stavěli staří Egypťané podle přesných schémat. Vstupovalo se do nich tzv. pylonem, což byla mírně zešikmená mohutná čelní zeď, na které dodnes vidíme výklenky pro zavěšení praporů. Za monumentálním pylonem bylo rozlehlé nádvoří. Bylo posledním místem, kam mohli běžní lidé. Za nádvořím se pak nacházela jedna (někdy i dvě) sloupové síně zvané hypostyl. Sem mohli jen kněží a faraon. Za hypostylem bývala místnost s posvátnou bárkou pro přepravu boha a naos, v němž přebýval bůh.
Vysílání: 04.4., 15.10 hod., ČT2
Opakování: 05.4., ČT2., 06.4., ČT2

Myanmar, země pagod
Jedinečná architektura a panenská příroda jedné z nejtajuplnějších zemí jihovýchodní Asie. Francouzský dokumentární cyklus. Barma, dnešní Myanmar, leží na křižovatce mnoha civilizací a kultur. Žije v ní více než sto etnik, a země si uchovala svůj nezaměnitelný ráz. Obyvatelé chudé země, sousedící s Čínou, Laosem, Thajskem, Bangladéšem a Indií, jsou známí pohostinností i tím, že žijí v souladu s okolním prostředím a s přírodou. Tisíciletá historie tu zanechala otisk v podobě charakteristické architektury i kultury. Myanmar byl do devadesátých let dvacátého století uzavřený světu, dnes se mu otevírá a odhaluje své poklady: panenskou přírodu a tisíce pagod a chrámů.
Vysílání: 04.4., 18.05 hod., ČT2
Opakování: 06.4., ČT2

Záchrana katedrály Notre Dame
Píše se 15. dubna 2019. Nejslavnější chrám na světě zachvátily plameny, které se hasičům po mnoha hodinách podařilo zkrotit. Jaký osud však čeká ohořelé části katedrály dále? Francouzský dokument. Po celonočním boji s ohněm hasiči 16. dubna 2019 v ranních hodinách zvítězili nad plameny, které zachvátily katedrálu Notre-Dame předešlého večera. Prostor naplnil silný pach spáleniště a ohromná prázdnota uzavřená poničenými klenbami i ohořelými trámy, které bylo však třeba ihned zpevnit, aby se nepropadly a celý chrám se nezhroutil. Na místo se ihned vydali týmy odvážných řemeslníků, které v ohromných výškách a navzdory všudypřítomným toxickým látkám z roztavených kovů obětavě začaly se záchrannými pracemi.
Vysílání: 08.4., 09.15 hod., ČT2
Opakování: 10.4., ČT2

Nejvýznamnější malíři: od impresionismu k abstrakci (10/12) - Joan Miró
Životní příběhy a průřez tvorbou nejvýznamnějších malířů od impresionismu k abstrakci. Francouzský dokumentární cyklus. Surrealismus se zrodil po první světové válce. Tento nový umělecký směr těžil ze snů, představivosti, projevů psychických strádání, a především z nevědomí každého jednotlivce. K původně literárnímu hnutí, jež chtělo osvobodit lidstvo od omezující morálky a umění od akademismu, který ničil jeho tvořivou sílu, se připojili malíři, mimo jiné Chagall, Magritte, Dali i Joan Miró. Miró si dal za cíl „zabít malířství“, jak se o jeho tvorbě vyjádřili kritici. A on s tím vyjádřením pak souhlasil: chtěl „zabít“ tradiční malířství, jeho náměty i kompozici. V dětství byl snivý, uzavřený a také velmi špatný student. Kreslit začal ve svých sedmi letech a za několik málo roků nastoupil do téže školy výtvarných umění v Barceloně, kde dříve studoval Picasso. Inspirovali ho Van Gogh, Cézanne i kubismus. První výstavu měl v roce 1917 v Barceloně, když mu bylo 24 let. Krátce poté odjel poprvé do Paříže, kde začal experimentovat s fauvismem a kubismem, aby se nakonec přidal k surrealistickému hnutí. Vyhovoval mu nepředvídatelný surrealistický humor a velký důraz na imaginaci. Výtvarná řeč, kterou zformoval, se skládala z tenkých linií, barev a biomorfních tvarů a sloužila k vyjádření pocitů a dojmů vycházejících z představivosti, světa snů a poezie.
Vysílání: 05.4., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 07.4., ČT art

Artmix
Dubnový měsíčník o vizuálním umění je ve znamení designu, neboť byly uděleny Ceny Czech Grand Design za rok 2022. S letošními vítězi a s Jiřím Pelclem, historicky prvním Grand Designerem z roku 2006, probereme zlomové body v jejich tvorbě. Režie J. Chytilová (Premiéra). Měsíc duben je pravidelně věnován designu. Koncem března jsou vyhlášeny Ceny Czech Grand Design za uplynulý rok a veřejnost se tak dozví jména těch nejlepších designérů v jednotlivých kategoriích. V historii udílení cen, která trvá již 18 let, je mnoho zajímavých tvůrců. Prvním, kdo získal hlavní cenu Grand designér, byl Jiří Pelcl v roce 2006. Vítězka z roku 2015 Liběna Rochová vstoupila loni navíc do Síně slávy. Ukážeme jejich tvůrčí cestu, kam se posunuli, co tvoří v současnosti a co pro ně toto ocenění znamenalo. A samozřejmě vám nezapomeneme představit letošní vítězné Grand designéry, které vybrala mezinárodní porota. Artmix plus přinese jako obvykle nejzajímavější vizuální počiny na domácí scéně.
Vysílání: 06.4., 23.00 hod., ČT art
Opakování: 12.4., ČT art