Scéna.cz 

Veselé paničky windsorské

V Divadle ABC jali se prát špinavé prádlo. „Oslavnou“ komedii na počest rytíře Falstaffa Jana uvedli. Tedy příběh dramatika Shakespeara – Veselé paničky windsorské. Hereckou společnost k cíli zábavnému směřoval režisér Karel Kříž. Autorka výpravy Kristina Křížová-Matre navrhla scénu na jednu stranu panelákovou – za hradbu vlnité stěny se i tato představa nechala skrýt. Do toho zas na stranu druhou skutečně velké prádlo pověsila. Kostýmy zvolila vskutku komediantsky pestré. Charaktery jednotlivých postav se v nich sice nezapřely, nicméně pohromadě městský kolorit připomínaly. I jaké by to byly radovánky, kdyby někdo netahal za varhánky – o břesknou hudbu postaral se Vladimír Franz a bez nadsázky, vkus a cit skutečně má. Jaké by to ale bylo hraní, bez jazykového porozumění. Pokud nějaká dáma na sobě měla klenot chudý, překlad v žádném případě nebyl cudný. Shakespearovu slovnímu hraní, bez nadsázky řečeno, Martin Hilský plně projevuje chápání.

Režisér Karel Kříž vsadil vskutku na ono „špinavé prádlo“ a porozumění. Nic měšťanského nezůstalo bez povšimnutí – ryzí láska mladých (Fenton a Anička), snaha o zištný sňatek (plány rodičů Aničky Pažoutových). Do toho porozumění (velšský farář a francouzský lékař) a na prvním místě byznys rytíře Falstaffa podbarvený žárlivostí měšťana Brouzdala.

Rytíř Falstaff v podání Jaromíra Meduny nezůstal nic dlužen obžerství, vnadu, touze po penězích, tedy zkrátka roztodivnému hladu. Kdo jiný ho vyplatí nežli dámy veselé a rozpustilé, i přesto věrné – paní Pažoutová (Simona Stašová) a paní Brouzdalová (Veronika Gajerová). Opomenout nelze ani další pánskou sestavu – faráře Evanse Huga (Jan Szymik), Cajus (Oldřich Vízner), pana Pažouta (Čestmír Gebouský) a pan Brouzdal (Jaroslav Vlach).