Irena Pelková: Radost mám vždycky, když se divadlu daří…
autor: archiv divadla
zvětšit obrázekSetkání s Irenou Pelkovou, čerstvě jmenovanou ředitelkou Městského divadla Zlín nebylo náhodné. 1. kulturní portál Scena.cz spolupracuje s touto renomovanou scénou víc jak dvacet let. V době našeho setkání ve zkušebnách ani na jevišti neprobíhala umělecká činnost, oprašovací ani jiné zkoušky, ani se nekonaly porady uměleckého a technického provozu… Přesto nemůžeme říct, že by divadlo bylo v klidovém režimu. Probíhala zde rekonstrukce hlediště.
S ředitelkou Irenou Pelkovou jsme si povídali nejen o její cestě do divadla, ale o jejím vztahu k divadlu vůbec. Stranou nezůstala témata jako budoucí vize divadla ve Zlíně, členství v Asociaci profesionálních divadel a další. Vzhledem k odbornosti paní ředitelky - ekonomické vzdělání, jsme nevynechali ani červená a černá čísla, představu ideálního diváka a samozřejmě jsme se šli podívat do hlediště, kde probíhá rekonstrukce. Vzhledem k blížícímu se zahájení sezóny 9. září 2023, všechny práce finišují. Dokonce jsme měli možnost vyzkoušet si i nové sedačky, a věřte, máme se na co těšit.
(Zamyšlení.) Určitě s větší odpovědností. Mé myšlenky směřují k tomu, abychom dělali dobře svou práci a plnili funkci, kterou divadlo má. Nemám tendenci výrazně zasahovat do umělecké činnosti. To je plně v kompetenci uměleckého šéfa Patrika Lančariče a jeho dramaturgického týmu. Nechci mluvit do výběru titulů, ale byla bych ráda, abychom zachovali náš model dramaturgických linií a nadále nabízeli divákům tradiční tituly i novinky, regionální témata a tituly pro děti a mládež. Jde nám o žánrovou pestrost a o to, aby si každý divák našel to své a rád se k nám vracel.
Ředitelkou jsem byla jmenovaná na základě konkurzu, který se se uskutečnil v červenci. Před tím jsem divadlo vedla na základě pověření ze strany zřizovatele (statutárního města Zlín), a to od konce prosince 2022. Pravdou je, že když jsem zvažovala podání přihlášky, byla pro mě podpora ze strany zaměstnanců divadla jedním z faktorů, které mé rozhodnutí ovlivnily.
Ano, toto je opravdu velká deviza, inscenace jsme díky tomu schopni realizovat od a do z pod jednou střechou. Toho si hodně výtvarníků a režisérů cení. Ráda bych na tomto místě vyzdvihla osobu umělecko-technického šéfa, Karla Papežíka, kterého se nám podařilo vloni získat do týmu. Pro divadlo je velkým přínosem. A mohu se na něj vždy spolehnout.
Narodila jsem se ve Zlíně, bydleli jsme o kousek dál v Lípě. Základní školní docházku už jsem dokončila v Uherském Hradišti, kde jsem také absolvovala střední ekonomickou školu. Po ní jsem pracovala jako účetní v soukromé sféře a vysokou školu jsem vystudovala dálkově v Bratislavě. Po jejím absolvování jsem působila jako ekonomická náměstkyně.
Na úplně první představení si nevzpomínám. První konkrétní vzpomínku mám na návštěvu divadla v rámci základní školní docházky a bylo to do Slováckého divadla v Uherském Hradišti.
Ochotnické divadlo jsem nikdy nehrála, ale vybavuji si, že jsme jako děti jednou o prázdninách nacvičily "představení" Popelka a s velkým úspěchem ho odehrály nejen rodičům, ale i všem, kteří se přišli podívat.
Určitě nešla. Řídím se rčením "Ševče drž se svého kopyta".
Jak už jsem zmínila, Slovácké divadlo bylo první, které jsem navštívila a kde jsem divadlo poprvé vnímala. Od mládí jsem pak byla jeho předplatitelkou a pravidelně ho navštěvovala i po nástupu do zlínského divadla. Musím přiznat, že v posledních asi šesti letech jsem hradišťské divadlo malinko zanedbávala ale v poslední době jsem se to snažila napravit. Oslovilo mě například netradiční zpracování inscenace CYRANO Z BERGERACU.
Mám ráda všechny žánry, ideálně pokud se prolínají a doplňují. O to se také roky snažíme u nás v divadle - nabízet divákům vyvážené spektrum žánrů.
Radost mám vždycky, když se divadlu daří. Ideálně na více úrovních samozřejmě. Když se na konci roku ohlédneme a vidíme, že čísla jsou dobrá, že diváci nám zachovávají přízeň. Obzvlášť po covidové pauze je ta radost ještě intenzivnější, doba není lehká a je skvělé, že si lidé najdou čas a prostředky na kulturu. Domnívám se, že ve Zlíně divákům nabízíme divadlo, které má velmi dobrou úroveň a kvalitu. Na všech úsecích pracuje celá řada lidí, kteří svou práci dělají rádi a to je na výsledku vidět. Pozitivní divácká zpětná vazba potom potěší nejen mě, ale nás všechny.
Myslím, že nejde o to, co z toho je náročnější. Podstatné je, aby se tyto dvě složky vzájemně respektovaly a doplňovaly. Musí mezi nimi být rovnováha. Jedno bez druhého by samo o sobě nefungovalo.
APD sdružuje většinu profesionálních divadel a má proto silný mandát pro jednání s ministerstvem kultury, ale i ostatními orgány veřejné správy. Zabývá se otázkami, které jsou pro všechna divadla společné a pomáhá na ně hledat odpovědi, což nám pomáhá v každodenní práci. Velkým přínosem pro nás bylo členství v asociaci v době covidové krize.
Rychlé a pokud možno správné rozhodování je podle mě velmi důležité. Ale někdy si správné rozhodnutí žádá více času, v tu chvíli je dobré zvolnit a v klidu analyzovat. Také se domnívám, že je dobré nezapomínat na lidi, kteří s vámi pracují.
Ideální divák je ten, který se k nám rád vrací. V tom nejlepším případě je to takový divák, který sdílí divadelní zážitky se svým okolím a tím pomáhá plnit náš Velký sál i obě menší scény. Ve Zlíně máme k divákům blíž než například v Praze a jiných velkých městech. V tom je naše výhoda - své diváky můžeme lépe poznat.
Nějaké rozdíly by se určitě našly, každá ta oblast je v něčem specifická. Ale v principu je řízení ekonomiky stále stejná nebo alespoň velmi podobná disciplína, ať ji aplikujete kdekoliv.
Jsem toho názoru, že divadlo si má své diváky vychovávat. Jeho tvorba má myslet na nejmenšího diváka a s ním postupně růst. Divadlo pomáhá formovat estetické cítění a vkus, je zcela určitě součástí kulturního rozvoje člověka. Proto v našem programu máme představení jak pro rodiče s dětmi, tak pro školy a snažíme se je držet v dostupné cenové hladině.
Pracuji tady už šestnáct let a musím říct, že ráda, takže vidím spíše ty plusy. Z ekonomického hlediska lze do určité míry jako mínus brát dosavadní velkou kapacitu našeho Velkého sálu. Ta se nyní po rekonstrukci sníží, takže tento mínus teď postupně mažeme. Otázka plusů a mínusů je vždy otázkou úhlu pohledu. Každá mince má dvě strany, tudíž každé plus se může proměnit v mínus, každá hrozba se může proměnit v příležitost a naopak. Věřím, že budeme schopni pracovat s plusy a mínusy tak, aby byly v rovnováze.
Pokud by to mělo být překvapení, tak bych Vám je přece nemohla prozradi. (Smích.) Ale věřím, že všechny naše diváky potěší zrekonstruovaný sál s novými, pohodlnějšími sedačkami. Ty však nebudou jedinou změnou. Všechny, kdo se chtějí s našimi novinkami seznámit blíž, srdečně zveme k návštěvě našeho divadla. Nová sezona bude určitě stát za to.
Já už mám svých prvních sto dní vlastně tak trochu už za sebou, i když to bylo v dočasné pozici pověřené ředitelky. V prosinci 2022 bylo mým cílem především stabilizovat a zklidnit situaci v divadle. To se, myslím, povedlo. A na to chci taky navázat. Postupně vytvářet podmínky pro kvalitní zázemí zaměstnanců MDZ, pracovat dobře a zodpovědně ve směru k veřejnosti a divákům, spoluutvářet kulturu v regionu, nabízet kvalitní divadlo, ze kterého si diváci budou odnášet radost a obohacení a budou se k nám rádi vracet.
www.divadlozlin.cz
TIP!
Časopis 40 - rubriky
Časopis 40 - sekce
HUDBA
Hudební tipy 41. týden
Vyvěste fangle
Písničky Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého v podání předních herců pražských divadel (1990). Úč celý článek
OPERA/ TANEC
Balet Praha Junior připravuje inscenaci SUITY ¾
Tři legendy české hudby, čtyři renomovaní choreografové a jeden nezapomenutelný večer. Balet Praha Junior přip celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Film Cesta patřící do zlatého fondu světové kinematografie
Cesta
Dívka a dva chlapci putují nehostinnou australskou divočinou k vlastní dospělosti. Britsko-australský celý článek