Scéna.cz 

Výtvarné tipy 7. týden

Kouzlo panenek: V pohádkovém světě (1/2)
Patří mezi nejstarší dětské hračky a jejich historii si připomeneme ve filmu výtvarníka, filmaře a sběratele Ivana Steigera. Malé holčičky ve starém Egyptě je měly na hraní podobně jako děvčátka v Řecku a Římě. Tam i onde si hrály na maminky a panenky představovala odjakživa jejich budoucího vlastního potomka. Někdy ovšem i další členy rodiny včetně sebe sama, a tak hrála důležitou roli v utváření rodinných vztahů. Vzácné starožitné panenky jsou dnes dominantní kolekcí umělce, filmaře a sběratele Ivana Steigera.
Vysílání: 13.2., 14.55 hod., ČT2
Opakování: 15.2., ČT2

8 dní, které stvořily Řím (7/8) - Otevření Kolosea
V samotném srdci Říma byl jednoho dne roku 80 našeho letopočtu otevřen největší monument v dějinách říše. Epizoda z britského dokumentárního cyklu. Starověký Řím. Jedna z největších velmocí historie, jejíž dalekosáhlý odkaz se promítá do našich životů dodnes. Římané po téměř tisíc let dominovali celému známému světu! Jejich úžasná říše se pyšnila nebývalou prosperitou a stabilitou. Svého rozkvětu však Řím dosahoval pomocí obrovského násilí a útlaku. V dramatických dějinách často rozhodovaly o budoucnosti říše jednotlivé kritické okamžiky. V sedmém dílu dokudramatického cyklu nám historička Bettany Hughesová umožní znovu prožít první ze 100 dní her, které v roce 80 n. l. zahájily provoz nejúžasnější stavby, jakou kdy Řím spatřil, Kolosea. Hry pořádané v této úžasné stavbě nešetřily násilím a byly důkazem bezohledného způsobu uvažování, díky němuž Římané ovládli tehdy známý svět. Koloseum tak dodnes zůstává symbolem prosperity a moci římské říše v době jejího největšího rozkvětu. Otevření amfiteátru však znamenalo pro novou dynastii Flaviovců představovanou císařem Titem, který se zoufale snažil udržet u moci, velké riziko.
Vysílání: 18.2., 06.00 hod., ČT2
Opakování: 20.2., ČT2., 23.2., ČT2

Ona
Podoba lásky v digitální době. Joaquin Phoenix jako osamělý muž ve středních letech, který naváže hluboce důvěrný vztah s nejmodernějším operačním systémem. Milostná romance podle scenáristy a režiséra Spikea Jonzeho, vyznamenaného Oscarem za nejlepší původní scénář. Americký film (2013). Dále hrají: A. Adamsová, S. Johanssonová, R. Maraová, L. A. Freedmanová, L. R. Pittsová a další (V anglickém znění s titulky). Virtuální love story Spikea Jonzeho patří k nejoriginálnějším snímkům současnosti, který poutavě reflektuje filozofické otázky související s prudkým rozvojem umělé inteligence. Děj se odehrává v blízké budoucnosti a pojednává o osamělém muži, který dokáže navázat nečekaně blízký a intimní vztah s nejnovějším operačním systémem, individualizovaným přesně na míru. V hlavní roli zazářil hvězdný Joaquin Phoenix jako zádumčivý Theodore, který zrovna prochází náročným obdobím po rozvodu s milovanou manželkou Catherine. Nejistý muž ve středních letech se zlomeným srdcem nachází jedinou útěchu v konverzaci s prvním operačním systémem s umělou inteligencí jménem Samantha, který k němu promlouvá vřelým ženským hlasem ztvárněným Scarlett Johanssonovou. Citlivý Theodore ji dokáže vnímat jako svébytnou osobnost a postupně k ní začne chovat opravdové city a dochází mu, že nikdy nikoho nedokázal tolik milovat. Svérázný romantický vztah mezi mužem a operačním systémem vzbuzuje otázky o skutečné povaze lásky v době virtuálních světů a umělé inteligence.
Vysílání: 12.2., 23.10 hod., ČT art

Emoce v umění: Samota (7/24)
S průvodcem pořadu katalánským všeumělcem a spisovatelem Ramónem Generem zavítáte tentokrát do světa osamění, který je rovněž vynikajícím prostorem pro uměleckou inspiraci (2018). Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil na přelomu let 2017–2018 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodu každé části mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ Tentokrát se Gener vypraví za osamělou poustevnicí Montserrat Domingovou, která tráví čas na modlitbách a v sebezpytné meditaci, bude hovořit s bývalým odsouzencem k trestu smrti u obrazů Joana Miróa. Uslyšíte ukázku ze Schubertovy Zimní cesty, sdělující emoci teskné samoty, zahledíte se do pláten Caspara Davida Friedricha a prohlédnete si detailně malbu Théodora Géricaulta Vor Medúzy.
Vysílání: 12.2., 01.15 hod., ČT art
Opakování: 18.2., ČT art

Claude Monet: světlo okamžiku
Dokumentární průřez slavným Monetovým dílem a pohled do míst, kde tvořil. Umění málokterého malíře je tak silně spjato s místy, kde žil, nebo která kvůli malování vyhledával, jako Monetovo. Dokumentární průřez dílem tvůrce impresionismu sleduje malířovu cestu z Louvru, kde prý maloval pohled z okna, přes pařížské nádraží, kde zachycoval rychlost, tempo a tep života čerstvě poznamenaného industrializací a modernou, do Argenteuil, kde založil rodinu i na venkov, do Vétheuil, kde měl namalovat 240 obrazů. Nechybí ani strmé normandské pobřeží u Étretat, katedrála v Rouenu, ani zahrada s lekníny v Giverny.
Vysílání: 13.2., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 14.2., ČT art., 18.2., ČT art

Identita: Každodennost (6/7)
Bankovky v proměnách doby. Legendární Jan Solpera. Legendy tuzemského obalového designu a nesmrtelný Zdeněk Rykr. Co dokáže psychologie marketingu? Svět gastronomie a grafický design národního nápoje. Nejkrásnější knihy a jejich tvůrci. Nový dokumentární cyklus o grafickém designu. Uvádí Aleš Najbrt. Tento díl cyklu Identita připomene divákovi, co všechno vlastně je grafický design: od bankovek jimiž platíme, po obaly výrobků, za které platíme. Od vývěsního štítu trafiky a novin, které čteme v tramvaji, po webové rozhraní a ikony počítače, se kterým pracujeme. Od jídelních lístků, které studujeme při obědě, po reklamu v ulicích a letáky, které pravidelně vyhazujeme ze schránek. Od divadelních programů a etiket lahví v nočním baru, po knihy, které čteme večer v posteli. Představíme náplň práce grafického designéra i technologické změny, kterými v uplynulých sto letech prošla.
Vysílání: 15.2., 20.15 hod., ČT art

Setkání s múzou
Naučila ho znovu milovat svět. Australská adaptace románu Normana Lindsaye s Helen Mirrenovou a Jamesem Masonem v hlavních rolích (1968). Dále hrají: J. MacGowran, N. Carr-Glynnová, A. Katsarosová, M. Boddy, F. Thring, H. Hopkins a další. Režie Michael Powell. Bradley Morahan, světově proslulý australský malíř, se po své výstavě v New Yorku ocitá v tvůrčí krizi. Rozhodne se vrátit ke kořenům a usadit se na jednom z ostrovů Velkého bradlového útesu v rodné Austrálii. Doufá, že se mu zde podaří opět nalézt radost z tvorby. Na jinak pustém ostrově žije několik rázovitých obyvatel, mezi nimi Matka Ryanová a její vnučka Cora, která coby divoké dítě přírody nejraději plave nahá a ukradne všechno, na co přijde, aby zaopatřila sebe i svou babičku alkoholičku. Setkání s Corou zažehne v Bradovi ztracenou tvůrčí vášeň. Britsko-australský snímek, který vznikl v úchvatném přírodním prostředí ostrova Dunk na Velkém bradlovém útesu, natočil legendární anglický režisér Michael Powell devět let po svém skandálním snímku Šmírák (1960), který z něj pro britský filmový establishment učinil vyvrhele. Film je adaptací stejnojmenného, částečně autobiografického románu australského malíře, sochaře, spisovatele a ilustrátora Normana Lindsaye. Hlavní role ztvárnili James Mason a tehdy začínající Helen Mirrenová, která ve filmu vystupuje v řadě odvážných scén.
Vysílání: 15.2., 20.55 hod., ČT art