Scéna.cz 

Výtvarné tipy 11. týden

Chettinadské paláce – kulturní dědictví Indie
Impozantní sídla s majestátní architekturou a vynikajícími materiály. Německý dokument z cyklu Umění prostoru. Během britské koloniální éry nashromáždila komunita tamilských obchodníků a bankéřů velké bohatství. Přestože mnozí z nich opustili Tamilnádu, aby podnikali v zahraničí, většina z nich si postavila rodinné domy v jihoindickém regionu Chettinad. Přiměřeně ke svému bohatství si budovali domy jako propracované paláce s velkými vnitřními nádvořími a honosnými sály. Mnozí z Chettiárů dováželi nákladné materiály ze zahraničí – například mramor z Itálie, sklo z Belgie a dlaždice z Japonska a Anglie. Postupem času vznikly celé obce protkané ulicemi v šachovnicovém vzoru, lemované těmito honosnými sídly. Sídla se stavěla od 70. let 19. století do konce britské koloniální nadvlády v Indii. Většina z nich vznikla v souladu s tradičními indickými architektonickými a designovými zásadami. Dnes již mnohé z těchto rezidencí nejsou obývány a pomalu podléhají zubu času. Předávaly se z generace na generaci a nyní se o ně dělí více majitelů. Dědicové se často obtížně shodují na tom, co by se s domy mělo udělat, a mnozí si nemohou dovolit udržovat stárnoucí a nepraktické rezidence. V posledních letech však roste povědomí o tom, že chettinadské paláce, jejichž počet se pohybuje mezi 10 000 a 12 000, jsou jedinečným kulturním dědictvím, které je třeba zachovat a chránit.
Vysílání: 11.3., 16.30 hod., ČT2
Opakování: 12.3., ČT2., 15.3., ČT2

Svědkové času II. – Starověké Řecko: Knossos a mykénské hrady
Dalších pět dílů cestopisného cyklu nás zavede do starověkého Řecka, které se ale v té době rozkládalo v celém východním Středomoří. Vedle památek v kontinentálním Řecku navštívíme i pozoruhodné stavby na ostrovech v Egejském moři a řecké kolonie v Turecku a v Itálii. Připravil M. Košut. Vrcholnou stavbou krétských Mínojců je částečně zrekonstruovaný palác v Knossosu, jehož návštěvou dokončíme mapování mínojské Kréty. Obrovský komplex v Knossosu fascinuje návštěvníka nejen rozlohou, ale zaujmou mj. nástěnné malby. Důmyslnost a složitost, s jakou byl budován, mohla být základem pro legendu o Minotaurovi. Kolem roku 1.450 př.n.l. se ale mínojský svět zhroutil a mocenské centrum se přeneslo na pevninský Peloponés. Zde své hrady stavěli Mykéňané. Jejich mohutná opevnění svědčí o militantním duchu té doby. Tehdy vznikly legendy o Agamemnonovi, Heraklovi či Ifigénii, které později zpracoval Homér. Navštívíme dva největší hrady Mykéňanů – Mykény a Tíryns.
Vysílání: 12.3., 15.00 hod., ČT2
Opakování: 13.3., ČT2., 14.3., ČT2

Frida Kahlo: Začátky a průlom (1/3)
První část britského životopisného cyklu odkrývá dětství a složité dospívání jedné z nejznámějších moderních malířek, poznamenané nemocí, mexickou revolucí a osudovou nehodou. Dokument BBC. Frida Kahlo si vydobyla v dějinách umění místo tak jedinečné jako je výjimečný její životní příběh, poznamenaný láskou, strastí, bolestí, ale i schopností vnímat úžasnou barevnost světa a žít i tvořit naplno, odhodlaně a bez zábran. Jaké bylo dětství budoucí umělkyně? Kdy začala kreslit? Jak se na sebe dívala v době prvního milostného zklamání?
Vysílání: 12.3., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 13.3., ČT art., 17.3., ČT art

S profesorem Františkem Dvořákem za moderními českými výtvarníky
Uznávaný historik umění představuje zakladatele uměleckého směru explosionalismu Vladimíra Boudníka, jehož 100. výročí narození si v těchto dnech připomínáme (2010). Režie J. Hojtaš. Od své tragické smrti se stal Vladimír Boudník (*17. 3. 1924–†5. 12. 1968) legendou. I díky tomu, že tento jedinečný umělec, který své chápání tvorby a života nazýval explosionismem a který se stal průkopníkem abstrakce v českém poválečném výtvarném umění, našel svého vykladače. Byl jím Bohumil Hrabal, v jehož libeňském bytě Boudník nějaký čas bydlel a jenž z něj učinil nezapomenutelnou figuru svých próz. Z Boudníkova díla čerpala celá generace českého informelu a jeho grafické techniky si osvojila řada umělců. Na jeho počest se od roku 1995 uděluje Cena Vladimíra Boudníka za celoživotní dílo významných grafiků.
Vysílání: 13.3., 22.50 hod., ČT art

Quentin Blake: ilustrace mého života
Portrét významného britského ilustrátora, sira Quentina Blakea, jehož obrázky znají dětští čtenáři oblíbených knížek Roalda Dahla po celém světě. Hřejivý vhled do specifického umění knižní ilustrace, která se v brzké době dočká v Londýně unikátního výstavního prostoru. Dokument BBC. Sir Quentin Blake ilustroval více než 500 knih. Spolupracoval s jedním z celosvětově nejpopulárnějších autorů literatury pro děti, Roaldem Dahlem, a jeho obrázky jsou tak díky překladovým edicím známé a oblíbené i v České republice a na Slovensku. Kresby, které působí jako by vznikaly bez sebemenšího úsilí, se líbí babičkám, rodičům i dětem. Ilustrace představuje řeč, které každý rozumí. Když se lidé na obrázky v knihách dívají, možná si nemyslí, že mají před sebou skutečné umění, ale ilustrace je přesto jako umění ovlivňuje. Dokument BBC je poctou nejen celoživotnímu výtvarnému úsilí, citlivosti a talentu Quentina Blakea, ale i zajímavým vhledem do specifického světa ilustrátorů.
Vysílání: 13.3., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 15.3., ČT art