Scéna.cz 

Výtvarné tipy 14. týden

Guty - Kostel po našimu
Necelé čtyři roky po žhářském útoku byla na původním místě kostela Božího těla v Gutech vysvěcena jeho věrná replika (2021). Připravili J. Slomiany a J. Procházka. Kostel Božího těla v Gutech, v malebném podhůří Moravskoslezských Beskyd, patřil po staletí k nejpozoruhodnějším roubeným stavbám sakrální architektury. Podle letopočtu vytesaného v portálu kostela pocházel z roku 1563 a stáří stavby potvrdily před několika lety dendrologické testy trámů kostela. Jedle použité na stavbu totiž skutečně pocházely z let 1560 až 1564. Interiér kostela byl později vyzdoben obrazy a řezbami z dílen autorů Těšínského Slezska. Podle odborníků byl kostel Božího těla, vybudovaný v duchu goticko-renesanční architektury, jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb na našem území, a byl proto zapsán na seznam kulturních památek. V srpnu roku 2017 byla tato stavba zcela zničena úmyslně založeným požárem...
Vysílání: 01.4., 06.25 hod., ČT2
Opakování: 05.4., ČT2

Skryté skvosty II. (5/10) - Horšovský Týn
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v pokračování úspěšného cyklu České televize. Horšovský Týn je místo, kde žili lidé, kteří určovali směr nejen českých, ale i evropských dějin... a to bez nadsázky. V 16. století se na Týn sjížděla honorace z celé Evropy. Žil zde totiž nejvyšší komorník a nejvyšší purkrabí Českého království Jan ml. Popel z Lobkowicz. Anebo tu žil hrabě, který ukončil třicetiletou válku. Zdejší zámek má historii dlouhou, jako je samo království české. Najdeme zde gotiku a hlavně renesanci, ale projít se dá v podstatě všemi staletími...
Vysílání: 04.4., 21.20 hod., ČT2
Opakování: 06.4., ČT2., 10.4., ČT2

Barokní velmož
Koprodukční dokument o životních osudech biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna, zakladatele slávy barokní Moravy i účastníka čarodějnických procesů, od jehož narození zítra uplyne 400 let (2018). Kamera I. Popek. Scénář a režie T. Mojžíš. Dokumentární film je pokusem o vhled do myšlení, životního stylu a díla biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelcorna. Rakouský šlechtic a olomoucký biskup byl ve své době nejmocnějším mužem Moravy. Šíře jeho zájmů a schopností byla obrovská. Byl mimořádně zdatný ekonomicky, inicioval stavby, které dnes považujeme za perly Moravy, byl mecenášem umění. V Kroměříži založil mincovnu, Květnou zahradu – jednu z památek UNESCO – a později také zámeckou knihovnu. Umělecké sbírky, které najdeme v zámecké obrazárně v Kroměříži, mají nevyčíslitelnou hodnotu. Biskup Karel byl ale také spiritus agens rekatolizace. V jeho době probíhaly po celé Evropě čarodějnické procesy, které se nevyhnuly ani Moravě. A on z pozice své funkce byl jejich účastníkem. Postava z dnešního pohledu rozporuplná, žijící a určená však zcela jinou dobou, než je ta naše. To, co po sobě na Moravě zanechal, je impozantní. Sugestivnost prostorů, jimiž dnes procházíme, přenáší návštěvníka do 17. století, do dob biskupa Karla, a přináší obrazy těch časů. Ztvárnění této významné osobnosti se zhostil herec a milovník historie Jaroslav Plesl.
Vysílání: 07.4., 09.50 hod., ČT2
Opakování: 12.4., ČT2

Botticelli
Průlomové renesanční dílo jednoho z nejvýznamnějších malířů konce 15. století, dvorního umělce Medicejských v širším kontextu – i s ohledem na jeho dozvuky a reflexi v současném umění. Německý dokument. Přezdívku Botticelli prý převzal po svém bratrovi, ve skutečnosti se jmenoval Alessandro di Mariano Filipepi. Vyučil se zlatníkem a již ve třinácti letech získal potřebnou zručnost. Od šestnácti let byl svěřen do péče v té době nejslavnějšího florentského malíře, Filippa Lippiho a již jako pětadvacetiletý otevřel vlastní dílnu na florentské Via della Porcellana. Botticelli byl původně řemeslný umělec a kariéra malíře pro něj znamenala závratný vzestup. Jak dnes rezonuje Botticelliho renesanční dílo, nakolik je máme v povědomí a čím inspiruje současné tvůrce?
Vysílání: 02.4., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 03.4., ČT art

Skvost města světel: příběhy pařížské radnice
Jak vznikal a co v sobě skrývá méně povědomý skvost architektury Paříže – Hôtel de Ville, historická budova pařížské radnice. Francouzský dokument. Jedinečné architektonické dílo v srdci Paříže, Hôtel de Ville, patří k nejvýjimečnějším, ale zároveň nepříliš opěvovaným stavbám francouzské metropole. Radniční budova francouzského hlavního města připomíná včelí úl – každý den tu pracuje tisíc zaměstnanců a jedenáctkrát do roka tu zasedá sto šedesáti tříčlenná městská rada. Zdejší kancelář starosty je díky své rozloze dokonce větší než kancelář prezidenta republiky či předsedy vlády. Tento pařížský palác všech superlativů má bouřlivou minulost.
Vysílání: 03.4., 23.05 hod., ČT art