Scéna.cz 

Orfeus v podsvětí od Offenbacha

J. Offenbach: Orfeus v podsvětí
Antické pletky nevěrné Euridyky a bájného pěvce z dílny mistra pařížské operety a kankánu (1980). Překlad I. Fischer. Zpívají a hrají: Z. Švehla – J. Čáp, J. Jonášová, J. Zahradníček – K. Fiala, J. Joran – J. Bek, G. Macků, V. Soukupová – N. Gaierová, V. Macků, M. Černá, P. Břínková a další. Nahrál Symfonický orchestr Čs. rozhlasu, dirigent M. Uzelac. Kamera I. Bojanovský. Televizní úprava a režie M. Macků.

Orfeus v podsvětí byl "poslední kartou", kterou vytáhl plně koncesovaný ředitel divadla Bouffes-Parisiens Jacques Offenbach, aby splatil dluhy, které ve vedení divadla narostly. Za pakatel prodal právo na vytištění celovečerní novinky nakladateli Heugelovi. Později od něj ještě obdržel nové piano. Přípravy k premiéře také nebyly snadné – cenzura požadovala úpravy, aby se některé situace nedotkly císařského veličenstva Napoleona III., anonym hrozil skandálem, hlavní představitelka při generálce žádala tygří přikrývku, aby se dostala do patřičné nálady a Ludovic Halévy odmítl být na plakátech s Hectorem Crémieuxem jako spoluautor libreta, protože právě povýšil na šéfa v nově zřízeném ministerstvu pro Alžír. Nicméně 21. října 1858 slavný večer nastal. Přestože obecenstvo přijalo toto vyzrálé Offenbachovo dílo, hýřící vtipem, satirou a gejzírem nápadů, spontánně, rozpoutala se dravá polemika kritiků a hudebních teoretiků, protože skladatel s libretisty zesměšňovali do té doby tabuizované mýty o nesmrtelném Orfeovi (v televizní adaptaci ho hraje Josef Čáp, zpívá Zdeněk Švehla) a Euridice (Jana Jonášová). Snad právě tato "bitva" přiměla Offenbacha ke zkrácení díla, ještě více vyostřila jeho vtip a hlavně – plnila divadelní pokladnu. 9. května následujícího roku už slavil "Orfeus" dvousté provedení. Korunu tomu nasadilo představení v dubnu 1860 v pařížském Théâtre Italien, při němž se jeho veličenstvo tak bavilo, že druhý den autoři od něj obdrželi vřelý dík za "oslnivý večer" a císařovu bronzovou bustu.
Vysílání: 21.7., 21.10 hod., ČT art