Scéna.cz 

Nový Pratchett v Dlouhé aneb Maškaráda čili Fantom Opery

Divadlo v Dlouhé navázalo na předcházející „fantasy podle Pratchetta“ Soudné sestry Maškarádou. Znovu se tedy ocitáme na kouzelné Zeměploše, mezi čarodějkami, které řeší, koho si vzít do trojice. Volba je jasná – má to být Anežka Nulíčková, ale ta svou budoucnost vidí v divadle. Ostatně - má na to, její mohutný hlas, který sahá do nebeských výšek a hluboko pod zem, je skutečně okouzlující. Horší je to s postavou – nesplňuje představy divadelních ředitelů o křehké, téměř průsvitné primadonce... Než všechno dojde k happy endu, a všichni najdou své místo v životě, bude to na jevišti trvat tři hodiny a zákruty života lidského i čarodějného se budou klikatit přímo proklatě...
Osvědčená dvojice dramaturg Štěpán Otčenášek a režisérka Hana Burešová vyšli sice v dramatizaci z adaptace Stephena Briggse, ale zároveň z Lerouxova Fantoma opery a připravili společně s týmem Divadla v Dlouhé pro diváky skutečně opulentní hostinu o mnoha chodech – pastva pro oči i pro uši . Zkrátka, každý si přijde na své.

Fantazie se rozjíždí naplno, a tvůrci si rozhodně nic neulehčují. Množství proměn jde do několika desítek, představení se řítí jako odbržděný vagón, akce stíhá akci, jeden nápad druhý. Fascinující směs pohádkovosti, romantických prvků, hororu, lehkých vtípků, absurditek, a vším tím hemžením prolíná příjemná atmosféra hřejivé lidskosti.
Prolnutí reálného světa divadla a nadpřirozeného světa čarodějek jako by ukazoval paralelu mezi těmito světy podobně bláznivými a neskutečnými, tak vzdálenými od obyčejného života. Kouzla se dějí tu i tam, a nikdy nepoznáme, která jsou skutečná... Nikdy si vlastně nemůžeme být jisti, kým je právě ta daná postava na scéně. Všichni bez výjimky jsou totiž skryti pod maskou – ať už démonickou či šedivě nenápadnou. Pečlivě vyvážená je rovina humoru a malých osobních tragédií všech těch lidiček, jejichž společným motivem je TOUHA – po naplnění života, po dokonalosti, po penězích, po klidném životě či po spravedlnosti. A každý z nich si musí projít nesnadnou cestou, aby začal chápat...
Režisérka Hana Burešová už mnohokrát prokázala, jak dokáže pracovat s herci – a je třeba říci, že zde má materiál skutečně prvotřídní. Takže nikdo tu není zbytečný, každý má své místo, a každý se alespoň na chvíli stává hrdinou.
Dvojice čarodějek Bábi Zlopočasná a Stařenka Oggová Nadi Vicenové a Jaroslavy Pokorné jsou přímými protiklady, a proto se dokonale doplňují. Jedna strohá, sarkastická, stále hudrující, intelektuální, druhá naivní, přátelská, tetičkovsky dobromyslná. A pak je tu kouzelná Anežka Nulíčková - hvězda brněnského muzikálu Helena Dvořáková, temperamentní, s vynikajícím zpěvným hlasem, ale i křehká naivní začínající operní diva Kristýna M.Zimové. S drastickým skepticismem vstupuje na scénu operní mág Sardelli Jana Vondráčka, který ztělesňuje všechna traumata nenávistně láskyplného vztahu k divadlu jako takovému (a k opeře zvlášť). Na druhé straně pak troubovitý ředitel Štandlík Miroslava Táborského, který nad tím světem jen bezmocně otevírá pusu plnou blýskavých zlatých zubů. Valtr Plíža Tomáše Turka, který dělá čest svému jménu, v přihrbené poníženosti a nenápadnosti, se jako mávnutím kouzelného proutku dokáže změnit v noblesního ochránce a gentlemana. Ale i všichni ti, kdo sehrávají více postav, ukazují, že „není malých rolí (zvláště když je jich víc...).
Je ovšem pravda, že smršť nápadů a délka představení může některé diváky zaskočit, možná až zahltit. Nicméně, pro divadelní vytrvalce a milovníky dobrého divadla je toto představení v Dlouhé opět lahůdkou.