Dvakrát v Kolowratu
![Emílie Vášáryová a Bronislav Poloczek](http://www.scena.cz/fota/db/cas1r108832.jpg)
autor: archiv divadla
Krátce po sobě uvedla scéna ND - Kolowrat dvě premiéry. Jedna z nich je komorním “vánočním“ příběhem dvou lidí, druhá scénickým čtením experimentálního textu v neobvyklém scénickém provedení.
Rakouský dramatik Peter Turrini není českým divákům neznámý. Jeho hra z 80.let (nově přepracovaná v 90.letech) Josef a Marie měla premiéru 7. dubna 2006 a do hlavních (a jediných) rolí obsadil hostující režisér Martin Porubjak Emílii Vášáryovou a Bronislava Poloczka. V jednoduchém příběhu uklizečky a nočního vrátného, kteří se setkávají ve skladu velkého obchodního domu na Štědrý večer nejde o nic většího, ale ani menšího než o život sám. Osamělost, nostalgie vzpomínek, hrozba přicházejícího stáří a nutné smíření s ním, generační problémy, bolesti tělesné i duševní, touha ještě jednou se zamilovat a ještě jednou si zařádit – to jsou věci, které nikdy neztrácejí aktuálnost ( i když – pravda – občas to tu zašustí papírem, a příliš obecnými pravdami). Interpretace takové hry vyžaduje skutečně zralé umělce, kterými oba jmenovaní bezesporu jsou. A navíc je tu kouzlo (tolikrát už na českých scénách v posledních letech ověřené) střetání českého a slovenského jazyka a temperamentu. A je-li navíc reprezentantka Slovenska Emília Vášáryová, české herectví je bez diskusí zastíněno. Jinými slovy, Bronislav Poloczek je pro Vášáryovou klidným, spolehlivým, ale mnohem méně výrazným přihrávačem. Ona sama rozehrává nevídaný ohňostroj energie, nápadů, jak v řeči, tak pohybech, strhává diváky svým výkonem jako lavina. Troufám si říci, že není široko daleko takové herečky, která by dokázala být autentická ve všech polohách, od lyrického blouznění, přes temperamentní exhibicionismus až k hluboce lidsky pravdivé psychologicky propracované studii ženskosti ve všech polohách.
Mimořádné události Martina Crimpa jsou vlastně jen jakýmsi – téměř bodovým scénářem (zde nazýváno scénickou skicou) – v několika stránkách mapující v nekonkrétním prostoru neurózy naší doby, neschopnost kontaktů, zkreslené vidění a hodnocení situací. Je to vlastně jen několik stránek dialogů, námět pro poloimprovizované etudy o třech či čtyřech lidech. Toto scénické čtení pod taktovkou hostujícího britského režiséra Edwarda Dicka je skutečně v pravém smyslu experimentem, jak s prostorem, tak s textem. Herci mají možnost vyzkoušet si své schopnosti, odhodit konformitu, pustit se do něčeho nového, neobvyklého. V Kolowrat nás tentokrát přivítá slavnostní tabule – tedy stolová úprava ve tvaru uzavřeného obdélníku s volným prostorem uprostřed. Diváci zasedají kolem stolu, herci jsou mezi nimi, nalévají víno, nabízejí občerstvení. Z této pozice pak rozehrávají jednotlivé „příběhy.“ (jednotlivé díly se jmenují Blankyt nebe, Tváří ke zdi, Méně pohrom). Herci umístění strategicky v jednotlivých rozích prostoru vrhají na sebe a na diváky zároveň repliky, z nichž vyrůstají příběhy, které si každý z nás může domýšlet podle svého. V jednotlivých epizodách se postavení herců proměňuje, hrají před námi, mezi námi, za námi i nad námi (ano, pohybují se i po stolech). Postavy nejsou pojmenovány, ostatně to není ani nutno, a s texty si prostě pohrávají. Právě z tohoto pocitu – jednotlivé repliky je opakují, vracejí se jako vlny a nabalují na sebe různorodé významy. I v těchto z textu mnohdy obtížně identifikovatelných charakterech si herci (J. Mílová, H. Igonda Ševčíková, J. Hájek a M. Stehlík) dokážou najít rozmanité nuance, vytvořit miniportréty konkrétních lidských typů, sugestivně navodit atmosféru nejrůznějších situací od smutku, skepse, bezmoci po naivní radost či módní křečovitě pozitivní ujišťování, že se „věci zlepšují“. Experiment je to bezesporu zajímavý, i když si nejsem jista, zda zcela stravitelný pro běžného diváka. V každém případě je dobře, že naše první scéna dává příležitost nejen svým hercům, ale i publiku ochutnat něco neobvyklého.
Peter Turrini: Josef a Marie
Překlad Petr Kučera, režie a překlad role Marie do slovenštiny Martin Porubjak, úprava Iva Klestilová a Martin Porubjak, scéna Jan Dušek, kostýmy Milan Čorba.
Hrají Emília Vášáryová a Bronislav Poloczek, reklamní hlášení Alexej Pyško
Překlad Julek Neumann, režie Edward Dick, výtvarná spolupráce Tereza Durdilová, dramaturgie Jan Hančil
Hrají: Jaromíra Mílová / Hana Igonda Ševčíková / Jan Hájek / Milan Stehlík
TIP!
Časopis 27 - rubriky
Články v rubrice - Recenze
S čerty nejsou žerty: spravedlnost pro všechny
![L. Špinar (HP),P. Janečková a J. Hába (S čerty nejsou žerty)](http://www.scena.cz/fota/db/cas1r1088874.jpg)
Východočeské divadlo Pardubice pravidelně hostuje v areálu hradu Kuňka na Kunětické hoře. Hrad samotný se tak ...celý článek
FORMAN - příběh legendárního režiséra na divadelní scéně
![Marek Adamczyk (Forman)](http://www.scena.cz/fota/db/cas1r1088810.jpg)
Museum Kampa se tradičně proměnilo v letní scénu, kde se od roku 2019 konají divadelní představení věnované os ...celý článek
Král Lear - Shakespearova tragédie v mystických prostorách
![Tomáš Karger - Král Lear (Foto: Bettula Huclová)](http://www.scena.cz/fota/db/cas1r1088808.jpg)
Soubor spolku Kašpar - Divadlo v Celetné začal od počátku roku 2024 připravovat šestého Shakespeara. Tentokrát ...celý článek
Časopis 27 - sekce
HUDBA
Britští Porridge Radio vystoupí ve Futuru
![Porridge Radio (Foto: Matilda Hill Jenkins)](http://www.scena.cz/fota/db/cas2r2488861.jpg)
Porridge Radio – jedineční a nekompromisní! Britská indie rocková kapela, která si získala srdce fanoušk celý článek
OPERA/ TANEC
Lípa Musica oznamuje změnu v programu
![Josef Špaček](http://www.scena.cz/fota/db/cas3r888859.jpg)
Pořadatelé festivalu Lípa Musica oznámili změnu v programu koncertu připravovaného na 4. října 2024. Z technic celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Stipendium 2024 na MFF KV obdržel William Sehested Høeg
![William Sehested Høeg (nalevo)](http://www.scena.cz/fota/db/cas4r888882.jpg)
European Film Promotion ("EFP") a společnost Allwyn, přední mezinárodní provozovatel loterií, dnes na Mezináro celý článek