Josef Suk – symfonický
autor: Z webu
Po čtyřdeskovém kompletu Sukovy klavírní tvorby vydává Supraphon sérii čtyř CD se skladatelovými vrcholnými symfonickými díly. Jedná se o zdařilou reedici výběru z nahrávek, natočených Českou filharmonií s Václavem Neumannem a Liborem Peškem v první polovině osmdesátých let. Dramaturgické těžiště edice tvoří tetralogie orchestrálních děl: Symfonie Asrael (1905 – 06) – vzdorný a očistný zápas s ranami osudu, hudební báseň Pohádka léta (1907 – 09) – hledání útěchy v krásách přírody, symfonická báseň Zrání (1913 – 17) – cesta životem s jeho radostmi i tragikou a závěrečný Epilog (1920 – 32) nacházející smysl života v lásce, která byla vždy hlavním zdrojem Sukovy inspirace. K podpoře této ideje rozšířil Suk Epilog zcela výjimečně o vokální složku, zhudebňující starozákonní text v úpravě Ladislava Vycpálka. Provedení Asraela, Zrání a Epilogu se ujal Václav Neumann, sukovský dirigent par excellence, umělec velkorysého nadhledu a citlivosti, schopný slyšet jakoby vcelku celou skladbu a postupně ji objevovat orchestrem i posluchači. Složité a náročné partitury, na nichž Suk pracoval léta, působí i na nahrávkách přirozeně a emotivně. Neumann řídil Sukovy skladby od mládí, Asraela nastudoval již za svých učňovských let s Karlovarským symfonickým orchestrem. V čele České filharmonie pak navázal na éru Václava Talicha, po jehož odchodu Suk z programů ČF dočasně zmizel. Ve „Zlaté edici“, věnované Karlu Ančerlovi, není obsaženo ani jediné Sukovo dílo. Nemenší zásluhu na renesanci Sukova odkazu má i Libor Pešek, nejen u nás, ale i v Anglii. Jako šéf Liverpoolské filharmonie natočil řadu sukovských snímků, českému diskofilovi, bohužel, jen málo dostupných.
O Peškově umění vážit zvuk na lékárnických vahách, pracovat s drobnými detaily a začlenit je do promyšleného celku i o celkové noblese jeho umění svědčí především nahrávka Pohádky léta, v níž se uplatňuje Sukův osobitý impresionismus, zejména ve větě „Slepí hudci“ s krásným hobojovým sólem. S potěšením se zaposloucháme i do spontánní hudby mladého Suka ve suitě z hudby k Zeyerově hře „Radúz a Mahulena“ se zdařilým líbezným houslovým sólem Petra Škvora i do symfonické básně Praga, která od projevu lásky k české metropoli směřuje díky básni Svatopluka Čecha k objektivnímu výrazu smetanovskému. Česká filharmonie hraje pod oběma dirigenty znamenitě, s chutí, disciplinovaně a se zřejmým zaujetím a radostí, troufám si říci i s určitou hrdostí na genialitu českého skladatele evropského významu. Stejně dokonalý je i projev Pražského filharmonického sboru, vzorně připraveného Lubomírem Mátlem i znamenitě disponovaných pěvců, sopranistky Zory Jehličkové, barytonisty Ivana Kusnjera a basisty Jána Gally.
SUPRAPHON SU 3864-2 034
Josef Suk, Asrael, Pohádka léta, Zrání, Epilog, Pohádka. Zora Jehličková – soprán, Ivan Kusnjer – baryton, Ján Galla – bas, Pražský filharmonický sbor, Lubomír Mátl, Česká filharmonie, Václav Neumann, Libor Pešek, nahráno 1981–1986 ve Dvořákově síni Rudolfína. Hudební režie Milan Slavický, Zdeněk Zahradník a Václav Roubal, zvuková režie Stanislav Sýkora, remastering Oldřich Slezák, ADK Studio Praha 2005, vydáno 2006, produkce Petr Vít.
Celkový čas – CD 1 58:19, CD 2 75:41, CD 3 69:02, CD 4 39:01
TIP!
Časopis 40 - rubriky
Články v rubrice - CD boxy
Bennewitzovo kvarteto nové album
Bennewitzovo kvarteto patří mezi současnou mezinárodní špičku komorní hudby. Koncertuje na prestižních pódiích ...celý článek
Časopis 40 - sekce
DIVADLO
Píseň věnovaná milencům rozezní Redutu
Činohra Národního divadla Brno zahajuje novou sezónu inscenací Like Lovers Do (Paměti Medúzy), jejíž česká pre celý článek
HUDBA
Karel Gott pět let od zpěvákova úmrtí
Karel Gott 1986
Koncert z pražské Sportovní haly. Uvádíme jako vzpomínku na Karla Gotta, od jehož úmrtí vče celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Velikáni filmu... Frank Sinatra
Tony Rome
Proč si špinit ruce, když to za pár dolarů může vyřídit Tony Rome! Frank Sinatra jako soukromý de celý článek