Scéna.cz 

Urputný boj s anglickým humorem;;

S obrovským nadšením a velkou dávkou odvahy se v Pardubicích pustili do současné anglické komedie Edwarda Taylora Vztahy na úrovni. Pro tamní divadlo ji přeložil dramaturg Martin Fahrner a v české premiéře nastudoval hostující režisér Václav Klemens.
I tentokrát se bohužel potvrdilo, že hry z britských ostrovů, a komedie zvlášť, jsou v Čechách tvrdým oříškem. Přestože plně rozumíme jejich humoru, na jeviště se nám jej podaří dostat jen málokdy. Jako bychom ten zázračný elixír plný lehkosti, přirozenosti a přitom jistého odstupu a nadhledu nad věcí neuměli správně namíchat. Vždy některé z ingrediencí dáme mnohem víc než je zdrávo. V situacích, kdy je třeba vážit na miligramy nám nevysvětlitelně “ujede” ruka a rázem je tam všeho o několik kilo víc.

Václav Klemens zcela správně vsadil hlavně na herecké výkony. Značná volnost v interpretaci, kterou však herci mají působí občas při pohledu na celek trochu rozpačitě. Ambiciózní europoslanec sir Partrige snažící se získat post prezidenta evropské banky je v podání Martina Mejzlíka ztělesněním šarmu, britské aristokracie a zároveň jisté bezradnosti, kterou trpí muži topící se ve vodách vlastních drobných lží. Takto ztvárněná postava je jako vystřižená z nejlepších Wildovských konverzačních komedií. Oproti tomu jeho snaživý třetí sekretář, Michal Przebinda, je prazvláštní figurkou balancující na pokraji komiksu a křečovité herecké šarže.
Je však třeba zdůraznit, že sám autor hry, který je v první řadě scenáristou a producentem televizních pořadů BBC, inscenátorům jejich úkol nijak neulehčil. Předkládá jim sice skvěle napsanou hru. Napínavý příběh plný záměn a nečekaných konfliktů, svižné dialogy z nichž do všech stran srší typický anglický humor. Přestože ve středu zájmu stojí politici, jejich soukromý život, který se zpravidla od toho veřejného diametrálně liší, a kariéra, o níž jde především, nejsou Vztahy na úrovni pouhou politickou satiru. Není to ani klasická fraška, i když se inscenace gegy jen hemží. K tomu všemu se tu přímo geniálně mísí prvky konverzační a situační komedie. Je tedy zcela pochopitelné, že každý z herců si z této směsice žánrů snaží vybrat to, v čem se cítí nejlépe. Výsledek pak trochu připomíná dort, který pekli pejsek s kočičkou. Přísnější režijní koncepce by mnohému pomohla.
Na druhou stranu je pozitivní sledovat nadšení a chuť s níž herci na jevišti vystupují. Lucie Štěpánová hraje svoji milenku Astrid uvězněnou na terase doslova se španělským temperamentem. Také půvabná majitelka bytu, který si sir Partrige najal, aby v něm přesvědčil současného prezidenta o podpoře své politické kariéry přesně zapadá do poetiky hry. Kristina Jelínková, která ji hraje, si s touto žánrovou směsicí poradila asi nejlépe. Velmi přesně dokáže odhadnout, kdy zvolnit a kdy se naplno rozjet.
Ani ostatním hercům nelze upřít poctivost s níž k nelehkému boji s touto komedií přistoupili. A co víc, je potěšující sledovat, že inscenace s přibývajícími reprízami roste. Všichni se ve svých rolích postupně nacházejí, jsou stále uvolněnější, nebojí si hrát s textem, zkouší nové věci a poctivě se snaží ten tvrdý ořech rozlousknout. Příjemná atmosféra v pardubickém divadle přitom stále zůstává. Pokud se tedy inscenace na repertoáru udrží dlouho, mají se diváci stále na co těšit.

Překlad Martin Fahrner, režie Václav Klemens, dramaturgie Jana Pithartová, scéna Martin Víšek, kostýmy Eliška Zapletalová. Hrají Martin Mejzlík, Michal Przebinda, Jindra Janoušková, Lucie Štěpánková, Kristina Jelínková, Alexandr Postler, Jan Hyhlík. Premiéra 14. října 2006 ve Východočeském divadle PardubicePsáno z premiéry a čtvrté reprízy.